Článek
„Půjde o precedens v mezinárodním právu,“ sdělil šéf estonské diplomacie Reinsalu serveru i24news s tím, že konkrétní návrh ponese na vládu už příští měsíc.
Pokud návrh projde, stane se Estonsko první zemí, která zmrazená aktiva převede. Kyjev přitom už měsíce žádá, aby jeho spojenci použili právě tyto prostředky na obnovu Ukrajiny.
„Je to jistě krok, který Rusko výrazně oslabí. Agresor bude zastrašen,“ myslí si Urmas Reinsalu.
Ministr také dodal, že nová legislativa by měla brát v úvahu jak peníze, tak i fyzický majetek, včetně nemovitostí. „Skutečnost, že aktiva mohou být držena i v jiných položkách, ať už movitých nebo nemovitých, by neměla bránit realizaci našeho plánu,“ řekl s tím, že celoevropské řešení otázky se snaží najít Evropská komise.
Autorka zprávy Anna Michajlová připomíná, že podle legislativy Evropské unie je sice zabavení a převod majetku cizího státu náročnou operací, porušení mezinárodního práva ze strany Ruska na Ukrajině by ale mohlo pro tento krok poskytnout ospravedlnění.
Spoke with @bbcworldservice today on how #Estonia is looking for legal options that would become the basis for using frozen Russian assets in the 🇪🇺 & 🇪🇪 for helping #Ukraine🇺🇦.
— Urmas Reinsalu (@UrmasReinsalu) January 4, 2023
Whoever caused the damage must pay compensation for the damage!
Sound on🔊#StandWithUkraine pic.twitter.com/1CvalOnLeO
Obecná zásada mezinárodního práva totiž uvádí, že agresor, který škodu způsobil, musí zaplatit reparace. „Myslím si, že na základě tohoto principu je to právně možné. A politicky nezbytné,“ sdělil serveru estonský ministr zahraničí.
Estonská média uvádějí, že přes 90 procent zmrazeného majetku v zemi, který se odhaduje na desítky milionů dolarů, patří dvěma ruským oligarchům: Andreji Melničekovi a Vjačeslavu Kantorovi.
Od začátku války Evropská unie zmrazila ruská aktiva v hodnotě přes 18 miliard dolarů a dalších 318 miliard dolarů v devizových rezervách ruské centrální banky. Kyjev odhaduje škody způsobené moskevskou invazí na 370 miliard dolarů.