Hlavní obsah

Estonský prezident podepsal zákon omezující hlasovací právo cizincům

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační obrázek.

Estonský prezident Alar Karis podepsal ústavní dodatek, podle nějž cizinci žijící v Estonsku ztratí právo hlasovat v místních volbách. Výjimku mají občané zemí Evropské unie. Podle agentury AFP se tato úprava dotkne ruské menšiny.

Článek

Estonský prezident Alar Karis ve středu podepsal ústavní dodatek, který odebírá cizím státním příslušníkům žijícím v Estonsku právo na účast v místních volbách, a to s výjimkou občanů zemí Evropské unie. Informovala o tom veřejnoprávní stanice ERR a agentura AFP, podle níž se tento krok dotkne především velké ruské menšiny v zemi.

Zákonodárci ústavní novelu schválili už na konci března. Rozhodnutí o omezení hlasovacího práva přišlo v době sílících obav z vměšování Ruska do vnitřních záležitostí země prostřednictvím početné ruské menšiny v Estonsku. Obavy o bezpečnost pobaltské země vzrostly po ruské vojenské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Karis ve středečním prohlášení uvedl, že úprava ústavy je zaměřena na ochranu jednoty estonské společnosti. Zároveň vyzval ty, kteří přišli o volební právo, aby se necítili vyloučeni ze společenského života nebo se nepovažovali automaticky za bezpečnostní hrozbu.

„Toho nelze dosáhnout pouhými slovy. Pouze Riigikogu (estonský parlament –⁠⁠ pozn. redakce) může zajistit, aby cesta k estonskému občanství zůstala otevřená těm, kteří zde žijí dlouho a jsou loajální k Estonsku,“ uvedla hlava státu podle ERR.

Cizinci trvale žijící v Estonsku měli dosud ústavní právo volit v místních volbách, v těch parlamentních nikoliv. Zákonodárný sbor nicméně nedávno schválil úpravu ústavy, která hlasování zapovídá všem cizím státním příslušníkům s trvalým pobytem v zemi s výjimkou občanů EU. Jde o první dodatek k ústavě od jejího vypracování v roce 1992, podotkla ERR.

Estonsko a Litva mají velké rusky mluvící menšiny, jejichž politické názory jsou někdy v rozporu s postoji národních vlád, což vyvolává obavy, že by Moskva mohla zneužít tohoto rozdělení k destabilizaci zemí, podotkla AFP. Všechny tři pobaltské státy jsou členy EU i NATO a patří mezi nejvěrnější spojence Ukrajiny bránící se ruské agresi.

Když Estonsko získalo nezávislost na Sovětském svazu, asi třetina jeho obyvatel byla rusky mluvící, včetně rodin, které se tam přemístily z jiných sovětských republik, napsala AFP a dodala, že tito lidé nezískali občanství kvůli nedostatku rodinných vazeb s Estonskem. K získání jeho občanství je podle ní také zapotřebí složení testu z estonštiny.

Související témata:

Doporučované