Článek
Na centrálním náměstí v gruzínském Tbilisi se v neděli na mítinku sešly desítky tisíc lidí, a to týden před klíčovými parlamentními volbami. Shromáždění se zúčastnila i prezidentka Salome Zurabišviliová, která občany na náměstí označila za „svobodnou Gruzii“, píše agentura Reuters.
„Tady je dnes společnost, lidé, Gruzínci, kteří jdou do Evropy,“ řekla Zarubišviliová a zároveň vyzvala lidi, aby ve volbách hlasovali proti stávající straně Gruzínský sen. Právě kvůli ní totiž EU koncem června pozastavila přístupový proces této země. Gruzie se přitom stala kandidátským státem teprve loni v prosinci, píše ČTK.
Gruzínské volby jsou plánované na 26. října a jsou všeobecně považovány za test, zda si Gruzie zachová prozápadní orientaci, nebo se přikloní k politice Ruska. Z toho je země Evropskou unií „podezírána“ od doby, co strana Gruzínský sen přijala zákony, které jsou podle kritiků důkazem příklonu k Rusku.
Gruzínci v neděli svůj nesouhlas s proruskou politikou přišli vyjádřit do ulic. Zahalení do vlajek EU a Gruzie hlasitě podporovali čtyři hlavní prozápadní opoziční strany, které budou příští víkend v parlamentních volbách kandidovat.
Zurabišviliová, která má v Gruzii především ceremoniální pravomoce, byla zvolena prezidentkou v roce 2018 s podporou Gruzínského snu. Od té doby se ale stala jedním z jeho nejsilnějších kritiků.
Podle průzkumů veřejného mínění zůstává Gruzínský sen stále nejpopulárnější stranou v zemi. Od roku 2020, kdy získal téměř 50 % hlasů a těsnou parlamentní většinu, však ztratil na popularitě.
Klíčové volby
Vládní strana Gruzínský sen je kritiky obviňována z likvidace občanské společnosti a přijímání zákonů po vzoru Ruska. Opoziční strany spolu s prezidentkou se proto nadcházející volby snažily vykreslit jako volbu mezi Evropou a Ruskem. Strana Gruzínský sen toto tvrzení důrazně odmítla.
EU však v létě kvůli politice Gruzínského snu pozastavila přístupový proces kandidátské země a to zejména kvůli „zákonu o zahraničním vlivu“. Ten vyžaduje, aby se média a nevládní organizace financované ze zahraničí registrovaly jako organizace jednající v zájmu cizí moci, píše BBC. Od té doby přijal Gruzínský sen také zákon omezující práva LGBTQ+ komunity.
Strana je u moci od roku 2012, a pokud Gruzínský sen vyhraje čtvrté volby v řadě, zakladatel strany Bidzina Ivanišvili, miliardář, který zbohatl v Rusku, slíbil zakázat opoziční skupiny. K tomu by však potřeboval tři čtvrtiny křesel ve 150členném parlamentu, aby mohl změnit ústavu.
EU a USA v reakci na gruzínskou situaci vydaly varování před ústupem od demokracie. Pokud volby nebudou považovány za svobodné a spravedlivé, EU by podle unijního velvyslance v gruzínské metropoli mohla pozastavit bezvízový styk s Gruzií.
Rusko obvinilo Západ, že se bezostyšně snaží na Gruzii vyvíjet nátlak a popřelo, že by o to Kreml sám usiloval. Gruzínský sen tvrdí, že je stále na cestě ke vstupu do EU.
