Článek
Již několik měsíců si vědci stále více věří a potvrzují, že takzvané El Niño (součást přírodního klimatického jevu, když teplota mořské hladiny v tropickém východním Pacifiku stoupne o půl stupně Celsia nad dlouhodobý průměr, pozn. red.) začalo. Ovlivní to počasí po celém světě. Jev může přinést sucho do Austrálie, více dešťů na jih Spojených států, oslabit indický monzun a zhoršit sucha v Africe.
Odborníci tvrdí, že rok 2024 bude pravděpodobně nejteplejším rokem na světě. Obávají se, že El Niño posune svět za klíčový milník oteplení planety o 1,5 °C. „V příštím roce je nový rekord globální teploty rozhodně věrohodný. Záleží na tom, jak velké se El Niño ukáže,“ říká pro britskou BBC Adam Scaife, vedoucí oddělení dlouhodobých předpovědí britského meteorologického úřadu.
Událost pravděpodobně potrvá do příštího jara, poté její dopady odezní. Tento přírodní jev je nejsilnějším kolísáním klimatického systému po celé zemi.
„Nyní El Niño nabírá na síle. V našich předpovědích se objevují náznaky už několik měsíců, ale opravdu to vypadá, že co do intenzity vyvrcholí na konci tohoto roku,“ popisuje Scaife.
Jižní oscilace El Niño nebo také zvané ENSO, má tři různé fáze: horkou, studenou nebo neutrální. Horká fáze přezdívaná právě El Niño nastává přibližně každé dva roky, může ale trvat i sedm let do jejího začátku.
Při ní se teplé vody vynořují na povrch u pobřeží Jižní Ameriky a šíří se přes oceán a vytlačují do atmosféry značné množství tepla. Rekordně teplá léta se obvykle odehrávají rok po silném jevu El Niño.
Meteorologické agentury po celém světě používají různá kritéria, aby určily, kdy nastává horká fáze. Pro vědce ze Spojených států je důležité, aby byl oceán o půl stupně teplejší než normálně po dobu jednoho měsíce a musí být zřejmé, že atmosféra na toto teplo reaguje.
Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byly zmíněné podmínky v minulém měsíci splněny. „Toto je velmi slabý signál. Ale myslíme si, že bude nadále intenzivnější,“ míní vědkyně z NOAA Michelle L’Heureuxová.
Odborníci se domnívají, že tento jev má až 84% šanci do konce letošního roku překročit svou průměrnou sílu. Podle odhadů se dopady nástupu El Niño pravděpodobně o několik měsíců zpozdí, ale pocítí je celý svět.
Pokud jde o zkušenosti z historie, bude mít tento nadcházející jev velké lidské a ekonomické dopady. Silné El Niño mezi lety 1997 a 1998 stálo svět více než pět bilionů dolarů s přibližně 23 tisíci úmrtími v důsledku bouří nebo záplav.
Je také velká pravděpodobnost, že letošní verze posune rok 2024 na první místo nejžhavějšího roku na světě. „Ve skutečnosti pravděpodobně pocítíme průměrné globální teploty, které se za pět až deset let mohou stát běžnějšími,“ varuje L’Heureuxová.
