Článek
Představitelé čtyř desítek zemí o víkendu v saúdskoarabské Džiddě jednali o principech ukončení války na Ukrajině.
Saúdská Arábie, která udržuje dobré vztahy s Kyjevem i Moskvou (více zde), během schůzky podle informací agentury DPA představila vlastní mírový plán, který vznikl ve spolupráci s dalšími zeměmi. Jeho součástí je prý podmínka zachování územní celistvosti Ukrajiny, uzavření příměří, zahájení mírových jednání pod dohledem OSN i výměna zajatců.
„Saúdská Arábie má zkušenosti s pořádáním podobných mezinárodních akcí a pojala to skutečně velmi důstojně a zodpovědně,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian, který v Džiddě zastupoval Českou republiku.
„Myslím si, že je dobrý signál, že se státy tohoto regionu o ten (mírový) proces zajímají a aktivně na něm participují. To rozhodně vítáme,“ dodal.
Jaké byly hlavní cíle mírových rozhovorů?
Mluvilo se o ukrajinském desetibodovém mírovém plánu. Je to součást procesu, který běží delší dobu na různých úrovních. Tohle je ta, dejme tomu, seniorní úroveň národních bezpečnostních poradců, náměstků a dalších.
V tomto formátu to bude pokračovat případně ještě v nějakých pracovních skupinách a eventuálně nějakou schůzkou na vyšší úrovni, to už by byl ten mírový summit. Je ale pochopitelně otázkou, kdy se bude konat. Záleží to i na tom, kdy se Ukrajina rozhodne, že chce mír a za jakých podmínek.
Zprávy z bojiště
Ukrajinská armáda získala nad ruskými silami na jižní frontě zajímavou výhodu. Přizpůsobila se, postupuje pomalu a metodicky zkoumá terén, čímž protivníka dokáže mást. Ani to ale Ukrajině nepomohlo osvobodit další území.
Na straně druhé Rusko pokračuje ve své agresi a nemá zájem o mír, naopak má zájem o další likvidaci Ukrajiny a její územní celistvosti a útoky proti ukrajinským civilistům.
Co pokládáte za zásadní výstup rozhovorů?
Z našeho pohledu je zásadní, že se jich zúčastnily nejen ty, dejme tomu, like-minded (podobně smýšlející, pozn. red.) země, jako je Kanada, země Evropské unie a NATO, ale že se účastnily země jako Čína, Indie a Brazílie.
Dialogu s těmito zeměmi se na české úrovni věnujeme dlouhodobě. Ministr zahraničí Jan Lipavský navštívil Afriku, Indii, chystá se do Brazílie. To samé samozřejmě děláme i v rámci Evropské unie, viz cesty vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella do těchto zemí.
Máme snahu vysvětlit jim, že ruské narativy nejsou pravdivé, že máme s Ruskem vlastní historickou zkušenost a že ruská agrese není jenom nějaká regionální válka v Evropě, ale má globální negativní dopady.
Můžete přiblížit účast Číny?
Zdá se, že Čína je ochotna se podobných schůzek nebo toho procesu účastnit i v budoucnu. To je pro nás nejzásadnější výstup a signál z celé akce.
Čína mírotvůrcem
Čína se snaží o svůj dlouho avizovaný mírový dialog mezi Ruskem a Ukrajinou. Její cesta mírového prostředníka ovšem není tak jednoduchá a skvrny na pověsti jí dělá už jen její dosavadní „proruská neutralita“.
Čína se tam aktivně zapojila do diskuze a musím říct, že vlastně všechny delegace, které tam vystupovaly, podpořily územní celistvost Ukrajiny, což je důležité. Všechny se hlásily k principům, které jsou v Chartě OSN, mezinárodnímu právu.
Samozřejmě je jasné, že Čína dlouhodobě usiluje o dobré vztahy s Ruskem, o nějakou z jejich pohledu vyváženou pozici. Koneckonců se hlásí k tomu, že má s Ruskem strategické partnerství, ale já myslím, že to, že se zúčastnila a má se účastnit těch diskuzí do budoucna, je pro nás rozhodně pozitivní signál.
Za hlavní výstup tedy považujete, že země typu Brazílie nebo Čína přistupují na tato jednání? V tom vidíte ten největší posun?
Ano, to pokládám za zásadní posun a určitě i signál Rusku, stejně tak to, že se tyto země hlásí k tomu, že mají zájem v tom formátu pokračovat a pak to, že tam ze všech stran zazněla podpora územní celistvosti Ukrajiny.
Jaký může být následující postup?
Nic není sjednané přesně, ale určitě očekávám, že se znovu sejde formát poradců pro národní bezpečnost. Někde na horizontu je cílem mírový summit, ale jak říkám, takhle daleko, zejména s ohledem na ruskou povahu ruského režimu, nejsme.
V téhle souvislosti bych ještě zmínil, že se česká diplomacie hlásí k tomu, že je ochotna se v rámci toho plánu věnovat tématu jaderné bezpečnosti a stíhání ruských válečných zločinů.
Náměstek ministra zahraničí Jan Marian.
S ruskou účastí na té akci se vůbec nepočítalo, pozvánku Rusko nedostalo?
Rusko pozvánku nedostalo. Země není součástí tohoto procesu. Je to pochopitelné, z našeho i ukrajinského pohledu. Rusko je dneska agresorem a tohle je snaha Ukrajiny připravit podmínky pro budoucí mírové řešení. Nejsme v situaci, kdy by Rusko chtělo jednat a mělo reálný zájem opustit Ukrajinu.
Zatím stále vidíme ruskou představu o tom, že Ukrajina nemá nárok na samostatnou existenci, na národní suverenitu, na integraci do NATO.
Měl někdo z účastníků výhrady k Zelenského mírovému plánu?
Nemohu podrobně komentovat to, co zaznělo na uzavřeném jednání, ale obecně jsem žádné zásadní výhrady proti tomu plánu a ani tomu procesu, jak ho navrhuje Ukrajina, nezaznamenal.
Saúdská Arábie tedy momentálně hraje roli mediátora, je tomu tak?
To je opět velmi důležité. Saúdská Arábie má zkušenosti s pořádáním podobných mezinárodních akcí a pojala to skutečně velmi důstojně a zodpovědně. Myslím si, že je dobrý signál, že se státy tohoto regionu o ten (mírový) proces zajímají a aktivně na něm participují. To rozhodně vítáme.
