Článek
Miliardy eur z fondu Evropské unie, které byly původně vyčleněny na obnovu ekonomik členských zemí po pandemii covidu-19, by mohly být přesměrovány na budování infrastruktury pro fosilní paliva, zejména zemní plyn. Nové dlouhodobé kontrakty mohou ohrozit přechod na bezemisní zdroje, napsal web EU Observer.
Na přesměrování peněz se v polovině prosince dohodly Evropský parlament, Evropská komise a Evropská rada. Část unijního postcovidového fondu by podle ujednání mohla být použita v plánu Repower EU, kterým Brusel reagoval na dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Hlavními cíli plánu jsou rychlé snížení závislosti na ruských fosilních palivech, přechod na ekologičtější zdroje a posílení odolnosti energetického systému. Na tyto projekty se dá použít celkem 67,5 miliardy eur.
Iniciativa Repower EU původně obsahovala také zásadu, podle níž financované projekty nezpůsobí významné škody na životním prostředí. Evropský parlament se ale při listopadovém hlasování dohodl na dočasném zrušení této klauzule.
Peníze, které byly původně vyčleněné na evropskou pocovidovou obnovu, tak mohou získat i desítky projektů na výstavbu infrastruktury pro fosilní paliva.
„Čelíme evropské energetické krizi a řešení musí být evropská,“ řekl k tomu rumunský parlamentní zpravodaj za středopravou skupinu Evropské lidové strany Siegfried Muresan.
Válka jako překážka pro Green Deal
Dočasný a nouzový návrat ke spalování uhlí chápou i někteří ekologové, kteří proti uhelným elektrárnám jinak bojují. Pokud Vladimir Putin uzavře EU kohoutky s plynem, je nejsnazší ušetřit plyn při výrobě elektřiny.
„Katastrofální rozhodnutí z hlediska klimatu“
Proti se ale staví někteří klimatologové. Olivier Vardakoulias ze sdružení ekologických organizací Climate Action Network (CAN) uvedl, že rozhodnutí o přesměrování peněz je „katastrofální z hlediska klimatu a zbytečné z hlediska energetické bezpečnosti“.
Namísto skutečné energetické obnovy Evropské unie podle něj půjde spíš o přiživení trvalé unijní závislosti na dovážených fosilních palivech. „Právě taková závislost nás dovedla k současné krizi,“ dodal Vardakoulias.
Evropská komise loni v květnu zveřejnila třináct projektů na zařízení se zkapalněným zemním plynem (LNG), které by měly být z programu Repower EU financovány. Od té doby unijní exekutiva své prognózy neaktualizovala. „Čekáme na aktualizované plány od vlád,“ sdělil mluvčí komise.
Podle databáze Global Energy Monitor však byly v Evropě od začátku války na Ukrajině oznámeny plány na nejméně 34 projektů na LNG a sedm projektů na plynovody. Podle odhadů vyjdou na desítky miliard eur, nejvíce jich vznikne v Německu, Itálii, Řecku, Estonsku, Lotyšsku a Nizozemsku.
Analýza
Obnovitelné zdroje v dohledné době energii pro střední Evropu nezajistí. Ani přes ambiciózní zelené plány Německa se v roce 2030 bez fosilních paliv neobejdeme. Dokládá to podrobný model webu Fakta o klimatu.
Některé ekology znepokojuje, že se smlouvy mají uzavírat na dlouhou dobu - deset až patnáct let.
„Vysíláme špatný signál výrobcům po celém světě, že budou dále investovat a Evropská unie bude sloužit jako odbytiště pro jejich špinavé obchody,“uvedla ředitelka pro záležitosti EU v organizaci Food and Water Action Frida Kieningerová. „Za deset let budeme v roce 2033 a do té doby bychom měli výrazně snížit poptávku po plynu. Stále ale budeme mít tyto smlouvy s firmami, které vyrábějí zkapalněný plyn,“ doplnila.
Nevládní organizace také vypočítaly, jak vysoké by byly provozní náklady každého terminálu nebo potrubí se zkapalněným plynem. Například řecký projekt terminálu LNG v Alexandroupoli by stál 19 milionů eur ročně, plynovod Eastmed ve východním Středomoří pak asi 90 milionů. Polský projekt LNG na pobřeží Baltského moře by vyšel na 64 milionů eur ročně.
