Článek
Kreml v úterý oznámil, že Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a desítky dalších politiků a činitelů ze všech tří pobaltských zemí, a to kvůli „nepřátelským krokům vůči historické paměti“ i Rusku samotnému.
Na ruský seznam hledaných osob byli kromě Kallasové zařazeni i šéf úřadu estonské vlády Taimar Peterkop, litevský ministr kultury Simonas Kairys i zhruba 60 současných a bývalých poslanců lotyšského parlamentu, kteří schválili odstoupení od dohody s Ruskem o ochraně památníků. „Tito lidé jsou zodpovědní za rozhodnutí, která jsou v podstatě znevážením historie, jsou to lidé, kteří provádějí nepřátelské akce proti historické paměti, proti naší zemi,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Tato ruská rozhodnutí jsou v rozporu se všeobecně uznávanými normami mezinárodního práva, jsou projevem úsilí falšovat minulost a neúcty vůči historické paměti Litvy,“ uvedlo v dnešním prohlášení litevské ministerstvo zahraničí. Vilnius vyzval, aby litevští činitelé byli z ruského seznamu vyškrtnuti.
Estonsko ve svém prohlášení uvedlo, že jeho diplomaté „vyjádřili rozhořčení“ a po Kremlu požadují vysvětlení. „Ministerstvo zahraničních věcí rovněž uvědomilo zástupce Ruska, že tyto kroky ruského státu nás neodradí od podnikání správných kroků a Estonsko nezmění svou rozhodnou podporu Ukrajině,“ dodalo ministerstvo v Tallinu.
Podle pobaltských států je Sovětský svaz v letech 1940 až 1941 a 1944 až 1991 okupoval. Moskva to odmítá, neboť se považuje za osvoboditele tohoto území, a jakýkoliv jiný přístup pokládá za „falšování dějin“, což je v Rusku považováno za zločin. Po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu začaly Estonsko, Lotyšsko a Litva odstraňovat sovětské památníky, které označily za symboly sovětské okupace.
