Pro Západ je důležitější zabíjet, než bránit, reaguje Moskva na summit NATO

Polský prezident Andrzej Duda na závěr summitu NATO hovořil o tom, že Ukrajina je blíže ke vstupu do Aliance, než tomu bylo v roce 2008 po summitu v Bukurešti.

Aliance se v roce 2008 zavázala, že Ukrajině v budoucnu umožní vstup do NATO. Zůstalo však pouze u prázdných slov a k naplnění slibu zatím nedošlo.

Podle polského prezident jsou závazky dané na summitu ve Vilniusu silnější než ty před 15 lety. „Očekávání byla vysoká, Ukrajina doufala, že obdrží formální pozvání ke vstupu do Aliance,“ řekl Duda.

„K tomu nedošlo, nicméně záruky dané Ukrajině upevnily svazek mezi Kyjevem a NATO,“ dodal.

Americký prezident Joe Biden při svém projevu kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina a Rusko. Na adresu země, která 24. února 2022 napadla Ukrajinu, řekl, že nemůže obsadit cizí území za použití síly.

Podle jeho názoru může Rusko už zítra ukončit válku. „Prezident Putin se mylně domnívá, že může přemoct Ukrajinu,“ řekl.

O Ukrajině prohlásil, že zůstává svobodná, protože je její lid nezlomný.

Na začátku svého projevu vyjádřil podporu Litvě a dalším zemím v Pobaltí. Ocenil jejich boj za nezávislost na začátku 90. let, kdy se tyto země snažily vyprostit ze spárů skomírajícího Sovětského svazu.

Svou řeč zakončil slovy: „Nikdy během své politické kariéry jsem nebyl tak optimistický ohledně budoucnosti.“

Během tiskové konference na závěr summitu Severoatlantické aliance v litevském Vilniusu prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že výsledek jednání je pro Kyjev úspěchem, informovala BBC.

Hovořil také o tom, že neexistuje možnost, kdy by Ukrajina přistoupila na dohodu, která by zahrnovala ztrátu území. „Ani v případě, že se na daném území bude nacházet jen jedna vesnice, ve které bude žít jeden starý muž,“ dodal Zelenskyj.

Zmínil se také, že si nemyslí, že by západní spojenci ztrátou území podmínili ukrajinský vstup do NATO. Západ podle něj ví, jaká je pozice Kyjeva.

Ukrajinský prezident poté poděkoval za poskytnuté záruky dalších dodávek západních zbraní. „Summit nás přiblížil k vítězství,“ řekl.

Po konci summitu vedl bilaterální jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Prezidenti mezi čtyřma očima diskutovali o situaci na frontě, bojových schopnostech Ukrajiny, další obranné kooperaci a vnitřních záležitostech Ruska s ohledem na vzpouru vagnerovců.

Zelenskyj ocenil, že Spojené státy stály po boku Ukrajiny od začátku ruské invaze.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na summitu NATO ve Vilniusu informoval, že turecký parlament ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance v říjnu, napsala agentura AFP.

Kreml vnímá to, že Aliance neposkytla Ukrajině jasný časový horizont, kdy se stane členem Severoatlantické aliance, jako vítězství. Tvrdí, že summit byl pro Kyjev „totální porážkou“.

Na záruky poskytnuté Ukrajině skupinou G7 reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině je chybou a bude to nebezpečné pro každou zemi, která tak učiní,“ řekl.

NATO, které je z podstaty obranou aliancí, popsal jako „útočnou alianci“, která přináší nestabilitu a chaos. Ruská státní média tento narativ podporují. Například státní noviny Rosijskaja Gazeta tvrdí o NATO, že je protiruské a na válečné stezce, informovala BBC.

V rámci summitu NATO český prezident Petr Pavel vedl tři samostatná jednání s americkými senátory jak z republikánské, tak demokratické strany, se zástupci Japonska a Norska.

Hlavními tématy bylo rozšíření bezpečnostní spolupráce, zrychlení poskytování pomoci Ukrajině a rozšíření spolupráce ve prospěch České republiky.

Se zástupci Norska se jednání týkala mimo jiné zajištění energetické bezpečnosti Česka. S Japonskem i Norskem se poté prezident bavil o možné technologické spolupráci.

Český prezident Petr Pavel na závěr summitu oznámil, že jedním z témat jednání byla také Čína. V rámci summitu o ní proběhla jednání na úrovni čtyř tichomořských partnerů a Evropské unie. „Čína pro nás není v pozici nepřítele, ale bezpečnostní výzvy budoucnosti,“ řekl Pavel novinářům.

„Čína má jiný soubor hodnot, než mají demokratické země, má jiné strategické zájmy a s našimi nejsou kompatibilní,“ dodal. Dále mluvil o tom, že se Čína v poslední době chová často velice asertivně až agresivně.

Podle Pavla jednání ukázala, že všechny země mají zájem na tom, aby Čína respektovala světový řád. „Čína nás musí vnímat jako rovnocenné partnery,“ odpověděl Pavel.

Jako důležité vnímá, aby země vůči Číně postupovaly jednotně, spolupracovaly a poskytovaly si potřebné know-how. „Pokud se necháme rozdělit, bude si podmínky diktovat Čína,“ dodal.

Na závěr summitu Severoatlantické aliance v litevském Vilniusu hovořil s novináři také český prezident Petr Pavel. Podle jeho slov summit naplnil očekávání a ukázal, že Aliance dokáže přijímat rozhodnutí rychle a efektivně i přesto, že lidem někdy může připadat těžkopádná.

Řekl, že tlak na účastníky summitu byl poměrně velký. Hlavní důvodem byla ukrajinská očekávání. Ta podle Pavla summit musel splnit. „Myslím si, že závěry summitu jsou více, než mohla Ukrajina očekávat. Dali jsme Ukrajině dostatečné garance, aby se cítila jistější a spokojenější,“ oznámil při tiskové konferenci český prezident.

Dále podle Pavla summit ukázal, že členové Aliance jsou schopni mezi sebou konstruktivně komunikovat, rozhodovat a dohodnout se na základních věcech navzdory tomu, v co doufal ruský prezident Vladimir Putin.

„Summit ukázal, že Aliance je tím lepší, pod čím větším tlakem je,“ řekl Pavel o summitu NATO.

Summit NATO byl úspěšný navzdory obrovským očekáváním, domnívá se analytička Pavlína Janebová. Očekávat stanovení termínu pro přijetí Ukrajiny do Aliance podle ní nebylo realistické, řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Britský premiér Rishi Sunak na tiskové konferenci po konci summitu NATO hovořil o tom, že Severoatlantická aliance udělala „velký krok“ v podpoře Ukrajiny.

Mluvil také o britské pozici. Podle něj Velká Británie už Ukrajině pomohla velkou měrou a další dodávka vojenské pomoci už je naplánovaná.

Sunak reagoval i na slova svého ministra obrany Bena Wallace, který prohlásil, že by Kyjev měl projevit více vděčnosti za poskytovanou pomoc. Britský premiér řekl, že Zelenskyj vyjádřil vděčnost při mnoha příležitostech. „Vím, že on i jeho lidé jsou nesmírně vděční,“ reagoval.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci po skončení summitu NATO děkoval státům skupiny G7 za bezpečnostní záruky dané Ukrajině při její cestě k členství v Severoatlantické alianci, informovala BBC.

Mluvil také o důležitosti bilaterálních a multilaterálních dohod, které byly na summitu vyjednány.

Skupina G7 se zavázala, že Ukrajině poskytne nejmodernější zbraně, aby významně posílila ukrajinskou obranyschopnost. Své závazky plánuje plnit dlouhodobě. Francie už předtím slíbila Ukrajině munici, Německo jí dodá další tanky, bojová vozidla i systémy Patriot.

Na tom, že Ukrajina do budoucna patří do NATO, se na summitu shodli zástupci všech členských zemí, řekl na tiskové konferenci na závěr setkání americký prezident Joe Biden.

„Naše podpora Ukrajiny bude dlouhodobá,“ ujistil. Potvrdil také záruky dané Kyjevu skupinou G7. Po svém projevu k řečnickému pultu přizval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO znovu požádal západní země o další vojenskou pomoc. Podle britského ministra obrany Bena Wallace by však Kyjev měl vyjádřit více „vděčnosti“ za dodávky zbraní, jež Západ napadené zemi poskytuje, napsala BBC.

V rozhovoru po jednáních Wallace na nové ukrajinské požadavky odpověděl, že „Západ není Amazon“ (celosvětově známý internetový obchod miliardáře Jeffa Bezose, pozn. red.).

Zároveň ale podotknul, že Ukrajina vede „vznešenou válku“ a „bojuje za naši svobodu“.

Možnost přístupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance a časový horizont jejího možného přijetí byly hlavními tématy končícího summitu NATO.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg vnímá, že „Ukrajina je k alianci blíž než kdy dřív“. Nicméně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje oddalování určení konkrétního časového rámce, kdy se země stane členem.

BBC se v ulicích Kyjeva ptala běžných Ukrajinců, jaký je jejich názor na současnou situaci a vztah jejich země s NATO.

Voják Andrij mluvil o tom, že Ukrajina musí překonat ještě mnoho překážek, aby se stala členem. V tuto chvíli je podle něj důležité, že Ukrajina získává zbraně. „Myslím si, že Ukrajina není připravená stát se členem Aliance. V zemi je mnoho problémů jako například korupce, s kterými se prvně musíme vypořádat. Důležité je, že dostáváme zbraně. Až vyhrajeme, staneme se součástí NATO,“ řekl.

Obyvatelka Kyjeva Viktorie vnímá, jak důležitou roli NATO hraje při obraně její domoviny. „Nemohu tvrdit, že je NATO špatné, nicméně mohu říct, že nás významně podporují. Takže je v pořádku, že nejsme členy. Nejdřív se musíme vypořádat s válkou. Kdyby nám Aliance nepomohla, myslím si, že by naše situace byla daleko horší,“ prohlásila.

Názor na případné členství Ukrajiny v NATO poskytla také důchodkyně Adel Vasylivna. Podle ní je členství Ukrajiny v Alianci jedinou obranou proti ruské agresi. „Rusko nás nikdy nenechá být,“ řekla.

Státy skupiny G7 se zavázaly, že Ukrajině poskytnou „trvalou“ vojenskou pomoc, aby zemi pomohly při obraně jejího území před ruskou agresí. Zároveň tím chtějí zamezit budoucím konfliktům, informoval server Kyiv Post.

„Každá ze zemí poskytne Ukrajině bilaterální bezpečnostní záruky,“ řekli zástupci sedmi předních světových ekonomik ve společném prohlášení, napsala agentura AFP.

Skupina zahrnující Spojené státy, Velkou Británii, Francii, Itálii, Německo, Kanadu a Japonsko se také zavázala, že ukrajinské armádě poskytne nejmodernější vojenské vybavení pro boj na zemi, ve vzduchu a na vodě.

Zástupci 11 zemí NATO se na summitu v litevském Vilniusu dohodli, že od srpna v Rumunsku začne trénink ukrajinských pilotů na amerických stíhačkách F-16, informovala BBC.

Ukrajina stála o americké stíhačky řadu měsíců. Washington dal svým spojencům zelenou k transferu stíhaček v květnu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan bude teprve jednat se svými spojenci v parlamentu o ratifikaci vstupu Švédska do NATO, napsala agentura Reuters s odvoláním na vysoký vládní zdroj. Krátce před zahájením summitu oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, že Erdogan přestane vstup severské země blokovat. Stát se tak má co nejdříve, řekl Stoltenberg, konkrétní datum ale nezmínil.

Samotná Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) totiž nemá v parlamentu většinu a její největší spojenec, nacionalistická Strana národní akce (MHP), se ke vstupu Švédska vyjádřila chladně. Parlament by mohl o žádosti hlasovat v říjnu.

Na tiskové konferenci ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga panovala ke konci i dobrá nálada. Když se reportérka zeptala Stoltenberga na to, jak rychle může Ukrajina očekávat letouny F-16, Zelenskyj pobaveným tónem zareagoval, zda má také odpovědět.

Stoltenberg vybídl ukrajinského prezidenta k odpovědi, načež Zelenskyj se smíchem odpověděl: „Ne, ne. Žádné odpovídání, prosím.“