Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruský generál Alexandr Lapin si připsal velitelský debakl už v prvním roce ruské invaze na Ukrajinu. Na podzim 2022 měl na starosti obranu dobytých území v Charkovské oblasti a selhal. Připomeňme, že ukrajinské jednotky tehdy během několika dní postoupily o desítky kilometrů a osvobodily města jako Balaklija, Lyman nebo Izjum.
Ústup okupačních jednotek měl tehdy pro Rusko vážné důsledky. Pohraniční Bělgorodská oblast je od té doby téměř neustále pod ukrajinským ostřelováním. A jen několik týdnů poté vyhlásil prezident Vladimir Putin „částečnou“ mobilizaci.
Generál Lapin už před dvěma lety čelil silné kritice. „Degradoval bych Lapina na vojína, sebral mu vyznamenání a poslal ho do předních linií se samopalem,“ navrhoval často velkohubý diktátor z ruského Čečenska Ramzan Kadyrov. Ozývali se ale i ruští prováleční bloggeři nebo tehdy velmi aktivní vůdce vagnerovců Jevgenij Prigožin.
Kreml Lapina tehdy sice zbavil velení Centrálnímu vojenskému okruhu, ale žádný závažnější trest mu neudělil. Podle agentury AP ho zachránil náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.
Už v lednu 2023 se tak Lapin dostal do velení ruských pozemních sil a později dostal na starosti obranu ruské hranice v Kurské oblasti. Ano, přesně tam, kde ruská armáda od začátku srpna zažívá další potupný debakl své války.
Ruské selhání v Kursku
Jak se Ukrajině podařilo uspět proti ruské armádě v Kurské oblasti, podrobně rozebíral v analýze Seznam Zpráv Matouš Lázňovský.
Ruská exilová média a vojenští bloggeři kladou ukrajinský průnik na ruské území Lapinovi za vinu od začátku. Hned v prvních dnech totiž vyšlo najevo, že hranici střežili často jen vojáci plnící základní vojenskou službu, kteří se mnohdy rychle vzdávali, možná i proto, že byli slabě vyzbrojení.
Teď ale americký deník The Wall Street Journal (WSJ) přišel s další informací, která naznačuje, že generál Lapin svůj úkol nezvládl, nebo přinejmenším výrazně přecenil schopnosti své a svých jednotek.
Na jaře letošního roku totiž Lapin údajně rozpustil koordinační radu mezi různými ruskými bezpečnostními složkami, která měla na starosti obranu hranice v Kurské oblasti. Věřil prý, že samotná armáda má dost sil i zdrojů, aby úkol zvládla. Deník to napsal s odkazem na nejmenovaný zdroj v ruských bezpečnostních složkách.
Deník podotýká, že Lapin těžko může za ruský debakl sám, zdrojů zkrátka objektivně neměl dost. Zároveň není ani jasné, jestli by koordinační rada pomohla Rusku zorganizovat rychlou a efektivní reakci na ukrajinský postup.
„Ale bez centralizovaného orgánu odpovědného za ruskou reakci byly snahy Moskvy vypudit kyjevské síly zatím chaotické a neúčinné,“ dodává zpravodaj WSJ a autor citovaného článku Thomas Grove, který pokrývá dění v Rusku víc než deset let.
Grove dává Lapinův přehmat do souvislosti s neschopností ruského vedení improvizovat. Ta se během války opakovaně prokázala, třeba v úvodu konfliktu, kdy nevyšla představa Moskvy o rychlém pádu Ukrajiny, ale i během Prigožinovy vzpoury loni v červnu.
Jak žijí Rusové ve městě Sudža dobytém ukrajinskými jednotkami:
„Vzhledem k tomu, že plánování funguje shora, reakce Ruska na nečekané a rychle se vyvíjející události jsou neuvěřitelně narušené, nikdo v terénu nepřebírá iniciativu,“ poznamenal pro WSJ bývalý americký diplomat William Courtney, který teď působí jako analytik v kalifornském think tanku RAND Corporation.
„Rusko stále vymýšlí, jak na ukrajinský vpád reagovat,“ domnívá se americký generál Christopher Cavoli působící v NATO. „Zčásti je to proto, že není jasné, kdo velí,“ prohlásil ve čtvrtek v americkém think tanku Rada pro mezinárodní vztahy.
V ruských zdrojích se po začátku vpádu objevily informace, že Lapinovy oddíly posílaly do Moskvy informace o tom, že Kyjev něco chystá. V Moskvě to ale prý považovali za součást psychologické války. Nic to navíc nemění na tom, že Lapinovy jednotky byly naprosto nepřipravené, například nechaly Ukrajince, aby jim přerušili radiovou komunikaci.
