Článek
Mykolajivská a Chersonská oblast jsou od doby invaze nejobtížnějším místem pro práci novinářů. Proto se neví téměř nic o operacích jako dobývání Davidova brodu, násilném obsazení Inhuletu a vlastně ani o průběhu bojů po osvobození Chersonu.
Média Chersonskou oblast často popisují jako místo rozsáhlého ruského dělostřeleckého ostřelování a leteckých útoků na civilní objekty. Jako by zde na rozdíl od jiných částí fronty nedocházelo k těžkým bojům, píše Ukrajinska pravda.
„Situace na jihu je upřímně řečeno velmi podceňovaná. Veškerá pozornost se soustředí na Bachmut a Záporoží,“ říká Oleksandr Kapšyn, velitel jednotky Chimera 126. brigády TRO, která na jihu bojuje od začátku plnohodnotné invaze.
Jeho jednotka se zúčastnila přechodu přes řeku Inhulec. Nyní působí společně se speciálními jednotkami na ostrovech a na obsazeném břehu Dněpru. Ukrajinska pravda se rozhodla zjistit, jaký úkol je tomuto úseku fronty přidělen, co zde kriticky brání postupu obranných sil a jak vypadala jediná tamní veřejná operace. Všechna čísla a názvy sídel, která by mohl využít nepřítel, byla záměrně vynechána nebo zašifrována.
Fronta odvádění pozornosti
„Existuje hlavní strategický směr Záporoží-Melitopol-Tokmak, a tak dále. Chersonská fronta je operativní. Naším úkolem je vytvořit co nejvíce důvodů, včetně informačních, abychom sem odvedli pozornost,“ vysvětluje svou vizi chersonské fronty jeden z bojovníků SSO, který nemůže zveřejnit své jméno.
Jako příklad uvádí vyvěšení vlajky v Dači na okupovaném břehu.„Všichni slyšeli, že na levém břehu byla vztyčena vlajka. Ve skutečnosti to nic neznamená. Nějaký ruský generál si to ale poslechne a řekne si ‚K čemu je sakra ta vlajka? Zabijte je všechny!‘ a některé jejich jednotky jsou převeleny sem. My to našim klukům usnadňujeme. To je hlavní motiv této fronty,” dodává.
Pro ukrajinské obranné síly je Chersonská oblast jakousi linií Kupjansk-Liman. Naopak pro Rusy je to frontová oblast, kde musí být aktivní a neustále udržovat nepřítele v napětí, aby odvedli část jeho sil od hlavní ofenzivy.
Pokud vnímáte chersonskou frontu pouze ze zpráv, může se zdát, že se zde bojuje hlavně o kontrolu nad obsazeným pobřežím. „Není to tak jednoduché: řeka, pravý břeh, levý břeh. Jsou tu také ostrovy a roviny. O ně se vede hlavní bitva, poskytují možnost dalšího taktického postupu,“ vysvětluje zmíněný voják SSO.
Ostrovy jsou záchytným bodem na logistické trase, jak ukrajinské, tak ruské. Proto hrají velmi důležitou roli. „Vždyť řeka Dněpr je v této oblasti poměrně široká, od 700 metrů do dvou kilometrů, a proud je poměrně silný,“ vysvětluje Vadym Krykun, velitel speciální jednotky Lubart.
Ovládnutí ostrovů v této části fronty znamená doslova vše. Přehled a kontrolu nad řekou, místo pro konsolidaci, místo pro skladování zásob i místo pro třídění raněných. Speciální jednotky ale nedokážou odhadnout poměr toho, kdo ovládá většinu ostrovů na Dněpru. Konstatují však, že se situace neustále mění oběma směry.
Zvláště obtížné boje probíhají o Kozatský ostrov, který se nachází pod vodní elektrárnou Kachovka a má obtížný terén. „Je to tam prostě džungle, opravdový Vietnam,“ popisuje jeden z respondentů. V Chersonské oblasti se bojuje o každou bažinu, část záplavových oblastí a kusy ostrovů. Některé z nich se staly ještě bažinatějšími po havárii vodní elektrárny Kachovka.
Také na rozdíl od jiných částí fronty se zde nekonají klasické útočné operace s použitím amerických obrněnců M-113 nebo německých tanků Leopard. Obrněná vozidla zde v podstatě nelze použít. Jejich přesun na sousední břeh je téměř nemožný a Rusové si jich velice rychle všimnou.
Proto veškerá práce doslova padá na bedra dělostřelců, operátorů dronů a zejména takzvaných říčních pěšáků, místních útočných jednotek. Říční pěchota obvykle provádí bodové operace zahrnující vylodění na ostrovech, levém břehu a držení určitých pozic. Žádná operace nezaručuje jejich návrat.
Proč jsou operace v Chersonské oblasti složité?
Ukrajinské speciální jednotky se již několik měsíců vyloďují na okupovaném břehu řeky Dněpr. Podle Ukrajinské pravdy se tak děje přibližně od března až dubna letošního roku.
Jedná se o jedny z nejnáročnějších operací, které ukrajinské obranné síly v současnosti provádějí. Technicky vzato, abyste se mohli vylodit na obsazeném břehu, musíte překonat Dněpr na člunu. To znamená uplavat asi kilometr v otevřené krajině, nechat se unášet v záplavových oblastech, které armáda nazývá „vodní bludiště“, a pak opět přeplavat Dněpr.
I sebemenší odchylka řidiče člunu od dané trasy může vést k najetí na kotevní minu. Nejčastější příčinou obětí v Chersonské oblasti jsou právě kotevní miny, říkají vojáci. Takto přišel Oleksandr Kapšyn, velitel lodi Chimera, o jednoho ze svých mužů.
Každá evakuace raněného nebo mrtvého z vody je pro jednotku rizikem. Zejména proto, že těla mrtvých opakovaně ulpívají na plovoucích minách.
Kromě terénu a min hrají proti ukrajinské armádě v této oblasti také bezpilotní letouny FPV. Podle pozorování posádky Lubart, s níž Ukrajinska pravda hovořila, mají Rusové tolik dronů, že je vypouštějí i jen na pár ukrajinských vojáků. Podle vojenských měřítek jde o velmi nevýznamný cíl.
„Nepřítel je tu už dlouho. Na vodě, na souši a dokonce i ve vzduchu. Mohou na vás čekat miny, FPV drony, dělostřelectvo a možná i diverzní skupina v křoví. Na souši máte alespoň možnost se přesunout, změnit pozici, aby bylo těžší vás zaměřit. Nicméně na vodě je to nemožné. V případě nouze máte jedinou možnost - spadnout do vody,“ říká Liubomyr z jednotky Lubart.
Skutečná tvář operace u Kozačského jezera
Začátkem srpna, kolem 6. srpna, zahájily obranné síly operaci v Chersonské oblasti, která byla v médiích nazvána „nájezd přes Dněpr“ nebo „výsadek u Kozačského jezera“. Šlo o několikadenní operaci s cílem obsadit předmostí na obsazeném břehu. Jako snad jediné se jí dostalo seriózního mediálního pokrytí.
Jako první o vylodění ukrajinských vojsk na levém břehu psali s apokalyptickými poznámkami a slovy „nepřítel obsadil vesnici Kozačí Laherí a dokonce prolomil první linii naší obrany“ ruští vojenští velitelé.
Následujícího dne na základě jejich hlášení popsal Americký institut pro studium války operaci mnohem skromněji takto: „Všichni byli naživu. Ukrajinská armáda se vylodila na sedmi člunech, z nichž každý vezl kolem sedmi lidí, na levém břehu řeky Dněpr u obce Kozačí Laherí. Prorazili ruskou obranu a postoupili o 800 metrů na území nepřítele.“
Američané byli blíže pravdě. Ukrajinské obranné síly Kozačí Laherí neobsadily. Byl to jasný příklad toho, co znamená odlákání pozornosti fronty. „Zdrželi jsme zde nepřítele a zadrželi ho. Bylo to jedno z předmostí, které dalo druhému šanci na přežití,“ vysvětluje mladší seržant s volacím znakem „Rave“ z oddílu Lubart, který vedl jednu z útočných skupin v této operaci. Pro některé jeho podřízené to byla v podstatě první bojová operace v životě.
Velitel Chiméry Oleksandr Kapšyn označuje operaci v Kozačí Lahorí za peklo pro své muže. „Nekonečné dělostřelecké ostřelování, hustá palba z ručních zbraní, odrážení ruských útoků a neustálé útoky jejich směrem, evakuace raněných,“ popisuje.
Zajetí majora Tomova
Nejveřejnější a zároveň nevyřčenou kapitolou v příběhu Kozačí Lahorí je zajetí ruského majora, velitele průzkumného praporu Jurije Tomova. Nejprve ruské telegramové kanály rozšířily video, na němž Tomov údajně vyslýchá zajaté ukrajinské vojáky, kteří se vylodili na levém břehu.
Řekl, že se nepodařila ani jedna provokace, všechny jsme je našli a porazili! O několik dní později se však objevilo video poněkud jiného obsahu. Tomov na něm klečí před mapou a poslouchá ukrajinského řečníka: „Nakresli všechno, ale co nejsprávněji.“ Tomov ukazuje tužkou polohu ruských pozic.
Tím se zjistilo, že první video bylo natočeno a rozšířeno za účelem oklamání nepřítele a ukrajinským speciálním jednotkám se podařilo Rusy přelstít.
Ve skutečnosti nahrála ukrajinským speciálním jednotkám Tomovova vlastní bázlivost. Jak se Ukrajinska pravda dozvěděla od svých zdrojů v GUR, když obranné síly porazily několik skupin Rusů u Kozačí Laherí, Tomov se bál odpovědnosti. Hlásil svým nadřízeným, že v jeho sektoru je vše pod kontrolou.
Poté Tomov vyslal své muže na průzkumnou misi, aby zjistili skutečný stav věcí na pozicích. Ukrajinské speciální jednotky je přepadly a okamžitě je zajaly. Když se Tomov sám musel vydat na průzkumnou misi, potkal ho podobný osud.
Je těžké odpovědět na otázku, jak dlouho bude Chersonská oblast hrát roli „odvádění pozornosti“. Velké manévry zde v současné době nejsou možné. Ukrajinské obranné síly jsou příliš vázány na vodu a mají neustálou potřebu lodí. Bylo by nereálné vylodit brigádu na pravém břehu a poslat ji dobývat ruské pozice.
Podle názoru vedoucího oddělení Lubartu, Vladyslava, je nepravděpodobné, že by Rusové postoupili na pravý břeh, ale nepromarní žádnou příležitost, aby se pokusili získat oporu na ostrovech. Ukrajinské síly se snaží převzít kontrolu nad všemi ostrovy i nad obsazeným pobřežím.
„Takže v podstatě vše spočívá ve výměně dělostřeleckých i leteckých úderů a také v použití bezpilotních letounů. Dokud nepřevezmeme kontrolu nad všemi ostrovy, nemá smysl přistávat na sousedním pobřeží,“ dodává armáda.
