Článek
Poprvé v historii občané Ekvádoru rozhodují o osudu těžby ropy v Amazonii. V referendu mohou voliči hlasovat, zda ropné společnosti budou moci nadále těžit v národním parku Yasuní, píše americká CNN.
Park se rozkládá na ploše přibližně jednoho milionu hektarů na rozhraní Amazonie, And a rovníku. Na pouhém hektaru Yasuní se údajně nachází více druhů zvířat než v celé Evropě a více druhů stromů než v celé Severní Americe. Pod ním se však skrývají největší ekvádorské zásoby ropy.
„Jsme světovou jedničkou v boji proti klimatickým změnám tím, že obcházíme politiky a demokratizujeme rozhodování o životním prostředí,“ řekl Pedro Bermo, mluvčí ekologického sdružení Yasunidos, které referendum prosazovalo.
Před více než deseti lety tehdejší ekvádorský prezident Rafael Correa odvážně navrhl, aby mezinárodní společenství poskytlo Ekvádoru 3,6 miliardy dolarů výměnou za to, že nechá Yasuní neporušené. Nicméně jeho požadavek neobstál. Correa získal pouhých 13 milionů dolarů.
V roce 2016 tak začala ekvádorská státní ropná společnost vrtat v bloku 43. Jde asi 0,01 % národního parku. Vrt produkuje více než 55 tisíc barelů denně, což představuje asi 12 % ekvádorské produkce ropy.
Díky dlouhodobým kampaním a peticím v květnu ústavní soud povolil, aby bylo hlasování zařazeno na hlasovací lístek prezidentských a zároveň parlamentních voleb, které se konají 20. srpna.
„Máme sílu dát vítězství zemi, vodě a životu. Referendum bude dnem, který si budeme pamatovat jako den, kdy planeta začala vítězit a zkorumpovaní politici a ropné společnosti prohrály,“ řekl Al-Džazíře Nemonte Nenquimo, domorodý vůdce kmene Waorani, který žije v parku Yasuní.
Těžba, nebo ekoturistika?
Jde o rozhodnutí, které bude mít pravděpodobně zásadní význam pro budoucnost ekvádorské ekonomiky. Zastánci těžby se domnívají, že ztráta pracovních příležitostí by byla katastrofální. „Požadavek na zastavení těžby ropy vznikl před deseti lety. Teď jsme zjistili, že máme 55 tisíc barelů denně, což je 20 milionů barelů ročně. Při ceně 60 dolarů za barel je to 1,2 miliardy dolarů za rok,“ řekl ministr energetiky Fernando Santos místnímu rozhlasu. Také popřel dopady na životní prostředí.
Odpůrci těžby, kteří podpořili kampaň i petici, však mají nápady, jak tuto mezeru zaplnit. Navrhují podpořit ekoturistiku, elektrifikovat veřejnou dopravu a zrušit daňové výjimky. Tvrdí, že snížení dotací pro 10 % nejbohatších obyvatel země by vyneslo čtyřikrát více, než kolik se získá těžbou ropy z Yasuní.
V případě, že v referendu občané odhlasují zastavení těžby, bude mít státní ropná společnost roční lhůtu na ukončení své činnosti v Amazonii. Výsledek referenda má potenciál předefinovat těžební model v pralese a sloužit jako precedens pro další regiony.
Nedávný průzkum společnosti Comunicaliza naznačil, že 35 % voličů chce zastavit vrtání, což je o 10 % více než těch, kteří podporují těžbu ropy. Mnozí dotázaní ale uvedli, že stále nejsou rozhodnutí, uvádí deník The New York Times.
Referendum se koná v době, kdy svět čelí vysokým teplotám a vlivům klimatických změn. Vědci vyhlásili červenec za nejteplejší měsíc v historii. Amazonie se zároveň blíží kritickému bodu zvratu, který by mohl mít vážné důsledky v boji proti změně klimatu.
