Článek
Útok desítek dronů v Moskvě byl vůbec prvním od začátku ruské invaze, který byl veden proti rezidenční čtvrti. Dosavadní údery na ruském území, ať už byly dílem Ukrajinců, nebo ruských partyzánů, cílily vždy na infrastrukturní objekty, sklady zbraní nebo náborová centra.
Třicátého května ale drony poškodily dvě vícepodlažní obytné budovy. Ukrajina odpovědnost za útok, jenž měl podle analytiků mít hlavně psychologický efekt, odmítla.
Vysoce postavený americký úředník a pracovník Kongresu, který je s touto záležitostí obeznámen, stanici NBC News řekl, že údery bezpilotních letounů byly zřejmě mířeny na moskevská sídla ruských zpravodajských důstojníků.
Podle firmy Strider Technologies, strategického zpravodajského startupu se sídlem v Utahu, má přinejmenším jeden ze zasažených bytových domů vazby na ruskou zahraniční zpravodajskou službu SVR.
Budovu totiž vlastnila ruská rozpočtová organizace, která měla smlouvy s vojenskou jednotkou, o níž je známo, že je krycím jménem pro Zahraniční zpravodajskou službu.
Útok v Moskvě
Ruské ministerstvo obrany označilo ranní útok za terorismus a obvinilo z něj Kyjev. Podle rezortu použila ukrajinská armáda při útoku osm dronů. Ukrajina se k incidentu zatím nevyjádřila.
Zda byl ale přímo poškozen dům některého z důstojníků SVR nebo zda byl zraněn některý z pracovníků rozvědky, není jasné. „Nebyl to jen nějaký náhodný útok na bohaté předměstí,“ řekl Eric Levesque, spoluzakladatel Strider Technologies.
Ukrajinci sice tvrdí, že s útokem neměli přímo nic společného, nicméně ho uvítali. Prezidentův poradce Mychajlo Podoljak předpověděl, že podobných útoků bude přibývat.
Kritika od blogerů i Prigožina
Američané i nadále trvají na tom, že jimi dodané zbraně nemohou Ukrajinci používat k útokům na ruském území. Tajné americké vládní dokumenty uniklé začátkem letošního roku nicméně hovořily o tom, že Ukrajina západní zbraně v minulosti opakovaně použila k akcím na běloruském i ruském území.
Útok v Moskvě měl zjevně spíš než zabíjet za úkol ukázat Rusům, že se válečný konflikt přesouvá z ukrajinské fronty až do ulic ruské metropole. To, že k němu vůbec došlo, ostře kritizovali ruští prováleční blogeři, stejně jako šéf Vagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin.
Útoky dronů a sabotáže v Rusku přibývají
V posledních dnech hlásí ruská strana zvýšený počet dronových útoků na průmyslové cíle. Potvrzeno je také několik sabotážních akcí proti ruské infrastruktuře.
Už předtím sestřelila ruská protivzdušná obrana dva drony přímo nad Kremlem. V té době se spekulovalo o akci pod falešnou vlajkou, která měla vyvolat pocit ohrožení a větší zájem Rusů o válku.
To ale odmítá Stephen Hall, profesor ruských a postsovětských studií na univerzitě v britském Bathu: „Tři šrámy na třech obytných budovách průměrného Rusa nepřimějí, aby se zvedl z gauče, oblékl vojenskou uniformu a vyrazil na Ukrajinu,“ argumentuje.
Připouští přitom, že zakoupit si běžně dostupný dron a přeměnit ho ve smrtelnou zbraň nemusí být složité ani pro malou skupinku vycvičených lidí. I on ale považuje za pravděpodobnější scénář to, že za útokem v Moskvě stojí přímo Ukrajinci.
Americká televize CNN tento týden informovala, že se Ukrajině podařilo vytvořit na ruském území rozsáhlou síť agentů, jež podniká útoky na ruské strategické cíle. Daří se jí také sympatizanty postupně zásobovat drony, které pomáhají útoky zefektivnit. Stanici to řekly zdroje amerických zpravodajských služeb. Proukrajinské sabotážní skupiny podle nich využily drony i na začátku května při útoku na Kreml. Drony tehdy pravděpodobně vzlétly z ruského území.
