Článek
Nobelův výbor v pátek ocenil prestižní cenou za mír zástupce občanské společnosti, kteří bojují za lidská práva a svobody v postsovětském prostoru. Vězněného běloruského bojovníka za lidská práva Alese Bjaljackého, ukrajinské Centrum pro občanské svobody a ruskou lidskoprávní organizaci Memorial (detailněji zde).
Memorial už třicet let upozorňuje na zločiny, které napáchal Sovětský svaz na svých občanech. Jeho pracovníci však sbírali i svědectví o porušování lidských práv vládou Ruské federace. Nebo o válečných zločinech, jichž se ruská armáda dopustila v Čečensku. Kremlu začali vadit. Čelili represím, někteří z nich byli i zavražděni. V roce 2021 organizaci ruské soudy „zrušily“ – odůvodnily to porušením ruského zákona o zahraničních agentech.
„Dnes je pro ně čím dál obtížnější v Rusku pracovat. Někteří museli emigrovat, jiní zůstali a snaží se o nějakou činnost – aspoň částečně. Je to ale těžké. Pracovníci nemohou chodit do škol, nemohou pořádat výstavy, nikdo jim nechce dát prostor nebo uspořádat konferenci,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy realitu čerstvých držitelů Nobelovy ceny za mír Štěpán Černoušek. „Snaží se tak aspoň dělat prohlídky spojené s represemi, provozovat vědeckou činnost, ale je to samozřejmě hrozně obtížné. Některé projekty se musely přesunout do zahraničí.“
Černoušek je předsedou organizace Gulag.cz, která se zabývá fenoménem vězeňského systému Gulag a obecně i sovětským totalitním režimem. Zároveň je jednatelem české pobočky rozpuštěné organizace Mezinárodní Memorial. „My jako česká pobočka se především snažíme našim ruským kolegům pomáhat šířit jejich práci a výsledky do České republiky a Evropy. Gratulace tak směřují především našim ruským kolegům,“ upřesňuje.
Připomeňte si
„Ruský nejvyšší soud zlikvidoval Mezinárodní Memorial,“ oznámila v úterý krátkým tweetem organizace. Podle agentury RIA Novosti soud rozhodnutí odůvodnil porušením ruského zákona o zahraničních agentech. Takový argument ruské instituce s oblibou používají právě pro zavírání nezávislých médií či občanskoprávních skupin.
Co za této situace pro Memorial Nobelova cena za mír znamená?
Pro ně je to především obrovská morální podpora. Čelí totiž pokusům o totální likvidaci. Mezinárodní Memorial byl zlikvidován na konci roku 2021, kdy ho zrušil ruský soud.
Ostatní pobočky sice zrušené nejsou, ale jsou pod obrovským tlakem. Zrovna dnes probíhá v Moskvě soud, který se snaží odebrat těm zbývajícím organizacím kancelářské prostory. Takže to ocenění přichází v symbolický den.
Je to také ocenění za 30 let mravenčí práce, kdy se organizace snažila zdokumentovat stalinistické sovětské zločiny a zároveň se věnovala tématu porušování lidských práv v současném Rusku.
Co se stane, když Memorial o prostory přijde?
Kolegové na to už stejně jsou připravení, takže nehrozí, že by došlo k zabavení něčeho důležitého. Tlak na ně už existuje dlouho a od konce loňského roku bylo jasné, že se ruské orgány pokusí organizaci zlikvidovat.
Může Nobelova cena pomoci Memorialu například při hledání partnerů a další podpory?
Určitě to může organizaci pomoct překlenout toto těžké období, které prožívá, protože v Rusku je paralyzovaná. Někteří museli začít pracovat třeba v jiných institucích a zastavili práci na svých projektech, takže by jim to mohlo pomoci se rychleji konsolidovat a připravit se na další fungování.
Mohl byste přiblížit, co vlastně Mezinárodní Memorial dělá?
Memorial zastřešuje více organizací. Je to takové lidskoprávní centrum, které má pobočky po celém Rusku, ale i v zahraničí. Vzniklo za prezidenta Michaila Gorbačova, kdy se atmosféra v zemi uvolnila a začalo se mluvit o temné minulosti Ruska.
Začaly se zmapovávat sovětské zločiny – násilí proti milionům občanů, kteří zemřeli, byli deportováni, nebo jinak represemi postiženi, a vznikaly knihy paměti. Členové také začali získávat přístupy do archivů a pořádat výstavy a vznikala pamětní místa.
Organizace se dále věnuje lidskoprávním aktivitám a vzdělávání.
Skutečnost, že máme možnost vědět o českém rozměru sovětských represí, je mimo jiné i díky lidem z Memorialu.
Rozhovor o sovětské minulosti
„V Rusku nikdy nedošlo k nějakému jasnému označení a odsouzení sovětské represivní minulosti - ať už se to týká gulagů, nebo Velkého teroru tak, jako byl nacistický režim odsouzen Norimberským procesem. Tohle téma tam naprosto ustoupilo do pozadí.“
Co děláte vy jako česká pobočka Memorialu?
Informujeme o tom, co ruská pobočka Memorialu dělá v Česku a proč je to důležité. Teď se také snažíme konkrétním lidem z Memorialu pomoct. Především těm, co se rozhodli ze země odejít, a snažíme se pro ně vytvořit zázemí, aby mohli v práci pokračovat.
Natočili jsme také půlhodinový dokument o Memorialu a situaci, kdy jeho členové musí odejít z Ruska. A shodou okolností dnes zveřejňujeme jeho trailer. Premiéru pak bude mít 24. října.
Proč Kremlu vlastně Memorial vadí?
Trnem v oku Moskvě je, protože stráží paměť sovětských represí. Organizace také vždycky poukazovala na to, že represe nepřišly zničehonic, jak tvrdí oficiální ruský narativ, ale byl za ně někdo konkrétně zodpovědný – režim a lidé v jeho čele.
Změnilo se něco po začátku ruské invaze na Ukrajinu?
Určitě ano. Ona ta invaze do značné míry s likvidací Memorialu souvisela. Naposledy to říkal předseda lidskoprávní sekce Oleg Orlov na podzim. Už na konci roku, kdy došlo k likvidaci Memorialu, bylo jasné, že Vladimir Putin překročí meze válkou, a tím i svobodné působení Memorialu. Mohlo se totiž stát, že by se Memorial podílel na organizaci dalších protiválečných protestů.
