Erdogan musí vyvažovat: Dodává drony Ukrajině, ale závisí na Rusku

„Očekáváme, že obě jednání budou efektivní a sníží napětí mezi Ukrajinou a Ruskem,“ citovala agentura Reuters před čtvrteční návštěvou tureckého prezidenta na Ukrajině nejmenovaného tureckého představitele. Na mysli měl nejen jednání Erdogana s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ale i pozdější únorovou schůzku turecké hlavy státu s Vladimirem Putinem.

Rusům Erdogan minulý týden vzkázal, že ozbrojený útok na Ukrajinu a její okupace by nebyly „rozumné“. Na druhou stranu ale Turecko dlouhé měsíce nabádá Rusko i Severoatlantickou alianci k dialogu, který by „bral ohled na ruské bezpečnostní obavy“.

Na Ukrajině bude Erdogan vítán jako cenný spojenec. Obě země spojují čím dál pevnější vazby a v Kyjevě by měli jejich prezidenti podepsat dohodu o volném obchodu a další zbrojní kontrakty. Časy, kdy někdejší komik Zelenskyj mluvil o Erdoganovi jako o „švábovi s knírem“, jsou zapomenuty.

Už v roce 2019 Ankara prodala Ukrajincům drony Bayraktar TB2, které si ukrajinští generálové nemohou vynachválit: „Dron si určí souřadnice a za tři vteřiny může být učiněno rozhodnutí o zničení postupujících jednotek. Dron je zbraň i špion, který dává Ukrajině kvalitativní výhodu v boji s nepřítelem,“ citoval server Al-Monitor generála Jurije Ignatije, mluvčího velitelství vzdušných sil ukrajinské armády.

V současnosti má podle něj Ukrajina těchto dronů zhruba dvacet, zájem o další má však obrovský. Právě drony by totiž mohly výrazně ztížit případný postup ruských vojáků v případě invaze.

Ukrajina už drony použila na Donbase v boji proti proruským separatistům, poprvé se k tomu odhodlala ale až loni 26. října. Vysloužila si pak kritický telefonát z Moskvy, v němž prezident Putin mluvil o provokaci. Ukrajinci nicméně neútočili přímo na vojáky, terčem dronu byla houfnice D-30, jejíž použití na Donbase zapovídají Minské dohody.

Loni v září pak výrobce dronů Bayraktar podepsal smlouvu o vybudování továrny na výrobu dronů typu TB2 nedaleko Kyjeva. V prosinci ukrajinské úřady oznámily, že se v zemi budou vyrábět i drony typu Anka, které jinak produkuje turecká společnost Turkish Aerospace Industries. Motory do dronů by měly být ukrajinské výroby.

Kromě obranného průmyslu roste ukrajinsko-turecká obchodní výměna i v jiných oblastech. Turecko se loni stalo pro Ukrajinu pátým největším obchodním partnerem a vzájemný obchod dosáhl rekordních pěti miliard dolarů.

Představitelé obou zemí by ho ještě chtěli zdvojnásobit, zvláště ukrajinští byznysmeni však mají obavy z příliš velkého přílivu levného tureckého zboží, například textilu nebo stavebních materiálů.

S Ruskem má naopak Turecko řadu rozdílných zájmů, a to i vojenského charakteru. V Sýrii sice ruští a turečtí vojáci společně patrolují na hranicích, Ankara ale celou dobu války usiluje o svržení diktátora Bašára Asada, jehož naopak Moskva drží u moci. V severoafrické Libyi pak Turecko podporuje mezinárodně uznávanou vládu v Tripolisu, proti níž bojují Ruskem podporované skupiny, ale i soukromá Vágnerova armáda hájící zájmy Kremlu na řadě míst světa.

Postavit se ale v případné válce Ukrajiny s Ruskem jednoznačně na jednu stranu Erdogan také nemůže: do Turecka jezdí každý rok miliony ruských turistů, kteří drží tamní turistický sektor nad vodou. Turecko je také zcela závislé na dovozu ruského plynu.

Když Putinův režim v roce 2014 obsadil ukrajinský Krym, turecký prezident se k protiruským sankcím připojit odmítl. Turecko také koupilo systém protivzdušné obrany S-400, přestože se kvůli němu dostalo do sporu s USA.

Rusko a Turecko udržují pevné vztahy a Erdogan je s Putinem pravidelně ve styku, i když se jejich zájmy leckde kříží. Například v Sýrii došlo v minulosti k incidentům, které vzájemné vazby prověřily, ať už jde o sestřelení ruské stíhačky Tureckem, nebo o zabití více než tří desítek tureckých vojáků při ruském bombardování provincie Idlib.

K odvetným ekonomickým krokům, jako bylo zastavení charterových letů do Turecka nebo omezení zemědělských vývozů ze strany Turecka, sice tehdy došlo, vždy to byl ale jen dočasný krok.

Zásadní roli, jakou navíc turecké drony sehrály při konfliktu Ázerbájdžánu s Arménií, by v případě ruské invaze na Ukrajinu nejspíš neměly.

„Nikdo nás nezachrání… Turecko zůstane neutrální,“ myslí si analytik Ilja Kusa z kyjevského thinktanku Ukrajinský institut pro budoucnost.

Názor, že Turecko do otevřeného střetu s Moskvou nepůjde, zastává i Serhat S. Çubukçuoğlu, výzkumník v geopolitice na univerzitě Johnse Hopkinse ve Washingtonu. „Ankara si takovou krizi nemůže dovolit. Zájmy Turecka spočívaly ve stabilním, bezpečném a kooperativním prostředí v Černém moři,“ řekl v rozhovoru pro server New Arab.