Článek
Emeritní papež Benedikt XVI. požádal o odpuštění v souvislosti s kauzou sexuálního zneužívání duchovními v době, kdy stál v čele mnichovského arcibiskupství. Informovala o tom agentura AP, podle níž však nepřiznal žádné osobní nebo konkrétní provinění.
„V katolické církvi jsem měl velkou zodpovědnost. O to větší je můj zármutek kvůli zneužívání a chybám, ke kterým došlo na těchto místech během mého mandátu,“ uvedl čtyřiadevadesátiletý emeritní papež v dopise, který v úterý zveřejnil Vatikán.
Zmínil přitom svá setkání s oběťmi sexuálního zneužívání v době, kdy zastával úřad papeže. „Stejně jako při těchto setkáních mohu znovu jedině vyjádřit před oběťmi sexuálního zneužívání své hluboké zahanbení, velkou bolest a upřímnou prosbu o odpuštění,“ napsal.
Německá katolická církev před časem pověřila tamní právní firmu, aby prověřila, jak se v mnichovské arcidiecézi v letech 1945 až 2019 postupovalo v případech obvinění ze sexuálního zneužívání. Ratzinger stál v čele arcidiecéze v letech 1977 až 1982.
Zpráva byla zveřejněna v lednu. Autoři v ní uvádějí, že Ratzinger v době svého působení ve funkci řešil čtyři případy zneužívání, a obviňují ho z pochybení, protože neomezil službu kněží ani poté, co byli odsouzeni za trestné činy. Zpráva rovněž nachází pochybení u jeho předchůdce a nástupce a odhaduje, že v průběhu několika desetiletí zažilo zneužívání nejméně 497 obětí a dopustilo se ho nejméně 235 podezřelých.
Vatikán nyní rovněž zveřejnil odpověď právníků bývalého papeže, kteří podle agentury AP dospěli k rezolutnímu závěru: „Jako arcibiskup se kardinál Ratzinger nepodílel na žádném krytí případů zneužívání.“ Zároveň zkritizovali autory zprávy, že špatně interpretovali informace, které jim dříve poskytli.
Vatikán nedlouho po zveřejnění zprávy advokátní kanceláře hájil Benediktovu práci a připomněl, že byl prvním papežem, který se setkal s oběťmi zneužívání nebo mimo jiné vydal přísná pravidla pro potrestání kněží, kteří znásilňovali děti, podotkla AP.
Emeritní papež v úterý poděkoval za podporu, které se mu po oznámení výsledků vyšetřování dostalo. „V těchto dnech zpytování svědomí a reflexe se mi dostalo tak velkého povzbuzení, projevů přátelství a důvěry, jaké jsem si ani nedokázal představit,“ napsal Benedikt.
Po zveřejnění zprávy se ale vůči Benediktovi zvedla také vlna kritiky. „Jsme svědky zřícení jednoho pomníku,“ řekl tehdy pro web týdeníku Der Spiegel Matthias Katsch, mluvčí iniciativy na ochranu obětí zneužívání Hranatý stůl.
Celosvětová organizace obětí zneužívání kněžími známá pod zkratkou SNAP pak Benedikta dokonce vyzvala, aby se vzdal titulu emeritního papeže.
Profesor kanonického práva z Univerzity v Münsteru Thomas Schüller označil posudek za Benediktovo „osobní Waterloo“, při kterém se bývalý papež a uznávaný teolog odhalil jako člověk, který se aktivně podílel na zamlčování pravdy. „Katolické církvi a papežskému úřadu tím způsobil nenapravitelné škody,“ uvedl církevní právník.
Proti Benediktovi vystoupili i zástupci laických věřících v Německu. Prezidentka Ústředního výboru německých katolíků (ZdK) Irme Stetterová-Karpová označila za „otřesné“, že bývalý papež nepřiznal žádné pochybení. „Je zřejmé, že katolická církev má systémový problém,“ konstatovala.
Ratzinger se stal kardinálem v roce 1977. Od roku 1981 vedl vlivnou vatikánskou Kongregaci pro nauku víry. Od roku 2005 stál v čele katolické církve jako papež Benedikt XVI. V únoru roku 2013 na svůj post rezignoval, což byl bezprecedentní krok v historii katolické církve. Od té doby žije jako emeritní papež ve Vatikánu.
