Etnické čistky a masová znásilnění. S podporou „umírněné“ arabské země

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jednotky rychlé podpory (RSF), jedna ze stran súdánské občanské války, usilují o genocidu nearabského obyvatelstva Dárfúru.

Bojovníci hromadně znásilňují ženy po celém Súdánu, obětem je podle zprávy OSN od osmi do 75 let. Vůbec nejhorší je situace v Dárfúru ležícím u čadských hranic, kde se RSF snaží vyhladit etnikum Masalitů, kterých žije v Dárfúru asi 300 tisíc.

„Letos musí být všechny dívky těhotné s bojovníky Džandžavídu (název pro arabské milice, pozn. red.),“ citovala zpráva výrok, který pronesl milicionář směrem k jedné z přeživších masakrů. Další z obětí znásilnění si vyslechla, že „všechny ženy musí rodit arabské děti“.

Zřejmě nejhorší situace panuje ve městě El Geneina, kde bojovníci obcházeli masalitské domy, aby muže postříleli a ženy znásilnili, zmlátili a nutili k odchodu do sousedního Čadu.

„Generální tajemník je zděšen velkým počtem zabitých, zadržených a vysídlených civilistů, sexuálním násilím na ženách a dívkách, rabováním domů a trhů a vypalováním farem,“ řekl v pátek mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

O válečných zločinech proti Masalitům promluvila Caroline Buismanová, koordinátorka súdánské vyšetřovací mise OSN. „Zjistili jsme, že znásilnění a další formy sexuálního násilí spáchané RSF a jejími spřátelenými milicemi byly součástí rozsáhlých útoků, které byly zaměřeny zejména na komunitu Masalitů na základě jejich etnické příslušnosti,“ citoval ji deník The Guardian.

OSN mluví o zhruba 19 tisících obětech a 14 milionech lidí vyhnaných z domovů. Vše způsobila občanská válka, která vypukla loni v dubnu. O vládu nad zemí v ní bojuje súdánská armáda na straně jedné, a RSF a Džandžavíd na straně druhé.

Z válečných zločinů obviňují mezinárodní pozorovatelé obě strany, hlavní odpovědnost ale padá na RSF vedené Mohamedem Hamdanem Dagalem zvaným Hemedti.

Kmeny, ze kterých se bojovníci RSF rekrutují, věří podle súdánské aktivistky Marwy Gibrilové ve vlastní nadřazenost, kterou si odvozují od svého arabského původu.

RSF se přitom spoléhají na podporu ze zahraničí. Zbraně dostávají hlavně ze dvou zdrojů. Jedním je ruská žoldnéřská skupina wagnerovců - a to i po smrti svého vůdce Jevgenije Prigožina -, druhým pak Spojené arabské emiráty.

„Ze zpráv z místa a od súdánských analytiků je stále jasnější, že SAE jsou hlavní stranou konfliktu v Súdánu. Jak RSF, tak i Súdánské ozbrojené síly (SAF) mají přístup k financím a zbraním, což jim pomáhá prodlužovat válku a vyhýbat se jakémukoli smysluplnému řešení konfliktu,“ řekla Seznam Zprávám súdánská analytička Kholood Khairová.

Na otázku, proč Emiráťané podporují vražedné milice, odpovídá jejich snahou bojovat proti Muslimskému bratrstvu - vládci Abú Dhabí chtěli zabránit tomu, aby súdánská armáda nezůstala po svržení diktátora Umara Bašíra i nadále pod vlivem bratrstva. Důvodů je ale více.

„Vztahy s RSF jsou také ekonomické; RSF je velkým dodavatelem zlata pro zlaté trhy v Emirátech. Kromě zlata je zájem SAE o Súdán geostrategický: chtějí mít obchodní přístav u Rudého moře, k čemuž měly blízko již před válkou, a chtějí se angažovat v bezpečnostních záležitostech v Rudém moři (klíčové světové obchodní tepně),“ vysvětluje analytička.

„Pokud se však podíváme na region mimo Súdán, existují náznaky, že SAE investují do Jednotek rychlé podpory jako do bezpečnostního garanta za hranicemi Súdánu, a to v Sahelu i v Africkém rohu, kde SAE pěstují silné vazby s etiopským premiérem Abiym Ahmedem,“ podotkla.

Spojené arabské emiráty jsou přitom na Západě vnímány víceméně pozitivně - země je vstřícná k turistům a před čtyřmi lety podepsala takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem.