Dva prezidenti Gruzie. Inaugurace vládního kandidáta ukazuje rozdělení země

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nezapomeňme, co je to legitimita. Ta pochází z jediného zdroje a tím zdrojem jste vy, lidé,“ pronesla ve svém posledním projevu před prezidentským palácem Salome Zurabišviliová. Gruzínská prezidentka v neděli měla předat moc svému nástupci, po událostech v posledních týdnech tak nicméně odmítla učinit.

„Zůstávám jedinou legitimní hlavou státu. Opustím prezidentský palác a budu stát po vašem boku, se mnou zůstane legitimita, vlajka a vaše důvěra,“ dodala Zurabišviliová. Proslov k tisícům podporovatelů vedla ve stejném oblečení v barvách gruzínské vlajky jako při své inauguraci.

Jen o pár bloků vedle se nicméně odehrávala druhá linka gruzínského dění. Poslanci Gruzínského snu, kteří mají po říjnových volbách většinu v parlamentu, slavnostně uvedli do funkce Michaila Kavelašviliho jako nového prezidenta. Někdejší fotbalista a podle médií také protizápadní politik získal post během první nepřímé volby, ve které jej zvolili členové parlamentu a regionální zastupitelé.

„Naše historie jasně ukazuje, že po nesčetných bojích za obranu naší vlasti a tradic byl mír vždy jedním z hlavních cílů a hodnot pro gruzínský lid,“ pronesl Kavelašvili po složení prezidentské přísahy. Před gruzínským parlamentem v té chvíli stály tisíce demonstrantů držící červené karty v odkazu na politikovu sportovní kariéru.

Opozice i Zurabišviliová kritizují nový parlament vzešlý z letošních voleb, které označují za zfalšované, zejména za listopadové rozhodnutí pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Naposledy v sobotu se tisíce demonstrantů mávajících gruzínskými a unijními vlajkami semkly kolem nábřeží řeky Mtkvari v gruzínské metropoli a vytvořily kilometry dlouhý lidský řetěz. K tomu, aby pokojné protesty pokračovaly, vyzvala během projevu i Zurabišviliová.

Prezidentka opakovaně vyzvala také k uspořádání nových voleb. V souvislosti s tím se podle ní pracuje na komplexním dokumentu se všemi podrobnostmi o tom, co by se mělo udělat pro zajištění svobodných a spravedlivých voleb. A to včetně otázek, jako je ochrana tajnosti hlasování a užívání pouze jednoho hlasu. Řekla, že dokument bude brzy zveřejněn.

Zurabišviliová ve svém projevu pak pobídla i politické strany a lidi, kteří mají zájem vstoupit do politiky, aby se připravili na nové – nevyhnutelné – volby.

Vládnoucí strana ovšem možnost opakování voleb odmítá. Demonstranti tak jako jedinou cestu k navrácení prozápadního směřování země vidí v protestech. Ty vláda označuje za součást řízené akce ze zahraničí a demonstrace rozhání. Stovky zadržených, mezi nimiž jsou i desítky novinářů, si stěžují, že se staly oběťmi násilí pořádkových sil i pouličních band ovládaných režimem.

Otázkou tak nyní zůstává, co pro zemi znamená politické rozštěpení, které sílí od říjnových voleb. A přítomnost dvou naprosto ideologicky odlišných prezidentů jej jen završuje.

Zatímco Zurabišviliová už dříve odmítla ustoupit ze své funkce, vládní politici ji opakovaně obvinili z podkopávání státu. Gruzínský premiér Irakli Kobachidze jí dokonce v souvislosti s výměnou mandátů pohrozil zatčením. „Uvidíme, kde skončí, za mřížemi, nebo venku,“ řekl tento týden novinářům.

Prezidentka, která dříve spolupracovala s Gruzínským snem a až v posledních letech se od jeho provýchodní politiky začala stranit, se stala ústřední postavou opozice a rozsáhlých protestů. Zurabišviliová také vyzvala k větší ochraně svobodných médií jako nedílné součásti každé demokracie.

Ohledně boje proti represivnímu režimu zdůraznila potřebu posílit fondy zřízené na podporu vězněných, pokutovaných a propuštěných ze státních organizací za protesty proti vládnoucí straně. Poznamenala, že tito lidé potřebují pomoc právníků, které se jim dostane.

Jednou z posledních pák, která ještě opozici zbývá, zůstává podpora ze zahraničí. Tu chce nadále udržovat i Zurabišviliová, která po plánovaných cestách do gruzínských regionů chce vyrazit i na další setkání s lídry západních zemí. Podporu má opozice také ve Spojených státech, které tento týden uvalily sankce na bývalého gruzínského premiéra a miliardáře, zakladatele Gruzínského snu, Bidzinu Ivanišviliho.

Také Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém uvedl, že parlamentní volby nebyly svobodné a spravedlivé a byly dalším projevem propadu demokracie v zemi.

Přestože se ale pro směřování kavkazské země do bloku vyslovuje i Evropská unie, většinu zásadnější pomoci i sankcí blokuje Slovensko i Maďarsko. Ostatně tamní premiér Viktor Orbán se netají podporou Gruzínského snu, kterému přijel i krátce po volbách osobně gratulovat, a to v kontrastu se znepokojenými reakcemi dalších unijních států.

Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu vystupovala jako prozápadní země, což umocnila ještě rusko-gruzínská válka v roce 2008, která nechala ve velké části společnosti nechuť vůči sousední velmoci.

Krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 pak kavkazská země požádala o členství v EU, které podporuje drtivá většina obyvatel - průzkumy ukazují, že jde asi o 80 procent Gruzínců.