Erupce násilí v Ekvádoru: Armáda není připravená, gangy ano, říká expert

Ekvádor zažívá nevídanou míru násilí mezi policií, armádou a drogovými gangy od neděle, kdy uprchl z vězení ve městě Guayaquil vysoce postavený lídr gangu Adolfo Macías přezdívaný Fito.

Ekvádorský prezident Daniel Noboa v reakci na to vyhlásil v pondělí v zemi nouzový stav. O den později ozbrojenci z gangu zaútočili ve městě Guayaquil na sídlo televize TC a v živém vysílání vyhrožovali moderátorovi a dalším lidem. Podle britské BBC zatím ale není jasné, zda incident, jehož záběry obletěly světová média, souvisí právě s útěkem Fita.

Hlášené byly i výbuchy, útoky na ulicích, případy unesených policistů i nepokoje ve věznicích, a to v různých částech země.

Prezident Noboa v reakci na úterní dění vydal dekret, kde označil přes 20 gangů zaměřených především na obchod s drogami za teroristické skupiny, a pověřil armádu, aby jejich příslušníky „neutralizovala“.

Drogový boss Fito je lídr mocného vězeňského gangu Los Choneros, jehož členové stojí za smrtelnými nepokoji a vězeňskými vzpourami, které se staly v uplynulých letech typickými pro ekvádorské věznice. I tento gang figuruje na seznamu teroristických skupin.

Gang Los Choneros patří mezi jeden z nejobávanějších v zemi. Je spojován s námořním obchodem s drogami do Mexika a USA, spolupracuje s mexickým kartelem Sinaloa a také kolumbijskou frontou Oliver Sinisterra, uvádí americká CNN s odkazem na výzkumné středisko Insight Crime.

Samotný Fito si ve věznici odpykával od roku 2011 34letý trest za několik trestných činů včetně obchodování s drogami, vraždy a organizovaný zločin. Vliv si nicméně zachoval i za mřížemi.

Kde přesně se nejhledanější muž Ekvádoru teď ukrývá, zatím není jasné. Podle úřadů ho hledají tisíce příslušníků ozbrojených složek. Neví se ani, jak se mu podařilo utéct. Zadrženi byli ale dva dozorci, kteří jsou obviněni, že mu pomohli.

K ozbrojeným střetům mezi policií a členy gangů dochází po celé zemi. Například v Guayaquilu bylo v úterý zabito osm lidí a tři utrpěli zranění. Dva policisté zemřeli při střetu s příslušníky gangu v nedalekém městě Nobo, uvádí BBC s odkazem na tamní policii.

Ve městě Riobamba zase z vězení uprchlo 40 vězňů, včetně dalšího vysoce postaveného drogového lídra Fabricia Colóna Pica. Ten uprchl v noci na pondělí právě během nepokojů, cituje tamního starostu Johna Vinuezu americká stanice CNN.

Lídr dalšího nebezpečného gangu Los Lobos byl podle tamní prokuratury mimo jiné spojovaný s vraždou prezidentského kandidáta Fernanda Villavicencia. Ten byl zastřelen na politickém mítinku ve škole loni v srpnu. V tomto případu byl vyšetřován i Fito.

Prezident Noboa v úterý prohlásil, že v zemi nyní probíhá „vnitřní ozbrojený konflikt“. Jak již bylo zmíněno, nasadil vedle policie příslušníky armády, kterým dal oprávnění bojovat proti „nadnárodnímu organizovanému zločinu, teroristickým organizacím a výbojným nestátním subjektům.“ Odmítl také možnost vyjednávání, gangům vyhlásil válku.

V pondělí vyhlášený nouzový stav pro místní mimo jiné znamená noční zákaz vycházení nebo omezení setkávání a akcí, které by mohly ohrozit veřejný pořádek. Policie také z bezpečnostních důvodů nařídila evakuaci vládního komplexu v Quitu.

Podle informací ze středečního rána policie po celé zemi zatkla minimálně 70 lidí. Zabavila také osm výbušných zařízení, 15 zápalných lahví, devět střelných zbraní a 308 nábojů do střelných zbraní.

Opatření přijímají také okolní země. Například Peru posílilo policejní jednotky na hraničním přechodu. České ministerstvo zahraničí doporučuje lidem zemi opustit.

Situace zůstává nepřehledná. Expert na Latinskou Ameriku Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kterého oslovily Seznam Zprávy, si zatím netroufá predikovat další vývoj.

„Je hezké poslat armádu, aby společně s policií násilí potlačila, ale znamená to, že boje budou probíhat ve městech, která jsou plná civilistů. Bude navíc těžké rozeznat, kdo jsou členové gangů a kdo běžní občané. Tyto akce bývají v Latinské Americe často spojované s velkým počtem civilních obětí. Armáda na tyto situace není připravená a školená,“ vysvětluje možná rizika.

Naopak narkomafie podle něj připravená je i díky tomu, že v posledních letech úspěšně spolupracovala s mexickými drogovými kartely. „Její příslušníci jsou tak s největší pravděpodobností vycvičení a mají zbraně. Po celé zemi jich v rámci jednotlivých kartelů mohou působit tisíce,“ dodává dále Bílek.

Podle Světové banky se Ekvádor stále pomalu vzpamatovává z dopadů pandemie covidu-19. Zdravotní krize tehdy odhalila mimo jiné „strukturální nedostatky jako závislost na vývozu ropy, pomalou aktivitu soukromého sektoru a vysokou míru neformální zaměstnanosti“.

„Lidé ztratili práci, nemohli ven a ekonomika se propadla,“ říká Bílek. I to je dle jeho názoru jeden z důvodů, proč míra násilí v ulicích stoupá a aktivita drogových kartelů roste. Podobně jako vůle mladých rekrutů - často bez jiné životní perspektivy - se do nich zapojovat.

„Dalším důvodem je, že má Ekvádor dobré přístavy, takže se přes ně daly poměrně dobře pašovat drogy… Příčiny dnešních problémů vidím někdy v době vlády prezidenta Rafaela Correy. Jeho vláda nebyla zcela demokratická a měla poměrně špatné vztahy s USA, což se projevilo třeba na tom, že moc neprobíhala spolupráce na potírání pašování drog.“

Vyhrocená situace v zemi je ranou pro prezidenta Noboa, který složil prezidentskou přísahu loni v listopadu. V rámci předvolebních slibů se mimo jiné zavázal usilovně potírat kriminalitu drogových kartelů. V posledních dnech ohlásil například plán zpřísnění ostrahy ve věznicích, včetně separace nejnebezpečnějších trestanců na lodích daleko od pobřeží.