Článek
Prezident Evropské rady Charles Michel poslal – stejně jako několik dalších světových lídrů – natočený projev, který měl minulý pátek zaznít na Čínském mezinárodním veletrhu dovozu v Šanghaji. Michelovo poselství však nezaznělo, čínské úřady je neodvysílaly.
Projev byl zřejmě problematický kvůli silné kritice Ruska za jeho invazi na Ukrajinu. Obsahoval i pasáž, ve které Michel mluvil o nutnosti snížit evropskou závislost na některých zemí, včetně Číny, informovala agentura Reuters s odkazem na dva unijní diplomaty.
Podle nich chtěli Číňané část Michelova projevu cenzurovat. A Brusel raději vysílání celého projevu zrušil.
Jestli to tak bylo, není zcela zřejmé. Michelův mluvčí Barend Leyts na otázku britského listu The Guardian, zda ví, co vzniklo za problém, odpověděl: „Je na čínské straně, aby vysvětlila, co se stalo.“
A Čína věc odmítla komentovat. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí však podle Reuters odmítl, že by o nějakém problému na konferenci věděl.
Analýza
Čína zná jména sedmi nejmocnějších mužů země. Na vysoké pozice je nedostaly ani tak jejich schopnosti, ale jedno důležité pojítko mají – prokázanou oddanost vůdci Si Ťin-pchingovi.
Podle informací webu Politico na zahajovacím ceremoniálu vystoupili s projevy nejvýše postavený muž Číny Si Ťin-pching, ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová či šéfka Světové obchodní organizace Ngozi Okonjo-Iwealová.
Videoposelství poslal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, klíčový spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina. Lukašenko ve svém projevu mluvil – v narážce na sérii sankcí, jimiž Západ po útoku na Ukrajinu stíhá jak Rusko, tak Bělorusko – o „neodkladné potřebě mezinárodní koordinace a rovnocenného partnerství“, jak lze vyčíst ze stránek šanghajské konference.
Michelův projev naopak obsahoval apel na čínské vedení, aby využilo svého vlivu a pomohlo zastavit ruskou agresivní válku na Ukrajině. Také v něm mluvil o důležité lekci pro Evropu.
V projevu mělo dále zaznít, že země EU byly v minulosti moc závislé na Rusku, což vytvořilo nerovnost v obchodních vztazích. „V Evropě chceme jen obchodní vztahy založené na rovnosti, abychom se vyhnuli přílišné závislosti. To se také týká našich obchodních vztahů s Čínou,“ uvedl podle Reuters Charles Michel ve své (neodvysílané) řeči.
Jak si Čína kupuje svět
Čína poskytuje obrovské půjčky zemím, u nichž je zjevné, že nemohou splácet, na projekty, které mnohdy už na první pohled nemají šanci uspět. Nesplácení je pak pro Čínu příležitost k šíření vlastního vlivu. Například Srí Lanka, která se aktuálně topí v ekonomických problémech, se stala klíčovou destinací iniciativy Pásu a stezky, což je dlouhodobý plán Si Ťin-pchinga na propojení Číny se zbytkem světa.
Podobné poselství nesl Michelův projev na summitu EU–Čína v březnu letošního roku. A stejný tón nasadila tamtéž i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Od roku 2019 vnímá EU Čínu jako partnera, ekonomického konkurenta a systémového rivala. Podle unijní zprávy z minulého měsíce by však měly země EU začít vnímat Čínu primárně jako konkurenta, který šíří alternativní pohled na světový řád.
Michel a Si Ťin-pching by se měli potkat příští týden na summitu G20, který se koná na indonéském Bali.