Erdogan lže a hraje domácí hry. Švédská politička o blokádě vstupu do NATO

Ruský diktátor Vladimir Putin dokázal odvalit jeden ze základních kamenů evropské poválečné politiky. Švédsko a Finsko se po desetiletích neutrality rozhodly kvůli obavám z ruské agrese vstoupit do Severoatlantické aliance. Zpočátku se zdálo, že půjde o rekordně rychlé rozšíření NATO, protože k němu mají obě země civilizačně i hodnotově blízko. Jedna překážka se ale objevila.

Je jí turecký prezident. Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že rozšíření NATO nepodpoří kvůli údajné přítomnosti teroristů na území obou severských států i kvůli zbrojnímu embargu, které Stockholm i Helsinky na turecký autoritářský režim uplatňují.

Švédská sociálnědemokratická europoslankyně kurdského původu Evin Incirová ale v rozhovoru pro Seznam Zprávy Erdoganovy výroky odmítá a ujišťuje, že její vláda zůstane věrná podpoře lidských práv navzdory tlaku ze strany Turecka.

Turecko nyní blokuje přístupové rozhovory mezi Švédskem a Finskem a Severoatlantickou aliancí. Proč to dělá? Je to kvůli zbrojnímu embargu nebo Straně kurdských pracujících (PKK), jak Turci tvrdí?

Myslím si, že prohlášení prezidenta Erdogana jsou nešťastná. Dívám se na ně jako na velkou překážku na cestě Švédska a Finska k členství v NATO a také myslím, že nemají oporu v realitě. V tomto kontextu jsou velmi závažná.

Myslím, že je několik důvodů, proč Erdogan s tímto prohlášením přišel. Prvním z nich je turecká veřejnost a blížící se volby (pokud se nic nezmění, budou volby v Turecku na jaře příštího roku, pozn. red.). Turecko se ale také dál snaží pokračovat v roli zprostředkovatele mezi Ruskem a Ukrajinou a mluvit s Putinem. Třetím důvodem může být snaha získat politické body na domácí scéně. Jak už jsem ale řekla, ta prohlášení a obvinění nejsou založená na realitě a mě osobně velmi znepokojují.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu mluvil o „silné a otevřené přítomnosti“ PKK ve Švédsku. Je to pravda? A můžete říci něco více o aktivitách této organizace ve vaší zemi?

To je naprostá lež, neodpovídá to skutečnosti. Je nešťastné, že pořád opakují něco, co není pravda. Zároveň jsme ale velice spokojení – jak my ve Švédsku, tak i naši sousedé ve Finsku – z obrovské podpory mezi členskými státy NATO. Někteří z nich už rozhodli, že Švédsko a Finsko přivítají v Alianci okamžitě. V širších souvislostech jsme tedy velmi šťastní, že nás velká většina členů vítá s otevřenou náručí.

Co tedy teď Švédsko může dělat? Můžeme očekávat nějaké ústupky vůči Turecku v zájmu rozšíření Aliance?

Myslím, že kdyby na těch obviněních bylo něco pravdy, dočkali bychom se reakcí i z jiných států. Turecko je ale osamocené s těmito obviněními, která jsou velice závažná. Naše premiérka, ministryně zahraničí a ministr obrany vedou dialog se všemi členskými státy Severoatlantické aliance a my doufáme, že tento dialog zajistí, že proces přijetí Švédska a Finska půjde tak hladce, jak je to jen možné.

My Švédové, ale i Finové, máme Severoatlantické alianci co nabídnout: silné demokracie, respekt k lidským právům, respekt k mezinárodnímu právu a jsme také členy Evropské unie. V NATO je už dnes 21 z 27 členských států EU.

Zmínila jste lidská práva. Jak se díváte na fakt, že se po rozšíření NATO stanete spojencem Turecka? Bilance Erdoganova režimu v tomto ohledu není právě nejlepší…

Myslím, že je důležité vést dialog s těmi, kteří smýšlejí podobně, i s těmi ostatními. Spolupráce musí být základem pro sdílení stejných hodnot. My máme vedle sebe sousedy Norsko a Dánsko, kteří už dlouho členy NATO jsou a vedou stejný boj za demokracii a lidská práva i jako členské státy. Myslím, že v tomto kontextu budeme se stejně smýšlejícími státy v NATO silnější a společně posílíme tuto část Aliance oproti zemím, které čelí větším výzvám v oblasti lidských práv a respektování mezinárodního práva.

Švédsko je jedním z velkých výrobců a vývozců zbraní. Ovlivní členství v NATO nějak tento byznys?

Máme pravidla na to, s kým lze se zbraněmi obchodovat, a ta vždy byla a zůstanou důležitá. Díváme se na to, jak země, kam vyvážíme, dodržují lidská práva a respektují mezinárodní právo. Tato perspektiva zůstane stejná i v budoucnu.

Dá se kvůli tureckému blokování jednání uvažovat o nějakém přehodnocení zbrojního embarga vůči Turecku?

Vyjednávání, nebo bych spíše řekla diskuze, pokračují. Pro Švédsko je nanejvýš důležité respektovat mezinárodní právo a lidská práva, nehledě na to, s kým spolupracuje nebo právě vyjednává. Tyto principy se nezmění tím, že začneme spolupracovat v rámci Severoatlantické aliance. Vstupem do NATO posílíme naši bezpečnost a zároveň přispějeme k bezpečnosti ostatních členských států. Co se ale týče našich základních hodnot, ty zůstanou v centru všeho, co děláme.