Erdogan hněv neodrazil. Zasažené oblasti se dožadují paliva i jídla

Arzu Dedeogluová žije s rodinou nedaleko jihotureckého přístavu Iskenderun v Hatayské provincii. Když v pondělí přišlo ničivé zemětřesení, nacházela se tak v jedné z nejhůře zasažených oblastí.

„Pod troskami zůstaly uvězněné moje dvě neteře. Čekali jsme až do pozdního večera, ale nikdo je nepřišel zachránit,“ popisuje žena pro BBC svou zkušenost s prvními pár hodinami po katastrofě.

„Nakonec jsme si na vlastní náklady sehnali bagr. Úředníci nás ale zastavili, nedovolili nám ho použít,“ dodává s tím, že záchranáři dorazili příliš pozdě. „Děti mé sestry tam zůstaly,“ říká Dedeogluová.

Podle svědectví, která se podařilo získat agentuře Reuters, nejsou takové případy v Turecku ojedinělé. Obyvatelé si stěžují, že nemohou dělat nic než bezmocně čekat vedle sutin. I když často slyší volání o pomoc, nemohou uvězněné zachránit: chybí jim potřebné znalosti nebo vybavení.

Samotní záchranáři pak mají problém se do nejvíce zasažených oblastí vůbec dostat. Brzdí je zničené silnice, špatné počasí i nedostatek zdrojů a těžké techniky. Některá místa pak zůstávají bez paliva nebo elektřiny.

„Dochází nám zboží a nemůžeme dostat další,“ stěžovala si reportérce BBC prodavačka Sema z města Iskenderun. Bojí se, že se obchod stane cílem rabování.

„Jestli je za tuto katastrofu někdo zodpovědný, je to prezident Erdogan,“ řekl vůdce hlavní turecké opoziční strany Kemal Kilicdaroglu. Počet obětí ve čtvrtek ráno přesáhl 16 tisíc, jen v Turecku si zemětřesení vyžádalo bezmála 13 tisíc životů.

„Není možné se připravit na katastrofu takového rozsahu,“ reagoval na kritiku Erdogan. Podle CNN prezident také navštívil některé ze zasažených oblastí a přiznal, že jeho vláda zpočátku čelila problémům, zejména na letištích a silnicích.

„Naše práce nepochybně nebyla snadná. Ztěžovaly nám ji povětrnostní podmínky, ale i navzdory tomu jsme zmobilizovali všechny zdroje státu a nasměrovali je do zasažených oblastí. Samozřejmě, že existují nedostatky,“ připustil turecký lídr. „Situace je teď ale pod kontrolou a my nenecháme nikoho z našich občanů bez potřebné péče,“ uzavřel.

Obyvatelé mnohých z nejhůře postižených oblastí přesto podle Reuters dál kritizují turecký Úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací za příliš pomalou reakci. Jiní zase tvrdí, že Erdoganova vláda nebyla na možné zemětřesení dostatečně připravená.

Na sociálních sítích lidé sdílejí videa reportéra turecké stanice NTV ve městě Kahramanmaras, ve kterých si místní stěžují, že pomoc je nedostatečná. „Kde je stát?“ ptají se podle BBC.

„Jako humanitární organizace se teď bojíme o hygienické potřeby, lidé onemocní, chybí čistá voda. Apelujeme na všechny, aby pokračovali ve své snaze dostat se sem,“ popsal britské stanici další rizika pracovník organizace Islamic Relief Salah Abouglasem v Gaziantepu. Na omezenou dostupnost hygienických zařízení a jídla upozorňuje i organizace Save the Children.

Protesty navíc vyvolaly i středeční výpadky sociální sítě Twitter. Podle organizace Netblocks, která sleduje celosvětový provoz na internetu, měli zákazníci největších tureckých poskytovatelů připojení k internetu přístup na platformu omezený.

Jak připomněla ČTK, v Turecku je omezování sociálních médií v době přírodních katastrof nebo teroristických útoků běžnou praxí. Tamější úřady to odůvodňují snahou zamezit šíření údajných dezinformací a nevhodných záběrů, případně snahou zajistit bezpečnost.

Vládní krok kritizovala turecká opozice, podle které došlo k omezením v momentě, kdy je klíčové, aby se k lidem v postižených oblastech dostalo co největší množství informací. „Výsledkem omezení twitteru je, že volání o pomoc je méně slyšet,“ uvedl Kilicdaroglu.

Přístup k sociální síti ale Turecko ve čtvrtek obnovilo. „Potvrzujeme, že přístup na twitter je v Turecku po hodinách omezení obnoven,“ napsala společnost Netblocks na svém účtu.

Náměstek tureckého ministra dopravy a infrastruktury Omer Fatih Sayan pak podle agentury Reuters řekl, že při jednání připomněl vedení Twitteru jeho povinnosti a dal najevo, že očekává jeho spolupráci při boji proti dezinformacím.

„Naše požadavky jsou jasné: silná spolupráce v oblasti dezinformací a falešných zpráv, rychlá akce proti falešným účtům a opatření proti obsahu, který by mohl poškodit veřejný pořádek a bezpečnost,“ dodal Sayan.

Navzdory veškerým snahám udržet situaci pod kontrolou ale turecká vláda závod s časem stále prohrává. A kritika neslábne.

„Prvních 72 hodin je rozhodujících. Šance na přežití je během prvních 24 hodin 74 procent, po 72 hodinách je to 22 procent. Pátý den je šance 6 procent,“ vysvětlil pro stanici Sky News odborník na přírodní katastrofy z Nottinghamské univerzity, Steven Godby, proč je potřeba uvězněné v sutinách vysvobodit co nejrychleji.

Obyvatelé už ale státním představitelům nevěří. „Kde je teď stát? A kde byl poslední dva dny? Dostaneme uvězněné ven sami, prosím. Jen nás to nechte udělat,“ zoufá si podle Reuters Sabiha Alinaková, čekajíc vedle zasněžených zbořených trosek ve městě Mataya. Má pod nimi rodinu.