Energetická krize v Podněstří: Mrazivé teploty už zabíjí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Separatistické úřady v moldavském regionu Podněstří hlásí několik úmrtí lidí, kteří se snažili ohřát. Ministr zahraničí neuznané oblasti Vitalij Ignatijev v rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija mluvil o lidech, kteří se otrávili například oxidem uhelnatým, upozornila ruská státní agentura TASS.

„Bohužel bych chtěl konstatovat, že v posledních dnech máme spíše negativní situaci s úmrtími v důsledku humanitární a energetické krize. Lidé, kteří topí ve sporácích, je nechávají zapnuté přes noc. Došlo k několika různým úmrtím,“ tvrdí separatistický politik.

Podněstří, převážně ruskojazyčný moldavský region podél ukrajinských hranic, po desetiletí odebíralo ruský plyn přes Ukrajinu a využívalo jej k výrobě elektřiny, kterou prodávalo i zbytku Moldavska, a zajišťovalo tak většinu levné elektřiny v zemi.

Utnutím tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území Moldavsko ztratilo hlavní zdroj dodávek energií. Zatímco vláda v Kišiněvě si dokázala zajistit náhradní dodávky, separatistické úřady v Podněstří pomoc z Evropské unie odmítají a spoléhají na zásoby.

Krize se ale i tak dotýká obou částí Moldavska, protože jejich energetika je propojená. Moldavsko například spoléhalo na dodávky elektřiny z podněsterské plynové elektrárny, která teď funguje na uhlí. Tím by ji teď mohla zásobovat Ukrajina.

Podle agentury Reuters v moldavské separatistické enklávě podporované Moskvou zůstalo bez plynu více než 51 000 domácností. Až 1500 bytových domů nemělo v posledním týdnu žádný zdroj tepla.

Podněsterské separatistické úřady na Telegramu uvedly, že od pondělního rána přišlo o dodávky plynu celkem 122 osad a do některých bytů bylo dodáváno pouze malé množství plynu na vaření. Úřady nařídily, aby se po zimních prázdninách neotevíraly školy, bez tepla zůstalo nejméně 131 škol a 147 školek.

Podle místních úřadů v Podněstří stojí provoz většiny průmyslových podniků, výjimkou jsou ty, jež zajišťují dodávky jídla. Už na Nový rok separatistické úřady zastavily vytápění domácností, dodávky proudí pouze do nemocnic a další kritické infrastruktury.

Moldavská vláda viní z energetické krize ruského plynárenského giganta Gazprom, který podle ní odmítl dodávat nasmlouvaný plyn do Podněstří alternativní a vyzkoušenou balkánskou trasou.

„V Podněstří není jediný člověk, který by byl vinen touto situací –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vše je vnější faktor,“ řekl v televizním prohlášení podněsterský separatistický prezident Vadim Krasnoselskij.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom to odmítá a tvrdí, že zastavil dodávky, protože mu Kišiněv dluží téměř 700 milionů dolarů. Podle moldavské vlády ale mezinárodní audit stanovil skutečnou částku na přibližně devět milionů dolarů, kterou už země z většiny splatila.

Ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že zhoršující se situaci sleduje se znepokojením, z přerušení dodávek plynu viní Ukrajinu a obviňuje Moldavsko, že problém záměrně ignoruje. Moldavsko tato obvinění odmítá a uvedlo, že krizi uměle rozdmýchala Moskva, aby podkopala moldavskou vládu před letošními parlamentními volbami.