Článek
Rostoucí vliv Ruska ve východní Evropě je příčinou zhoršující se epidemie HIV, varují odborníci. Ve východní Evropě a Střední Asii vzrostl počet nově diagnostikovaných případů HIV od roku 2010 o 20 procent a počet úmrtí v souvislosti s AIDS o 34 procent, informuje The Guardian. Jedná se o celosvětově nejrychlejší nárůst nemoci. Většina nových případů v regionu se týká injekčních uživatelů drog a lidí v LGBTQ+ komunitě.
Substituční léčba opioidy, zejména léky metadon a buprenorfin, snižuje u těchto osob riziko nakažení virem HIV. Úsilí zlepšit léčbu a předcházet infekcím však v řadě zemí v regionu naráží na propagandu spojenou s Ruskem, která je mimo jiné cíleně zaměřena proti substituční léčbě.
Zákony o zahraničních agentech po vzoru Ruska, které vyžadují registraci charitativních organizací a organizací přijímajících finanční prostředky ze zahraničí, kladou náročné požadavky na poskytování informací. To donutilo některé charitativní organizace, aby se stáhly, zaznělo na 25. mezinárodní konferenci o AIDS.
„Ruský vliv v sousedících zemích je jasný a rostoucí. Rusko financuje propagandu a uskutečňuje rychlou rusifikaci okupovaných území,“ uvedl Michel Kazačkin, odborný poradce WHO pro Evropu. Dodal, že zákony a politika v mnoha zemích regionu představují významné překážky pro lidi v přístupu ke zdravotní péči. Sexuální práce, držení a užívání drog a vztahy mezi osobami stejného pohlaví jsou navíc často kriminalizovány.
Jako příklad škodlivé ruské propagandy uvedl program léčby opioidy v Kazachstánu, který je téměř ukončen. Kazačkin byl členem delegace, která se setkala s kazašským prezidentem, aby podporu tohoto projektu obhájila. „Prezident řekl, že od jedněch slyší, že je to účinné, bezpečné, propojené se západním světem, a od druhých slyší – aniž by skutečně upřesnil, kdo to je –, že je to neúčinné a vede to k udržování lidí na drogách, je to proti tradičním a národním hodnotám a je třeba proti tomu bojovat,“ vysvětlil.
V Rusku pracuje značné množství migrantů ze středoasijských zemí. „Ti, kteří jsou HIV pozitivní nebo užívají drogy, se bojí si vzít s sebou léčbu kvůli riziku deportace,“ uvedla Natalia Nikitenková, bývalá poslankyně kyrgyzského parlamentu a členka Komise pro protidrogovou politiku ve východní a střední Evropě a Střední Asii.
