Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Posledních sedm let bylo vůbec nejteplejších v historii. Rok 2021 se mezi nimi umístil na páté příčce – s rekordně horkými letními měsíci v Evropě, vlnami extrémního vedra ve Středomoří a rozsáhlými, smrtícími lesními požáry i povodněmi napříč starým kontinentem.
Ačkoliv jsou extrémní projevy počasí i klimatické změny čím dál častějším jevem, nadále narůstá i míra znečištění ovzduší skleníkovými plyny. Což podle klimatologa Rowana Suttona z Univerzity v Readingu, jenž mluvil se serverem Sky News, hlasitě připomíná, že základní příčiny celého problému je třeba ještě vyřešit.
Podle zprávy, kterou na začátku týdne vydala služba Copernicus, narostla v ovzduší v roce 2021 jak míra oxidu uhličitého, tak i metanu, který má ještě mnohem vyšší ohřívací potenciál.
Letní rekordy
Speciální pozornost Copernicus věnoval rekordně horkým letním měsícům.
V Evropě tehdy teplota téměř o jeden stupeň převýšila letní průměr za poslední tři dekády. Jinými slovy: léto bylo ještě o něco teplejší než v letech 2010 a 2018, tedy dvou dosud nejteplejších vůbec.
Nárůst letní průměré povrchové teploty.
Podle expertů k tomu přispěly vlny veder ve Středomoří, kde byla naměřena vůbec nejvyšší teplota v evropské historii: 48,8 stupně Celsia na Sicílii.
Mezi další loňské extrémní jevy patří také povodně v Německu, Belgii či Nizozemsku. A samozřejmě tornádo na Moravě.
Britský klimatolog Sutton prohlásil, že právě takové extrémní projevy představují „facku politikům i veřejnosti, aby se probudili a vnímali naléhavost klimatické krize“.
„Sledovali jsme, jak se předpovědi stávají realitou“
Výroční zprávu vydal i americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Ten se v o nic víc potěšujícím reportu věnuje situaci ve Spojených státech. Úřad uvádí, že se rok 2021 s extrémními projevy počasí zařadil mezi ty, které způsobily nejvíce škod vůbec.
Finanční hodnota těchto škod byla vyčíslena na 145 miliard dolarů, tedy v přepočtu více než 3,1 bilionu korun, a to z loňského roku dělá také třetí nejdražší rok v americké historii. Za více než půlku z toho mohou čtyři tropické bouře: Elsa, Fred, Ida a Nicholas.
Katastrofy, k nimž v USA v loňském roce došlo, zasáhly prakticky celou zemi – od západního pobřeží k východnímu. Ať už šlo o hurikány, krupobití, sněhové bouře nebo třeba lesní požáry, píše britský list The Guardian.
Jaké škody způsobily projevy extrémního počasí a katastrofy spojené se změnou klimatu?
Například lesní požár ve státě Colorado zničil skoro 1100 domovů a spálil plochu o více než dvou tisících hektarech. Extrémní sucho loni sužovalo mezi 44 až 56 procenty celých USA.
„Rok 2021 byl v podstatě o sledování toho, jak se klimatické předpovědi z minulosti stávají realitou. Klimatická změna se podepsala na mnoha takových událostech, které zasáhly Spojené státy a způsobily miliardové škody,“ uvedla pro CNN klimatoložka Rachel Lickerová z Unie znepokojených vědců.
Podívejte se, jak vypadal ničivý požár v Coloradu.Video: @Weather_West, @CIRA_CSU, AP
Spojené státy si loni prošly svým čtvrtým nejteplejším rokem v historii. Prosincové teploty na východě země připomínaly spíš jaro a hned pětina amerických států (například Missouri, Nové Mexiko, Oklahoma i Arkansas) zaznamenala nejteplejší prosinec vůbec.
Nic nového
Vědci se shodují na tom, že zprávy, jež různé instituce vydávají, se v lecčem opakují a že není možné pokaždé přijít s něčím novým. To pro Sky News komentoval i klimatolog Brian Hoskins, profesor na Imperial College v Londýně.
Je složité říkat něco nového pokaždé, kdy jsme svědky dalšího hřebíku do rakve planety.
Asi nejzávažnější a zároveň všeříkající zprávu vydal loni v srpnu Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Ta poprvé v historii najisto potvrdila, že za klimatickou změnu je skutečně zodpovědný člověk. A lidstvu vykreslila znepokojivou budoucnost.
Scénáře oteplování Země podle zprávy IPCC.
Jen namátkou: vědci ve zprávě uvedli, že do konce tohoto století nelze vyloučit zvýšení mořské hladiny o dva metry. Podle všech scénářů (těch nejčernějších i optimistických) se průměrná teplota na Zemi oproti předindustriální éře zvýší o 1,5 stupně Celsia už v roce 2040. A samozřejmě – napříč planetou lze očekávat častější a ničivější požáry.
„Když použijeme sportovní terminologii, dalo by se říct, že atmosféra byla vystavena dopingu, což vede k tomu, že pozorujeme extrémní jevy častěji než dříve,“ okomentoval v létě zjištění vědců Petteri Taalas, generální sekretář Světové meteorologické organizace.
