Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruský generál Alexandr Lapin si připsal velitelský debakl už v prvním roce ruské invaze na Ukrajinu. Na podzim 2022 měl na starosti obranu dobytých území v Charkovské oblasti a selhal. Připomeňme, že ukrajinské jednotky tehdy během několika dní postoupily o desítky kilometrů a osvobodily města jako Balaklija, Lyman nebo Izjum.
Ústup okupačních jednotek měl tehdy pro Rusko vážné důsledky. Pohraniční Bělgorodská oblast je od té doby téměř neustále pod ukrajinským ostřelováním. A jen několik týdnů poté vyhlásil prezident Vladimir Putin „částečnou“ mobilizaci.
Generál Lapin už před dvěma lety čelil silné kritice. „Degradoval bych Lapina na vojína, sebral mu vyznamenání a poslal ho do předních linií se samopalem,“ navrhoval často velkohubý diktátor z ruského Čečenska Ramzan Kadyrov. Ozývali se ale i ruští prováleční bloggeři nebo tehdy velmi aktivní vůdce vagnerovců Jevgenij Prigožin.
Kreml Lapina tehdy sice zbavil velení Centrálnímu vojenskému okruhu, ale žádný závažnější trest mu neudělil. Podle agentury AP ho zachránil náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.
Už v lednu 2023 se tak Lapin dostal do velení ruských pozemních sil a později dostal na starosti obranu ruské hranice v Kurské oblasti. Ano, přesně tam, kde ruská armáda od začátku srpna zažívá další potupný debakl své války.
Ruské selhání v Kursku
Jak se Ukrajině podařilo uspět proti ruské armádě v Kurské oblasti, podrobně rozebíral v analýze Seznam Zpráv Matouš Lázňovský.
Ruská exilová média a vojenští bloggeři kladou ukrajinský průnik na ruské území Lapinovi za vinu od začátku. Hned v prvních dnech totiž vyšlo najevo, že hranici střežili často jen vojáci plnící základní vojenskou službu, kteří se mnohdy rychle vzdávali, možná i proto, že byli slabě vyzbrojení.
Teď ale americký deník The Wall Street Journal (WSJ) přišel s další informací, která naznačuje, že generál Lapin svůj úkol nezvládl, nebo přinejmenším výrazně přecenil schopnosti své a svých jednotek.
Na jaře letošního roku totiž Lapin údajně rozpustil koordinační radu mezi různými ruskými bezpečnostními složkami, která měla na starosti obranu hranice v Kurské oblasti. Věřil prý, že samotná armáda má dost sil i zdrojů, aby úkol zvládla. Deník to napsal s odkazem na nejmenovaný zdroj v ruských bezpečnostních složkách.
Deník podotýká, že Lapin těžko může za ruský debakl sám, zdrojů zkrátka objektivně neměl dost. Zároveň není ani jasné, jestli by koordinační rada pomohla Rusku zorganizovat rychlou a efektivní reakci na ukrajinský postup.
„Ale bez centralizovaného orgánu odpovědného za ruskou reakci byly snahy Moskvy vypudit kyjevské síly zatím chaotické a neúčinné,“ dodává zpravodaj WSJ a autor citovaného článku Thomas Grove, který pokrývá dění v Rusku víc než deset let.
Grove dává Lapinův přehmat do souvislosti s neschopností ruského vedení improvizovat. Ta se během války opakovaně prokázala, třeba v úvodu konfliktu, kdy nevyšla představa Moskvy o rychlém pádu Ukrajiny, ale i během Prigožinovy vzpoury loni v červnu.
Jak žijí Rusové ve městě Sudža dobytém ukrajinskými jednotkami:
V poničených ulicích ruského města Sudža v těchto dnech hlídkují ukrajinští vojáci s jasně modrou páskou na rukách. V sobotu odpoledne, kdy se tam vydali reportéři amerického deníku The Washington Post, kontrolovali oblohu, zda nepřiletí drony. Z administrativních budov zmizely ruské vlajky, ale ukrajinské modro-žluté nevlály. (Sudža, Kurská oblast, 18. srpna).
Ve vzduchu byl cítit kouř a smrt, silnice byly posety troskami, líčí reportérky Siobhán O’Gradyová a Tetiana Burianovová a fotograf Ed Ram. Vesnické domy se zdály být z velké části nedotčené, ale budovy v centru pětitisícového města Sudža byly poškozeny ostřelováním. (Snímek z ukrajinsko-ruské hranice v Kurské oblasti, 19. srpna.)
Ruští civilisté – většinou starší lidé nebo invalidé – spali v suterénu bývalé školy nebo tiše seděli na jejím dvoře, kde jim vojáci podávali vodu a jídlo. (Sudža, 18. srpna.)
Byl mezi nimi i sedmačtyřicetiletý muž, jehož postižený syn tam onemocněl. Na otázku, kolik mají k dispozici toalet, odpověděl: „Kbelík.“ V krytu bylo podle reportérů vlhko a špinavo, nefungovala tam elektřina. (Lidé v Sudži se schovávají ve škole, která slouží jako kryt, 18. srpna v Kurské oblasti v Rusku.)
Reportéři do města přijeli v doprovodu ukrajinských vojáků. Neviděli žádné důkazy o tom, že by ukrajinská armáda rabovala nebo útočila na civilisty. (Lidé ze Sudži si plní lahve vodou před školou, která slouží jako kryt, 18. srpna.)
Ženy stojící venku uvedly, že jim Ukrajinci poskytují léky, potraviny a další pomoc, a děkovaly jim. (Lidé si plní lahve vodou před školou, která slouží jako kryt v Ukrajinou kontrolovaném městě Sudža, 18. srpna.)
Přestože těsně za hranicemi na Ukrajině zuří válka, nikdy si nepředstavovaly, že by k nim mohla dojít. „Ani nás to nenapadlo. Nemůžeme si to srovnat v hlavě,“ řekla pětačtyřicetiletá Ludmila, která hovořila pod podmínkou, že bude použito pouze její křestní jméno. (Sudža, 18. srpna.)
Sedmapadesátiletá Marina prosila reportéry, aby dali vědět ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že chtějí zpátky do Ruska, aby zajistili jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o výměně. „Jste skvělí, děkuji vám, chováte se k nám velmi dobře, ale pochopte, že chceme zpátky k našim dětem,“ řekla směrem k ukrajinským vojákům. Mladí lidé z města a okolí po začátku bojů často odešli. (Ukrajinští vojáci se procházejí 18. srpna v Kurské oblasti v Rusku.)
Reportéři ale narazili i na lidi, kteří chtěli na Ukrajinu. Jednadevadesátiletý muž žádal, aby ho vzali s sebou do Charkova, kde chce najít svou dceru. (Sudža, 16. srpna.)
Ukrajinské síly v operaci v Kurské oblasti pokračují už třetím týdnem. Ukrajinská tvrzení o tom, že kontrolují více než tisíc kilometrů čtverečních, nelze nezávisle ověřit. Informace o pohybech jednotek v regionu zůstávají kusé. Podle analytiků i veřejných prohlášení ukrajinských představitelů to ale vypadá, že Kyjev chce operaci využít k tomu, aby donutil Rusko vyjednávat, případně k získání zajatců pro další výměny. (Sudža, 18. srpna.)
„Vzhledem k tomu, že plánování funguje shora, reakce Ruska na nečekané a rychle se vyvíjející události jsou neuvěřitelně narušené, nikdo v terénu nepřebírá iniciativu,“ poznamenal pro WSJ bývalý americký diplomat William Courtney, který teď působí jako analytik v kalifornském think tanku RAND Corporation.
„Rusko stále vymýšlí, jak na ukrajinský vpád reagovat,“ domnívá se americký generál Christopher Cavoli působící v NATO. „Zčásti je to proto, že není jasné, kdo velí,“ prohlásil ve čtvrtek v americkém think tanku Rada pro mezinárodní vztahy.
V ruských zdrojích se po začátku vpádu objevily informace, že Lapinovy oddíly posílaly do Moskvy informace o tom, že Kyjev něco chystá. V Moskvě to ale prý považovali za součást psychologické války. Nic to navíc nemění na tom, že Lapinovy jednotky byly naprosto nepřipravené, například nechaly Ukrajince, aby jim přerušili radiovou komunikaci.
