Článek
Čínský špion si zřídil několik falešných účtů na profesní sociální síti LinkedIn, aby z britských úředníků vylákal citlivé informace. Za státní tajemství jim nabízel vysoké obnosy peněz a lukrativní obchodní nabídky.
Západní zpravodajské služby označují muže, který nejčastěji vystupoval pod pseudonymem Robin Zhang, za nejplodnějšího protibritského špiona své generace. Jeho příběh přinesl deník The Times.
Zpravodajský důstojník přední pekingské tajné služby si na LinkedInu vytvořil řadu falešných identit a profilů obchodních společností, aby si mezi ostatními uživateli vybudoval důvěru.
Cílil na britské občany, kteří mají přístup k citlivým informacím. Kontaktoval státní zaměstnance, vojenské příslušníky, politiky, ale i obchodníky, vědce či akademiky.
Čína chce rozšířit „protiamerický“ klub
Protiváha Západu. Tak se dá stručně shrnout hlavní myšlenka hospodářského uskupení BRICS, které sdružuje velmoci globálního jihu – Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku.
„Obezřetní musí být nejen zaměstnanci státní správy, ale také podniky s komerčně citlivými informacemi, stejně jako výzkumní pracovníci a akademici,“ varoval britský ministr bezpečnosti Tom Tugendhat.
Dotěrné metody
Nejmenovanému náborovému konzultantovi nabídl 8 tisíc liber (cca 220 tisíc Kč) za každé předání informací o kandidátech na pozice ve zpravodajských službách a bývalému úředníkovi vojenské rozvědky nabízel vysoké částky v hotovosti za informace o britské protiteroristické činnosti. Jiným nabízel kromě peněz také proplacené cesty do Číny nebo účast na lukrativních konferencích.
Zhangova skutečná identita nemůže být zveřejněna, protože by ohrozila identitu západních špionů. Podle Times však užíval množství rozličných pseudonymů. Tvrdil, že je napojen na bezpečnostní společnosti sídlící v Šanghaji, a pro své online profily používal obrázky nebo fotografie nevinných lidí.
Podle zdrojů deníku The Times působil Zhang tímto způsobem na LinkedInu nejméně pět let, a to v rozsáhlém měřítku. Špión cílil na úředníky pracující v citlivých oblastech, jako je armáda, výzkum a technologie nebo politika, a pokoušel se s nimi navazovat vztahy.
Jeden z poškozených ho popsal jako „neprofesionálního a dotěrného“, když nabízel hotovost výměnou za citlivé informace o bilaterálních vztazích s Čínou. Další, náborový konzultant, pojal podezření, když mu Zhang nabídl mezi šesti a osmi tisíci liber za podrobnosti o kandidátovi na post ve zpravodajských službách.
Čína na moři rozšiřuje vliv
Operace Pekingu v Jihočínském moři neoficiálně podporují námořní milice. Stovky těchto lodí se maskují jako rybářské lodě, ovšem Čína jejich stopu v regionu popírá.
Zhang se zpočátku zaměřoval zejména na státní úředníky a osoby v citlivých obchodních oblastech. Pak však svou působnost rozšířil také na think-tanky a akademiky, kteří jsou stále považováni za zranitelné.
Způsoby čínského špióna byly extrémně účinné, protože byly prováděny v průmyslovém měřítku. Jde o špionážní techniku snadno ovladatelnou z Pekingu, jejímž konečným cílem je přimět cíle cestovat do Číny, kde by je bylo možné donutit prozradit více informací.
Typicky se Zhang cílových osob nejprve ptal na záležitosti v rámci jejich odbornosti, což se zdálo zpočátku neškodné, avšak záhy to přerostlo v žádosti o informace nebo dokumenty, které byly tajné.
Jedním z cílů byl také Philip Ingram, bývalý plukovník, který se s Zhangem setkal na LinkedInu před pěti lety. Záhy byl požádán, aby napsal zprávu o britských protiteroristických sítích a jelikož o společnosti, kde Zhang údajně pracoval, neexistovaly žádné detailní informace, pojal podezření. To se ještě prohloubilo, když mu Zhang pod falešným jménem Robin Cao napsal: „Chtěli bychom získat interní informace, které nejsou snadno dostupné pro nikoho.“
Ingram přerušil kontakt poté, co byl pozván do Číny. Tušil, že by tam na něj mohl být vyvinut nátlak, aby prozradil citlivé informace. „Jsem si jistý, že na MSS (čínské ministerstvo státní bezpečnosti) je celé oddělení, které tuto taktiku používá,“ dodal.
Ukradené fotografie
List The Times identifikoval fotografii použitou pro Zhangův profil na LinkedInu na nejméně šesti webových stránkách, kde byla použita pro další falešné identity, včetně učitele z čínské akademie výtvarných umění či realitního agenta. Další falešný profil se jménem Eric Chen používal fotografie jednoho úspěšného podnikatele z Hongkongu.
Britský diplomat Charlie Parton, který strávil v Číně pracovně přes 20 let, přirovnal tuto špionážní operaci na sociální síti LinkedIn k rybářské vlečné síti, kterou vyhodíte a čekáte, co se do ní chytí.
„LinkedIn je cenný zdroj, protože na něj lidé vkládají spoustu informací. Na jednom místě je tu spousta jednotlivců a vy máte informace o jejich minulosti, kde v současnosti pracují a tak dále,“ uvedl.
„Řekněme, že čínské MSS má milion potenciálních cílů. LinkedIn by to mohl snížit na 50 tisíc. Pošlete zprávy pěti tisícům z nich a uvidíte, kdo se chytí, možná jich budete mít 500. S minimálním úsilím jste se dostali na zvládnutelný počet a můžete se zaměřit na ty, kteří se zdají být nejužitečnějšími,“ dodal.
Podle The Times není možné odhadnout rozsah Zhangova úspěchu, kolik cílů úspěšně nalákal ani jak rozsáhlé škody způsobil britským zájmům. V červenci však zpráva Výboru pro zpravodajství a bezpečnost uvedla, že Čína pronikla do „každého sektoru“ britské ekonomiky, a dokonce se pokusila umístit jednoho ze svých lidí do řad britských tajných služeb.
