Článek
Ruská invaze na Ukrajinu rozproudila debaty o tom, jaký prostor mají sovětské památníky v jejich bývalých republikách i satelitech. Nedaleko ruských hranic, ve městě Narva, Estonsko demontovalo repliku sovětského tanku ještě z dob druhé světové války.
„Nedáme Rusku příležitost, aby využilo minulosti k narušení míru v Estonsku,“ řekla estonská premiérka Kaja Kallasová. Popsala, že k odstranění památky se úřady rozhodly, aby čelily rostoucímu napětí a zmatku. „Nikdo nechce vidět, jak naši militantní a nepřátelští sousedé podněcují napětí u nás,“ vysvětlila.
Situaci ve třetím největším městě Estonska stupňuje fakt, že většina obyvatel jsou etničtí Rusové a od ruského Ivangorodu je odděluje pouze řeka Narva.
Vláda začátkem srpna oznámila svůj cíl odstranit všechny památníky ze sovětské éry. Estonsko bylo sovětskou republikou od roku 1944 do roku 1991 a téměř čtvrtinu jeho populace (1,3 milionu lidí) dosud tvoří ruská menšina.
Invaze na Ukrajinu podle vlády otevřela ve společnosti rány, které neustále připomínají pomníky z komunistické éry. Památník se v Narvě stal symbolem každoročních vzpomínkových akcí ke květnovému Dni vítězství.
Jak se staví Česko k cestování Rusů po Evropě?
Rusové stále mohou trávit dovolenou v Evropě – pokud je neodradí složité cestování s přestupy. Praha, která předsedá Radě EU, chce změnu.
Tank T-34 z dob druhé světové války bude v budoucnu vystaven v Estonském národním válečném muzeu, což dosud starostka Narvy odmítala. Vláda z města odstraní až sedm sovětských památníků.
Moskva plán demontáže zkritizovala. „Odstranění pomníků těm, kteří zachránili Evropu před fašismem, je samozřejmě nehorázné. Nedělá to čest žádnému národu,“ řekl tento měsíc mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Krátce po oznámení městské rady o demontáži pomníku se u něj sešel dav, který vyjádřil nesouhlas s tímto rozhodnutím. Odpor k převezení repliky vyvolává obavy, protože Estonsko už má neblahé zkušenosti s odstraňováním sovětských památek.
Replika tanku T-34 z období druhé světové války se v estonském městě Narva stala symbolem Dne vítězství.
Přemístění sochy s názvem Bronzový voják v roce 2007 vedlo ke dvěma nocím nepokojů v hlavním městě Tallinu, které si vyžádaly život jednoho ruského demonstranta. Estonský ministr vnitra Lauri Laanamets řekl, že je „v zájmu veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti odstranit dotyčné památky před dalším nárůstem napětí kolem nich“.
Rusky mluvící menšina se v Estonsku, podobně jako v Lotyšsku, občas dostává do sporu tamní vládou. Objevily se obavy, že by se Moskva mohla snažit využít těchto rozdílů k destabilizaci těchto pobaltských zemí, které jsou členy EU i NATO, uvedla katarská Al-Džazíra.
Další reakce z Pobaltí a Finska
Sousední Lotyšsko schválilo v červnu zákon žádající demontáž všech památek oslavujících sovětský režim. Do poloviny listopadu by tak všechny takové památníky, kromě těch na hřbitovech, měly být zničeny nebo přesunuty do Muzea okupace Lotyšska v Rize.
Začátkem měsíce Estonsko zakázalo vstup z Ruska lidem s turistickými vízy. K podobnému kroku přistoupilo i Finsko, které v úterý oznámilo, že sníží počet turistických víz udělených Rusům pouze na 10 procent současného objemu.
Finsko se také připojí k Estonsku a společně navrhnou zrušení dohody EU o usnadnění vízového režimu s Ruskem, která Rusům výrazně usnadňuje a zlevňuje cestování do EU a v rámci EU, řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.
Fungují protiruské sankce?
Moskva se velmi dobře naučila sankce obcházet. Politoložka Roberta Bonazziová proto doporučuje do jejich vymáhání lépe zapojit banky a auditory.
Rusové se například do Finska mohou dostat díky schengenským vízům, která vydávají jiné unijní státy. Finská premiérka Sanna Marinová se proti tomu opakovaně ohradila. „Není správné, že Rusko vede v Evropě agresivní a brutální válku a zároveň mohou Rusové žít normálně a jako turisté cestovat po Evropě.“
Kallasová dokonce vyzvala k zákazu udělování víz pro Rusy v celé EU, s čímž jiní unijní představitelé nesouhlasí. Argumentují tím, že by zákaz dopadl i na lidi, kteří s válkou nesouhlasí.
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí řekl, že by se trest měl týkat pouze těch, kteří z války profitují nebo jsou za ní zodpovědní. „Toto není válka ruských občanů, ale Putinova válka,“ vysvětlil.
K úplnému zákazu cestování pro ruské občany opakovaně vyzývá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jak řekl v rozhovoru pro deník Washington Post, spolu s kompletním embargem na ruské energetické suroviny to považuje za jedinou cestu, jak se dá ovlivnit rozhodování šéfa Kremlu Vladimira Putina.
