Epidemie plastů. Jen tašek se v Angole denně dostanou do oběhu miliony

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od naší zvláštní zpravodajky v Angole/

„V Luandě jsme vždycky řešili problém s odpadem. Před pár lety to ale byla katastrofa oproti tomu, jak je to dnes. Město je rozhodně čistší než před čtyřmi lety,“ říká pro Seznam Zprávy Silvio Alvarenga, ředitel odboru životního prostředí a hygieny z magistrátu angolské metropole Luandy.

Potkávám se s ním na terase jednoho hotelu a společně si prohlížíme panorama města. Při pohledu z výšky na centrum Luandy nemám pocit, že by mělo město s hromaděním plastového odpadu zásadní problém.

Alvarenga, mimochodem bývalý student české vyšší odborné školy, líčí, že se radnice snaží město udržovat v čistotě. Na začátku června tak v 2,5milionové Luandě proběhla kolektivní sbírka odpadků, do které se zapojily stovky dobrovolníků i některé firmy. Za jediný den se posbíralo 57 tun odpadu včetně plastů, plechovek nebo pneumatik.

Situace s odpadem se podle něj nadále zlepšuje. Přesto nejen v Luandě existuje stále velké množství „šedých zón“, kde se odpadky a především plasty hromadí.

Samotnou mě ale překvapuje pouze velká spotřeba plastu, se kterou se setkávám například při snídani v hotelu. Každý talíř s jídlem překrývá plastová folie. Podobně je to i v restauraci, kde mi číšník servíruje jídlo.

Každý rok se po celém světě vyrobí 400 milionů tun plastů, uvádí aktuální data Světové zdravotnické organizace. Na africký kontinent z tohoto celkového množství připadá pouze 5 procent.

Přestože země subsaharské Afriky nepatří mezi zásadní výrobce ani spotřebitele plastů, mnoho z nich se potýká s obrovským nárůstem právě tohoto typu odpadu, což vede k velkému znečištění životního prostředí a přináší to i zdravotní hrozby pro lidi, kteří tam žijí.

V Angole je spotřeba plastů a především jednorázových plastových tašek velká. Podle dat Národní agentury pro pevný odpad se jich za jediný den v 34,5milionové zemi vydá 12,4 milionů, cituje data z roku 2022 server Africanews.

Alvarenga potvrzuje, že velká část z nich se pak povaluje na ulicích, plážích nebo plave na mořské hladině. I v Angole se proto mluví o epidemii plastů.

Řešit situaci se proto snaží i tamní vláda. Prezident Joao Lourenco začátkem roku prohlásil, že vnímá „znepokojivou úroveň znečištění způsobenou používáním plastů“.

Přes angolská média letos v lednu oznámil vznik expertní skupiny složené z odborníků z různých sfér, kteří mají za cíl stávající situaci vyhodnotit a připravit řešení.

Zatímco přes tři desítky zemí subsaharské Afriky už používání jednorázových plastových tašek alespoň nějakým způsobem regulují, Angola žádný takový zákon nemá, uvádí tamní server O Novo Jornal. Například Rwanda zakázala užívání i dovoz plastových tašek už v roce 2008. Od roku 2019 platí podobný zákon v Tanzanii.

Kromě životního prostředí představují jednorázové plasty riziko také pro zdraví obyvatel. WHO například dlouhodobě poukazuje na souvislost plastového a mikroplastového odpadu a ohrožení veřejného zdraví, protože zamořují zdroje čerstvé vody (řeky, jezera, podzemní vody).

Plasty také končí v mořích, a tudíž i tělech živočichů, které lidé následně konzumují. Zároveň mohou obsahovat toxické chemikálie, které se následně dostávají do půdy, kterou degradují, nebo se dostávají do potravinového řetězce.

Jak negativně ovlivňují plasty život v Luandě, popisuje i Alvarenga. „Máme problém naučit lidi, aby neházeli plasty a další odpad do odvodňovacích příkopů. Ty se pak ucpávají a stojatá voda se stává rájem komárů, kteří šíří nemoci jako malárii nebo horečku dengue. Mimochodem malárie je jedna z nemocí, která v Angole nejvíce zabíjí,“ říká.

Řešení plastové epidemie musí podle Alvarengy přijít jak ze strany státu a samospráv, tak i  přes vzdělávání veřejnosti a zvyšování povědomí o možných rizicích.