Článek
Nedaleko Melitopolu v okupované části Záporožské oblasti se podle ukrajinského generálního štábu neznámou látkou otrávilo 20 ruských okupantů. Incident se stal v pondělí.
Armádní velení to bez dalších podrobností oznámilo v pátek ve své pravidelné zprávě o situaci na bojišti. Prohlášení válčících stran se ale nedá nezávislé ověřit.
Nebylo by to ale poprvé, co se ruští vojáci podle ukrajinských zdrojů během mise v napadené zemi otrávili.
Antrax
Legitimní starosta Melitopolu Ivan Fedorov, který momentálně žije mimo město, tento týden s odkazem na své zdroje v regionu informoval, že nejméně dva ruští vojáci se při budování zákopů nakazili antraxem. Podle něj během prací narazili na pohřebiště dobytka.
Satelitní snímky už delší dobu dokládají, že Rusové na jihu Ukrajiny budují rozsáhlou síť zákopů. Připravují se tak na očekávanou velkou ukrajinskou protiofenzívu. Zákopy vznikají i v blízkosti Krymu, který Rusko nezákonně anektovalo už v roce 2014 (psali jsme zde).
Vylidňující se Rusko
Ani podle nejoptimističtější prognózy nebude Rusko schopno v nejbližších letech zabránit dalšímu poklesu populace. Výpočty moskevských demografů přitom nezohledňují dopady války na Ukrajině.
Nakažené ruské vojáky podle Fedorova nejdřív ošetřili v melitopolské nemocnici, ale pak je propustili a skončili neznámo kde. Zbytek jednotky prý musel do karantény.
Antrax, nazývaný také sněť slezinná, způsobují bakteriální spory (buňky pomáhající jim přežít v nepříznivých podmínkách) přítomné v půdě. Podle ČTK přibližně 95 procent všech případů u lidí vzniká po kontaktu kůže s nakaženými zvířaty.
Přenos ze zvířat na lidi je vzácný a ještě vzácnější je přenos mezi lidmi. Léčit se dá antibiotiky, ale v případě zanedbání může být nákaza smrtelná.
Bakterie antraxu se mimo jiné staly surovinou pro výrobu biologických zbraní. Během druhé světové války je využila japonská armáda v Číně.
Britský deník Telegraph připomíná, že nákaza byla ve 20. století kvůli rozsáhlému chovu dobytka běžná ve většině Sovětského svazu. Každý rok tam evidovali víc než 10 tisíc případů u lidí, ale později se situace díky kvalitnější zdravotní péči zlepšila.
Radiace v Černobylu
Ani nákaza antraxem by ale nebyla prvním takovým případem. Kyjev loni na jaře mluvil také o vážné otravě ruských vojáků, kteří kopali zákopy v okolí tehdy okupované jaderné elektrárny Černobyl.
„Všichni okupanti v uzavřené zóně dostali velkou dávku radiace a bylo kontaminováno i jejich vybavení. Kopali do půdy, sbírali radioaktivní písek do pytlů na opevnění, dýchali rozvířený prach. Nečeká je život, ale smrt,“ řekl tehdy dle serveru Ukrajinska pravda ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Vojákům dával maximálně rok života.
Obzvláště nebezpečný byl pro ruské vojáky pobyt v Rudém lese, který leží v bezprostřední blízkosti elektrárny a při havárii v roce 1986 tam skončilo velké množství radioaktivního spadu.
Ukrajinské ministerstvo obrany loni zveřejnilo záběry z dronu ukazující údajně ruské opuštěné zákopy v jen asi tříkilometrové vzdálenosti od sarkofágem chráněné budovy jaderné elektrárny. Objevily se také zprávy o převozu ruských vojáků z místa kvůli nemoci z ozáření, ale Moskva to nikdy nepotvrdila.
Šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová ale tehdy v rozhovoru pro Seznam Zprávy zpochybnila, že by stav ruských vojáků mohl být tak vážný, jak tvrdili Ukrajinci.
„Dávky radiace, které tam vojáci pravděpodobně dostali, nebyly úplně triviální. Nemyslím si, že byly tak vysoké, aby je to zabilo, ale vystavit se takto zbytečně ozáření, to je opravdu na Darwinovu cenu,“ řekla Drábová s tím, že k jasnějšímu vyjádření by byla potřeba přesná data.
