Článek
Afghánskou provincii Herát ve středu opět postihlo silné zemětřesení. Podle německého výzkumného centra pro geovědu (GFZ) mělo sílu 6,3 stupně Richterovy škály, informovala agentura Reuters.
Stalo se tak jen pár dnů poté, co provincii na severozápadě země postihlo také ničivé zemětřesení, při kterém podle údajů v zemi ovládané hnutím Tálibán zemřelo minimálně 2400 lidí a další více než dva tisíce lidí utrpělo zranění.
Mluvčí úřadu pro řešení katastrof Janan Sayeeq k nejnovějšímu zemětřesení pro Reuters uvedl, že zatím nejsou k dispozici žádné údaje o obětech. Podle guvernéra provincie Herát Noora Ahmad Shahaba je to mimo jiné způsobené i tím, že mnoho lidí od sobotního zemětřesení přespávalo venku. Zničené jsou nicméně další stovky domů.
Afghánistán přitom stále počítá a snaží se vyprostit z trosek oběti sobotního zemětřesení. Jejich konečný počet se po působení ničivých živlů s největší pravděpodobností ještě zvýší. V odlehlých vesnických oblastech provincie se podle dat OSN nadále pohřešují další stovky lidí, uvádí britská BBC.
Jen po sobotních otřesech zůstalo kompletně zničených minimálně 13 vesnic v blízkosti epicentra, které se nacházelo asi 40 kilometrů severozápadně od města Herát.
Zpod trosek zachraňují zavalené obyvatele především místní lidé za pomocí lopat nebo jen vlastníma rukama.
Každý někoho ztratil
„Přišel jsem o dvě snachy, čtyři syny a vnouče… Nemám víc co říct. Přišel jsem dnes o jedenáct členů své rodiny,“ řekl britské BBC po sobotním zemětřesení Taj Mohammad.
„Žena mého bratra, dva synové a jeho dcery zemřeli. Můj další bratr přišel o manželku. Taky jsem přišel o tři vnoučata. Dvě holky a kluka,“ popsal rodinou tragédii serveru Deutsche Welle Niaz Mohammad.
„Dvě moje děti zemřely a další dvě jsou zraněné. Je to stejné v každé domácnosti ve vesnici. Každý přišel o členy rodiny. Naše domy jsou zničené a nám nic nezbylo,“ uvedl další z místních vesničanů Nik Mohammad.
Podobným tragédiím po sobotním zemětřesení o síle 6,3 stupně Richterovy škály a s největší pravděpodobností i po tom středečním čelí nespočet dalších Afghánců a Afghánek. Přeživší pro média emotivně popisují, jak přišli o všechno – často i desítky členů rodin a zároveň střechu nad hlavou.
Co se stalo?
Oblast západoafghánského Herátu, oázového města, ve kterém žije více než půl milionu lidí, zasáhlo v sobotu silné zemětřesení. Epicentrum otřesů se nacházelo zhruba 40 kilometrů od největšího města regionu ležícího na západě země.
„Zemětřesení se dotklo všech. I našich místních kolegů, kteří mají v této provincii příbuzné nebo kamarády,“ uvedla pro Seznam Zprávy humanitární pracovnice z Člověka v tísni Lenka Manja Filípek. Ji samotnou zastihly zprávy o sobotních otřesech v Kábulu. Chvění pocítila jen nepatrné.
V provincii Herát je nicméně situace jiná. „Hodně lidí – i ve městě Herát – spí na ulicích, protože se bojí vrátit zpět domů, jelikož nevědí, jak jsou jejich domy stabilní. To ale platí jen pro ty, co se mají kam vrátit,“ uvedla v souvislosti se sobotními otřesy Češka, která v zemi pracuje jako ředitelka ČvT pro Afghánistán.
Stále stejný problém
Situace v Herátu je tedy nadále vážná. „Bohužel bude obětí s největší pravděpodobností přibývat. Kdyby tu fungovaly pořádné záchranné týmy, tak by byla situace jiná. Dalo by se zachránit víc lidí,“ řekla dále Manja Filípek.
To v praxi popsala německému DW jedna z místních žen. „Dívám se na ruiny svého domu. Každý se snažil zachránit své rodiny. Někteří členové mojí rodiny byli naživu, ale nepodařilo se dostat je ven,“ uvedla žena jménem Nazo.
Celá situace zůstává nadále nepřehledná, jak uvedl pro BBC vedoucí komunikace Světového potravinového programu (WFP) Philippe Kropf. „Podle toho, co nám říkají kolegové v terénu, byli přeživší vyděšení, hladoví a zoufale se dožadovali pomoci,“ řekl. Zdůraznil, že „úplný obraz“ situace na místě se teprve vytváří.
V případě Afghánistánu jsou nedávná zemětřesení fatální především pro komunity rurálních obyvatel. Ty nejčastěji žijí v prostých obydlích z hliněných cihel, která nejsou proti otřesům dostatečně odolná.
Herát je navíc oblastí, kam se potřebná pomoc, jejíž rychlost je v případě zemětřesení klíčová, dostává kvůli chybějící infrastruktuře s velkým zpožděním a těžko.
„Dostat se do těchto odlehlých oblastí, kde žijí chudé komunity, je složité. To následně ztěžuje i záchranné práce. Cesty a obecně infrastruktura v rurálních oblastech jsou ve velmi špatném stavu,“ říká podobně jako mnoho jejích dalších kolegů z řad humanitárních pracovníků Manja Filípek.
Přesto v případě sobotního zemětřesení zareagoval podle ní Tálibán na tamní poměry a možnosti vcelku rychle. První nouzová koordinační schůzka mezi zástupci neziskových organizací (včetně Člověka v tísni), OSN a vládními zástupci Tálibánu, proběhla už v neděli.
BBC ale uvádí, že právě kvůli zablokovaným cestám a výpadkům komunikačních linek začala do postižených oblastí proudit humanitární pomoc teprve až v pondělí.
Dva roky Tálibánu
Dva roky poté, co se v Afghánistánu opět chopil moci Tálibán, čelí země humanitární krizi. A západní mocnosti znovu řeší citlivou otázku, jak se k zemi vedené radikálním hnutím vlastně stavět.
Další krize z mnoha
Zemětřesení v Herátu je tak další ranou pro zemi, která se více než dva roky od převzetí moci islamistickým hnutím Tálibán dále propadá do humanitární krize.
Polovina tamní populace trpí hlady, ke zdravotní péči má přístup jen zlomek lidí a rapidně přibývá drogově závislých (na heroinu či opiu). V důsledku sankcí je země v ekonomické krizi.
Poslední katastrofa navíc přichází v době, kdy 15 milionů lidí, tedy třetina populace, neví, kde sežene další jídlo, uvedl Kropf z WFP. Země se navíc musí připravit na zimu, která je v nehostinných horských podmínkách velmi tvrdá.
Jen WFP bude podle Kopfa potřebovat finanční prostředky ve výši přibližně 400 milionů dolarů, aby mohl dodávat potraviny do odlehlých míst a pomoci milionům nejzranitelnějších lidí, včetně vdov a zdravotně postižených, aby přežili.
Jak situace vypadala v provincii Herát ještě před zemětřesením, popsal před časem pro Seznam Zprávy humanitární pracovník z organizace Lékaři bez hranic Tomáš Bendl. „Když jsem byl například na projektu v Herátu, mluvil jsem s jednou rodinou, která se nám svěřila, že dává svým dětem prášky na spaní, aby dokázaly s hladovým žaludkem aspoň na chvíli usnout. Ti rodiče mi tehdy se slzami v očích vyprávěli, že vědí, že to není dobře, ale jinou možnost prostě nemají. Peníze nejsou,“ uvedl.
Po zemětřesení čelí velkému náporu i nemocnice. „Situace je špatná, lidi není kam převážet, zdravotnických zásob je málo a střediska nejsou v dobrém stavu,“ popisuje dále česká humanitární pracovnice Manja Filípek.
„K dnešku (9. října 2023) bylo v regionální nemocnici v Herátu ošetřeno přes 540 pacientů. Další byli ošetřeni v soukromých nemocnicích… Nejvíce případů jsou ženy a děti, pravděpodobně proto, že v době ranního zemětřesení byly právě ony doma,“ uvedl k aktuální situaci vedoucí programu v Afghánistánu za Lékaře bez hranic (MSF) Yahya Kalilah.
Někteří pacienti pak zůstávají v připravených stanech MSF i poté, co by mohli být propuštěni. Často se totiž nemají kam vrátit, dodává Kalilah.
Vážnost situace vnímá i samotný Tálibán. Podle něj lidé, kteří přežili, naléhavě potřebují potraviny, pitnou vodu, léky, oblečení a stany pro přístřeší.
Dodávky humanitární pomoci ale komplikují již zmiňované sankce namířené proti Tálibánu i rostoucí inflace, která provoz humanitárních organizací nebo dodávky pomoci zdražuje. I z těchto důvodů organizace již delší dobu apelují na nutnost vyšších sum ze strany dárců.
Určitá forma akutní pomoci nicméně k potřebným míří. „V provincii Herát působí řada místních i mezinárodních neziskových organizací a pomoc začaly poskytovat téměř okamžitě, další do oblasti posílají pomoc dle vyhodnocených potřeb, OSN uvolnilo finanční prostředky a připojují se i další donoři,“ potvrzuje Manja Filípek z Člověka v tísni.
