Efekt Prigožin. První známky, že Rusové mění postoj k válce

Boje na Ukrajině trvají už přes rok a půl. Místo plánovaného dobytí celé země a svržení vlády v Kyjevě dokázalo Rusko jen obsadit část několika regionů na jihu a východě, kterou teď musí urputně bránit. Červnová vzpoura žoldnéřské Vagnerovy skupiny v čele s Jevgenijem Prigožinem odhalila překvapivě nízkou akceschopnost vládnoucího režimu prezidenta Vladimia Putina. Letní útoky dronů na Moskvu pak ukázaly, že válku mohou pocítit i Rusové žijící ve stovky kilometrů vzdáleném vnitrozemí.

Putin si přesto nemůže stěžovat na to, že by on sám a válečné akce neměli u lidí dostatečně silnou podporu. I po krátké, ale z pohledu Kremlu potupné rebelii vagnerovců a dronových útocích se podíl Rusů schvalujících prezidentovy aktivity udržel kolem 80 procent.

Podle expertů na Rusko tamní obyvatelé sice zaznamenali, že prezident se během Prigožinova povstání neprojevil jako rozhodný vládce, mnoho z nich ale svoji nespokojenost nemíří vůči němu, ale proti elitám, zatímco Putina vidí spíš jako oběť.

„Vychází to z mýtu o moudrém a slábnoucím carovi, kterého zlé elity v centru ovládly a nechtějí k němu pustit obyčejné lidi,“ řekl pro Seznam Zprávy Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

I když tedy Rusové budou na Putina nahlížet jako na slabšího a stárnoucího vládce, budou mu dál projevovat důvěru. Podporovat ho nepřestanou ani příslušníci zmíněných elit, pro které je nynější prezident jistotou, jejíž odstranění by bylo riskantní.

Co platí o postoji většiny Rusů k Putinovi, však automaticky nemusí platit ve vztahu k válce na Ukrajině. Někteří analytici upozorňují, že netečnost ruského obyvatelstva vůči špatným zprávám a událostem je jen zdánlivá.

„Pro Kreml je čím dál těžší zamést nevítaný vývoj pod koberec. Válka začala Rusko měnit a pravděpodobně dochází k hlubokým vnitřním změnám – v Putinově režimu, ve vnímání Putina elitami a v postoji veřejnosti k válce,“ napsala analytička Carnegieho mírové nadace Tatiana Stanovayová ve svém textu pro prestižní časopis Foreign Affairs.

Určité náznaky změny postojů mezi Rusy jsou patrné z posledních sociologických výstupů.

V srpnovém průzkumu moskevského centra Levada, které se těší pověsti nezávislé instituce, se podíl respondentů, kteří jednoznačně podporují vojenské akce ruských ozbrojených sil na Ukrajině poprvé od února 2022 snížil pod úroveň 40 procent, konkrétně na 38 procent. V předchozím, červencovém průzkumu vyjádřilo rozhodnou podporu válce až 45 procent dotázaných (podrobnější výsledky viz graf níže).

Zatím samozřejmě nelze tvrdit, že se jedná o nějaký trend. Spolu s vlažnějšími zastánci vojenských akcí jsou podporovatelé konfliktu vůči odpůrcům stále ve výrazné většině – jejich podíl je zhruba 70 procent.

Podpora války mezi Rusy stoupá napříč věkem. Zatímco v nejmladší kategorii od 18 do 24 let s válčením na Ukrajině bezvýhradně souhlasilo 28 procent dotázaných, v nejstarší skupině od 55 let to byla téměř polovina. Zřetelný je rozdíl mezi skeptičtější Moskvou a zbytkem země. V hlavním městě je rozhodně pro válku podle ankety asi čtvrtina lidí.

Průzkum Levady potvrzuje známé pravidlo, že velmi záleží na obsahu a formulaci otázek. Ačkoli z odpovědí na předchozí dotaz vyplývá jasná podpora vojenských akcí, na otázku, zda je třeba pokračovat ve válce, nebo zahájit mírová jednání, se více než polovina respondentů v posledních 12 měsících zpravidla přikláněla k jednáním.

Na druhou stranu, když byl položen dotaz, zda by kvůli uzavření mírové dohody byli ochotni souhlasit s určitými ústupky Ukrajině, velká většina se vyslovila proti. Pokud by podmínkou k míru měl být vstup Ukrajiny do NATO nebo vzdání se Doněcké a Luhanské oblasti, které Moskva jednostranně anektovala, více než tři čtvrtiny dotázaných zaujaly postoj, že něco takového by pro ně vůbec nepřicházelo v úvahu.

Známky určitého posunu ve veřejném mínění vzhledem k válce nicméně z posledního průzkumu opravdu vyplývají – konkrétně v odpovědích na to, jakou důležitost lidé válce přikládají.

Poprvé od loňského března podíl těch, kteří události související s děním na Ukrajině pozorně sledují, klesl na méně než polovinu. Velkou pozornost událostem kolem války přikládalo jen 17 procent dotázaných. Dosavadní minimum bylo 21 procent. Většina respondentů nyní uvedla, že buď válce nepřikládají velký význam, nebo tyto události vůbec nesledují.

Nižší pozornost samotnému válečnému konfliktu přitom může režimu vyhovovat.

Analytička Stanovayová upozornila, že ruští politici a komentátoři v poslední době přesunuli svoji pozornost směrem k domácím problémům, které podle nich komplikují vedení války.

Svým způsobem přispěla ke změně vnímání i vzpoura vedená Prigožinem. Ten nevybíravě kritizoval vedení ministerstva obrany a další představitele, čímž se v očích mnoha Rusů stal zosobněním statečného bojovníka proti zkaženému politickému a ekonomickému establishmentu.

„Zatímco dříve byly domácí záležitosti ve srovnání s dominantní vojenskou agendou druhořadé, nyní se to může otočit. Válka by se mohla stát kulisou pro naléhavější domácí výzvy,“ poznamenala expertka.

Takový posun pozornosti směrem dovnitř by podle ní mohl na jednu stranu vést k pragmatičtějšímu přístupu k válce, zároveň ale také k tvrdším represím státu vůči vlastním občanům. „Prigožinova vzpoura posunula situaci do extrému a může připravit cestu ke vzniku více radikálního, jestřábího a bezohledného státu,“ uvedla analytička.