Emisar, který možná bude papežem, má vyjednat mír na Ukrajině

Ve středu přicestoval do Moskvy zvláštní vyslanec z Vatikánu kardinál Matteo Zuppi. Od papeže Františka dostal přetěžký úkol - přimět Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním.

Italský prelát, který má vedle kardinálské hodnosti také funkci boloňského arcibiskupa a předsedy italské biskupské konference, se může ve zprostředkování konfliktů odvolat na dlouholeté zkušenosti.

Na začátku 90. let Zuppi pomáhal dojednat mírové dohody, které ukončily vleklou občanskou válku v Mozambiku. Jednání tehdy organizovalo církevní hnutí Sant'Egidio, jehož je nyní sedmašedesátiletý kardinál členem. Zuppi patřil do čtyřčlenného týmu mediátorů, kteří po dva roky zprostředkovávali rozhovory v Římě.

Podle katolického zpravodajského webu Crux se Zuppi už před třiceti lety angažoval v jednáních o propuštění italských turistů, které v Turecku zajali kurdští povstalci. Míroví emisaři ze Sant'Egidia působili také v Alžírsku, Guineji-Bissau nebo v Jugoslávii a v roce 1996 přispěli k mírové dohodě v Guatemale. V posledních letech se zaměřují například na dodržování mírových dohod v Jižním Súdánu.

Právě zastřešení pod laickou náboženskou komunitou, která se snaží přispívat k urovnání ozbrojených konfliktů po celém světě, by mohlo pomoci nynější kardinálově misi. V Itálii sídlící Sant'Egidio se přinejmenším v minulosti těšilo přízni vedení ruské pravoslavné církve.

Moskevský patriarcha Kirill navštívil mezinárodní ekumenické mírové setkání, jež komunita každoročně pořádá, zakladatel hnutí Andrea Riccardi pak v roce 2010 od Kirilla dostal Řád svatého Sergeje Radoněžského, jeden z nejvyšších v pravoslavné církvi, a o čtyři roky později mu v Moskvě udělil čestný doktorát. Hnutí Sant'Egidio také pomáhalo dojednat historickou schůzku mezi papežem a moskevským patriarchou v roce 2016 na Kubě.

„Františkův výběr Zuppiho s podporou Sant'Egidio může naznačovat, že papež se nesoustředí přímo na ruského prezidenta, ale na jiného - i když značně morálně zkompromitovaného - mocenského činitele, a to na patriarchu Kirilla,“ zauvažoval americký web National Catholic Register.

Kirill, který je věrným příznivcem prezidenta Vladimira Putin a opakovaně podpořil ruské válečné tažení na Ukrajině, však nemusí očekávání spolupráce naplnit. Papež sice v uplynulém roce a půl opakovaně mluvil o válce tak, jako by za ni mohla napadená Ukrajina srovnatelně jako útočící Rusko. Poté, co František v květnu 2022 Kirilla veřejně nabádal, aby se nestal Putinovým „ministrantem“, ale vztahy mezi Vatikánem a Moskvou coby sídlem ruského pravoslaví ochladly.

To, jak na Zuppiho misi nahlíží Kreml, naznačuje fakt, že kardinála měl podle dostupných informací ve středu přijmout pouze prezidentův asistent Jurij Ušakov. Státem řízená ruská média pak návštěvě (zatím) nevěnovala téměř žádnou pozornost.

Před třemi týdny v Kyjevě Zuppi pochodil lépe, když ho přijal Volodymyr Zelenskyj. Už v první polovině května se také ukrajinský prezident sešel s papežem Františkem v Římě.

Snahu Vatikánu o mírové zprostředkování však vzápětí zpochybnil, když v rozhovoru prohlásil, že s Putinem nehodlá vyjednávat ani přes zprostředkovatele. „Při vší úctě k Jeho Svatosti, my nepotřebujeme mediátora, potřebujeme mír,“ řekl Zelenskyj.