EU navrhne sankce na násilnické židovské osadníky. Čechům se do nich nechce

Reakce na válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás byla jedním z hlavních bodů pondělní schůzky unijních ministrů zahraničí.

Na jednom z opatření panuje od začátku shoda – uvalení sankcí na strůjce útoku ze 7. října, šéfa brigád Izaddína Kásama Muhammada Dajfa a jeho zástupce Marvána Issu, oznámila EU už v pátek. Nyní plánuje jít o krok dál a zasáhnout i proti financím a dezinformacím Hamásu. Hnutí jako celek už na teroristickém seznamu sedmadvacítky figuruje od roku 2021.

Mluví se ale i o sankcích proti teroristům z řad židovských osadníků. „Evropská unie navrhne vládám EU, aby uvalily sankce na extremistické osadníky páchající násilné činy proti Palestincům na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu,“ oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

„Budeme pracovat na návrhu sankcí proti extremistickým osadníkům na Západním břehu,“ řekl Borrell na pondělní tiskové konferenci po schůzce ministrů v Bruselu.

Vyjádření českého ministra zahraničí Jana Lipavského po jednání ale byla opatrnější: „Měli jsme debatu o Blízkém východě, tam jsou postoje evropských zemí daleko různější a pestřejší (než k Ukrajině, pozn. red.). Česko je ve skupině zemí, která staví především na tom, abychom nezapomínali na právo Izraele na sebeobranu… Neexistuje zatím žádný konkrétní návrh. Uvidíme, jakým způsobem se k tomu postaví evropské instituce. Samozřejmě jakékoliv násilí jsem odsoudil i já s tím, že je potřeba chápat celý kontext té situace. Mezinárodní právo má být udrženo i na Západním břehu,“ řekl.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena nedávno oznámila, že osadníkům odpovědným za násilí na Palestincích na okupovaném Západním břehu Jordánu nebude udělovat víza. A kromě toho americké úřady uvažují o dalších krocích proti nim. Kromě zákazu vstupu by to mohly být i finanční sankce – a u těch se na rozdíl od zákazů vstupu zveřejňují i jména.

Postiženi budou konkrétní lidé nebo subjekty, kteří se „přímo nebo nepřímo zapojili do akcí nebo politik ohrožujících bezpečnost nebo stabilitu Západního břehu“, provádějí „akce, které zastrašují civilisty na Západním břehu s cílem nebo účinkem vynutit si vysídlení“ nebo činí kroky, „které představují porušování lidských práv a jednání, která významně brání, narušují nebo znemožňují úsilí o dosažení dvoustátního řešení (palestinsko-izraelského konfliktu),“ píše web Politico.

Na násilí páchané židovskými osadníky upozornil Borrell už v minulém týdnu. Francie pak v listopadu dala najevo, že zákazy vstupu extremistickým osadníkům rovněž zváží.

V pátek toto opatření oznámil belgický premiér Alexander de Croo. „Násilí na civilistech bude mít následky. Extremistickým osadníkům na Západním břehu bude zakázán vstup do Belgie. Budeme spolupracovat s USA na sankcích zaměřených na osoby zapojené do akcí, které podkopávají mír, bezpečnost a stabilitu na Západním břehu Jordánu,“ prohlásil.

Další diplomaté ale tvrdí, že dosáhnout konsenzu na unijní úrovni bude složité, protože Izrael má své spojence, jako je Česko, Maďarsko a Rakousko. Podle belgického listu De Standaard se už proti návrhu Češi ozvali. „Rakousko, Česká republika a zejména Maďarsko však něco takového považují za příliš dalekosáhlé,“ píše list v článku o případných sankcích vůči násilnickým židovským osadníkům.

Kromě tradičních zastánců Palestinců, jako jsou v EU Španělsko či Irsko, cítí tentokrát potřebu zasáhnout i Německo. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí Sebastian Fischer minulý týden řekl, že Berlín uvítal skutečnost, že USA „nyní přijmou konkrétní opatření ve formě omezení vstupu“. „Je důležité posunout tuto debatu kupředu i na evropské úrovni,“ dodal mluvčí citovaný serverem The Times of Israel.

Dopis unijnímu „prezidentovi“ Charlesi Michelovi, v němž žádají zavedení cestovních zákazů i finančních sankcí proti násilným osadníkům, zaslali v pátek premiéři Belgie, Španělska, Irska a Malty. Belgická ministryně má pak téma vyzvednout na dnešním jednání v Bruselu.

Ve Spojených státech se proti kroku Bidenovy administrativy nepostavili ani jinak velmi proizraelští republikáni. O násilných činech, které v posledních měsících spáchali židovští osadníci, mluví jako o terorismu i představitelé izraelských bezpečnostních složek. Ve vládě Benjamina Netanjahua ale tito extremisté mají oporu – ministra Itamara Ben Gvira, pod něhož spadá policie, a Becalela Smotriče, jemuž svěřil Netanjahu de facto správu Západního břehu Jordánu.