Dohoda o vývozu ukrajinského obilí by mohla být příští týden

„Jsme dva kroky od dosažení dohody s Ruskem. Musí se vyřešit bezpečnostní obavy spojené s ruskou pozicí. Jsme ale v závěrečné fázi a teď všechno záleží na Rusku,“ řekl ve středečním rozhovoru pro španělský deník El País ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

„Pokud by opravdu chtěli, export by začal velmi brzy. Ale pokud budou pokračovat ve svých hladových hrách, budou dál trvat na tom, že jsou důležitá vyjednávání,“ dodal Kuleba.

Ministr vidí jediný důvod, který by mohl Rusko přimět odblokovat situaci – kdyby Moskva chtěla ukázat africkým a asijským zemím, že je nenechá hladovět. „Rusko ale nemá zájem na tom, aby Ukrajina vyvážela, protože ví, že bychom tak získali příjem z mezinárodního trhu a posílili bychom,“ tvrdí Kuleba.

Optimismus ohledně odblokování vývozu přiživila i čtvrteční jednání v Istanbulu, jichž se zúčastnili zástupci Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN. Turecký ministr obrany Hulusi Akar očekává, že dohoda bude podepsána příští týden, kdy jsou plánovány také další rozhovory. Pokrok ve večerním projevu potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Generální tajemník OSN António Guterres byl o něco zdrženlivější. Mluvil sice o „důležitém kroku kupředu“ a zmínil možný termín podpisu příští týden, ale zároveň zdůraznil, že k dokončení dohody je potřeba další práce a „spousta dobré vůle a závazků na všech stranách“.

Podle diplomatů, na něž se před istanbulskou schůzkou odkazovala agentura Reuters, zvažovaný plán počítá s tím, že by ukrajinská plavidla naváděla lodě s obilím zaminovanými oblastmi Černého moře. Rusko by přistoupilo v době takových dodávek na příměří a Turecko s podporou OSN by lodě s obilím kontrolovalo, aby rozptýlilo obavy Kremlu, že by mohly být využité k převozu zbraní na Ukrajinu.

Rusko dlouhodobě tvrdí, že vývozu nebrání, podle něj stačí, aby Ukrajina odminovala pobřeží. Kyjev to ale odmítá, protože okupanti by toho mohli využít k útoku na ukrajinské přístavy. Žádá proto bezpečnostní záruky, například střely účinné proti ruským ponorkám nebo doprovod plavidel NATO pro lodě s obilím.

Ukrajina je jedním z největších světových vývozců obilí a oleje, ale válka tento obchod výrazně ochromila, což přispělo k celosvětovému růstu cen potravin. Ukrajinští farmáři sice teď sklízí úrodu, ale nemají ji často komu prodávat, protože tamní sila jsou ještě plná z předchozí sezóny.

Zatímco běžně země vyváží 6 až 7 milionů tun obilí měsíčně, v červnu to bylo jenom 2,2 milionu tun, uvádí Ukrajinská obilná asociace. V silech tak zůstává asi 23 milionů tun obilí.

Ukrajina mezitím hledá alternativy k mořským přístavům. Využívá například lodní trasy přes deltu Dunaje do Rumunska, kterou v pondělí připluly první zahraniční lodě. Možností jsou i pozemní komunikace do Evropské unie.

Všechny varianty ale obnášejí nějaké komplikace, například omezenou kapacitu nebo rozdílný rozchod kolejí na Ukrajině a v evropských zemích. Podle amerického deníku The New York Times se těmito cestami dá přinejlepším převážet maximálně 5 milionů tun obilí měsíčně.

OSN se pokouší odblokovat také vývoz ruského obilí a hnojiv, který podle Moskvy zasáhly západní sankce. Spojené státy zdůrazňují, že tyto položky nejsou na jejich sankčním seznamu. Dovoz hnojiv ale omezuje Evropská unie.