Hlavní obsah

Egyptská policie loví LGBT lidi na internetu. Sama je tlačí k „nekalostem“

Foto: Profimedia.cz

Egyptská policie své „cíle“ často kontaktuje sama a tlačí je k osobnímu setkání, na kterém je pak zatkne. Snímek je ilustrační.

LGBT+ Egypťané si kvůli stigmatizaci velmi obtížně vyhledávají partnery. Proto často využívají seznamovací aplikace. I to ale stačí, aby je policie zatkla a skončili ve vězení.

Článek

V Egyptě je homosexualita silně stigmatizována a již dlouho se objevují obvinění, že policie loví LGBT osoby na internetu. Zpravodajský server BBC News nyní získal důkazy o tom, jak k tomu úřady využívají seznamovací a sociální aplikace.

V Egyptě neexistuje žádný výslovný zákon proti homosexualitě. Kriminalizace LGBT+ lidí se provádí na základě „zákona o potírání prostituce“ z roku 1961, který postihuje prostituci a sexuální služby.

Z policejních spisů o zatčení vyplývá, že policisté vstupují na internet, aby tam vyhledávali LGBT+ lidi, kteří si na webu domlouvají schůzky. Policie někdy konverzace se svými „cíli“ dokonce iniciovala.

Z jedné textové konverzace mezi policistou v utajení a osobou, která používá seznamovací aplikaci WhosHere, se zdálo, že policista na uživatele aplikace tlačí, aby se s ním setkal osobně. Později byla tato osoba rovněž zatčena.

Terčem útoků nejsou jen Egypťané. V jednom přepisu policie popisuje, jak identifikovala cizince, kterého BBC nazývá Matt, v populární gay seznamovací aplikaci Grindr. Policejní informátor Matta sám osloví a – jak se píše v přepisu – Matt později „přiznal svou úchylku a poslal fotky svého těla“. Matt řekl BBC, že byl následně zatčen a nakonec deportován.

Práva LGBT lidí v Rusku

„Nový zákon vznikl pro odvrácení pozornosti od politické situace,“ říká pro Seznam Zprávy ruská LGBT+ aktivistka Maria. „Naši společnost neudělá méně tolerantní, ale naštvanější a roztříštěnější,“ dodává.

Nátlak vytváří sama policie

Z některých záznamů vyplývá, že se policie snaží vyvíjet nátlak na lidi, kteří zřejmě jen vyhledávají schůzky nebo nová přátelství, aby souhlasili se sexem za peníze. Právní experti v Egyptě tvrdí, že důkaz o výměně nebo nabídce peněz může úřadům poskytnout „munici, kterou potřebují, aby případ předaly soudu“.

Jednou z takových obětí byl člověk, kterého BBC nazývá Laith, což však není jeho pravé jméno. V dubnu 2018 byl tento tanečník kontaktován z telefonního čísla svého přítele. Když však Laith dorazil na schůzku, jeho přítel nikde nebyl. Místo toho na něj čekala policie, která ho zatkla a uvrhla do cely mravnostního oddělení.

Laith tvrdí, že mu policie poté vytvořila falešný profil v aplikaci WhosHere a digitálně upravila jeho fotografie tak, aby zobrazovaly intimní detaily. Tyto fotografie jsou podle něj důkazem falešného obvinění, protože nohy na obrázku se nepodobají jeho vlastním – jedna je větší než druhá. BBC měla nicméně k dispozici pouze zrnité fotokopie policejních spisů, takže tento detail nemohla nezávisle ověřit.

Nakonec dostal tříměsíční trest vězení, po odvolání z toho byl jeden měsíc. Laith tvrdí, že se ho policie kromě jiného také snažila přimět, aby donášel na další gaye, o kterých věděl. Takových příběhů je ale ještě mnoho a mnoho.

Vlna utiskování běží od roku 2017

Velký útisk LGBT+ lidí v Egyptě začal v roce 2017, kdy v Káhiře vystoupila velice populární libanonská popová skupina Mashrou Lalia, která obhajuje práva této komunity. Po celou dobu jejich koncertu vlály ve vzduchu duhové vlajky.

Přečtěte si

Skotsko se dosud snažilo respektovat práva transgender vězňů a umísťovat je do zařízení odpovídajících jejich genderu. Praxi však zřejmě změní případ Isly Brysonové, která v minulosti (před svou tranzicí) znásilnila dvě ženy.

Na sociálních sítích se kvůli duhovým vlajkám strhla bouře. Následovaly policejní razie. Desítky lidí byly zatčeny, včetně Sarah Hegaziové, která byla vyobrazena na jedné z hojně sdílených fotografií. Hegaziovou po zatčení tři měsíce věznili a mučili. Nakonec dostala pokutu a po tlaku západních a jihoamerických diplomatů ji propustili. I tak ale trpěla depresemi a posttraumatickou stresovou poruchou.

Později z Egypta uprchla do Kanady, kde získala azyl. S mentálními obtížemi se ale potýkala i nadále a nakonec si v Kanadě vzala život. „Zkušenost byla krutá a já jsem příliš slabá na to, abych odolala,“ napsala v krátkém, dojemném ručně psaném vzkazu, který se hojně sdílel na sociálních sítích.

Zemi ale museli kvůli společenským a politickým hrozbám opustit i další aktivisté v oblasti LGBTQ+ práv, perzekuovaných byla celá řada. V lednu 2019 se do vězení na jeden rok dostal moderátor Mohamed El Gheity, a to jen za to, že hostem jeho televizního pořadu byl člen LGBT+ komunity.

Z Egypta

V běžném životě jsou Egypťané zvyklí půjčovat si na drahé věci, jako jsou třeba auta nebo pračky. Raketově rostoucí inflace v zemi teď ale vede k tomu, že se na splátky začínají kupovat i knihy.

Egyptská Nejvyšší rada pro regulaci sdělovacích prostředků poté nařídila, aby se média nezabývala reprezentací LGBTQ+, s výjimkou případů, kdy „uznají, že jejich chování je nevhodné“.

Gangy využívají stejné taktiky

Stejnou taktiku k vyhledávání LGBT+ lidí jako policie využívají také gangy. Jejich členové je potom napadají, ponižují a vydírají tím, že videa zveřejní na internetu.

BBC také hovořila se dvěma lidmi, Lailou a Jamalem, kteří se objevili ve videu, jež se před několika lety stalo v Egyptě virálním. Na záběrech je útočníci donutili se svléknout a tančit, zatímco jim fyzicky ubližovali. Jeden z útočníků jim vyhrožoval nožem, oba tak museli říct svá celá jména a přihlásit se k homosexuální orientaci.

Dvojice, která za záběry stojí, Bakar a Yehia, je v Egyptě nechvalně známá. Existují nejméně čtyři videa, na kterých se objevují nebo jsou slyšet, jak vydírají a zneužívají LGBT+ lidi. Zábrany a strach z možných následků dvojice příliš nemá – tato videa sami nahrávají na sociální sítě Whatsapp, YouTube nebo Facebook.

Doporučované