Článek
Evropská unie ústy šéfky EK Ursuly von der Leyenové oznámila plán, jak konkurovat Číně ve vlivovém souboji skrze investice do celého světa.
Čína v rámci svého projektu „Pás a stezka“, známého též jako Nová hedvábná stezka, ve velkém investuje do obrovských infrastrukturních projektů v chudších zemích, které tak lapí do spárů zadlužení, shrnuje BBC v obecnosti vlivovou politiku Pekingu.
Leyenová řekla, že tyto země potřebují „důvěryhodného partnera“ pro udržitelné projekty. Tím se má stát právě EU díky globálnímu investičnímu plánu ve výši 300 miliard eur.
Plán nese název Globální brána a chce se zaměřit hlavně na projekty, které půjdou ruku v ruce s evropskou klimatickou politikou. Podpořit chce i digitalizaci a zdravotnictví.
Peníze půjdou z kapes EU, členských států, národních a rozvojových bank a evropských finančních institucí. Významnou část sumy by ale měly pokrýt i soukromé společnosti, které chce EU svou podporou k investicím motivovat.
Podle Leyenové chce EU Globální bránou ukázat „odlišný“ a „demokratický“ přístup k financování projektů v rozvojových zemích. Podmínkou bude, aby byly projekty kvalitní, vysoce transparentní a přinášely hmatatelné výsledky pro zúčastněné země.
BBC s odkazem na nejmenovaný zdroj blízký evropským úřadům píše, že nejvíc by se měl plán soustředit na Afriku.
O plánu se mluvilo už delší dobu, a i když se explicitně na oficiální úrovni nezmiňovalo, že je namířený proti Číně, v Pekingu ho pozorně sledují.
„Evropskou Globální bránu vítáme, pokud bude otevřená světu a může pomoct rozvojovým zemím. Ale jakýkoliv pokus o přetavení infrastrukturních projektů v geopolitický nástroj by zklamal mezinárodní očekávání a poškodil své vlastní zájmy,“ uvedl podle BBC minulý měsíc velvyslanec Číny v EU Čang Ming.
Příkladů, kdy se ukázalo, že Čína do Afriky neinvestuje s úmyslem pomáhat, je přitom celá řada. O jednom Seznam Zprávy informovaly jen pár hodin před oznámením plánu EU.
Jde o příběh spolupráce Číny s Kongem. Země spolu v roce 2008 podepsaly dohodu, díky níž měl Peking získat přístup ke konžskému kobaltu a mědi a Kongo na oplátku čínské peníze do infrastruktury. Čína ale investovala hlavně do elektráren ve snaze zajistit energii pro průmyslovou těžbu.
Výsledkem je, že po 13 letech nestojí žádná ze slibovaných 31 nemocnic (každá se 150 lůžky), základní kámen nemá položený ani jedna ohlášená univerzita a z plánovaných 3500 kilometrů silnic je dokončeno pouze 356 kilometrů zpevněných komunikací a 854 kilometrů tratí.
BCC dodává, že Čína tuto strategii uplatňuje pro šíření vlivu kromě Afriky i v Asii, Indo-Pacifiku a v neposlední řadě přímo na území EU. Čínská společnost vlastní například dvě třetiny řeckého přístavu ve městě Piraeus, které patří k největším v celé Evropě a staví také velký most v Chorvatsku.
