Článek
/Od naší zvláštní zpravodajky v Bruselu/
Když se v roce 2022 rozhodlo Polsko, tehdejší úřadující předseda OBSE, odepřít možnost účasti ruské delegaci na ministerském zasedání orgánu, Moskva zuřila a postup Varšavy označila za provokativní a neodpovídající.
Po loňském únoru, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, se podobné situace opakují.
Nyní se po roce znovu blíží zasedání OBSE, které proběhne za pár dní v předsedající Severní Makedonii. A země se k návštěvě ruského zástupce staví benevolentněji než západ Evropy. Tamní ministr zahraničí Bujar Osmani již předem avizoval, že šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dostal pozvání a že Severní Makedonie pracuje na usnadnění jeho příjezdu.
Dostat se do Severní Makedonie není v posledním více než roce pro občany Ruska jednoduché. Za normálních podmínek by let z Moskvy vedl nad Ukrajinou, nad Rumunskem a poté nad Bulharskem či Srbskem. Kvůli válce na Ukrajině a zákazu ruských letů ze strany EU je však vzdušná cesta komplikovanější.
„[Sankce EU] stanoví, že pro mezinárodní organizace, jako je OBSE, jsou přelety povoleny. Rozhodnutí je však na členských zemích. Proto budou muset naši sousedé, a my také, rozhodnout o svém vzdušném prostoru,“ cituje web Balkan Insight Osmaniho slova z první poloviny listopadu.
OBSE
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě byla založena během studené války s cílem zmírnit napětí mezi Východem a Západem. Orgán má celkem 57 členů, kterým v současné době předsedá Severní Makedonie.
Severní Makedonie své rozhodnutí již učinila a podle pátečního oznámení hodlá v průběhu tohoto týdne na krátkou dobu zrušit zákaz letů z Ruska.
V pondělí se pak přidalo také Bulharsko, které povolilo ruské delegaci, aby do Skopje proletěla jeho vzdušným prostorem.
Podle nejnovějšího vývoje se tak zdá, že šéf ruské diplomacie na jednání opravdu dorazí. Právě vstřícným krokem Bulharska totiž jen o pár hodin dříve svou účast podmínil.
Bez Ukrajiny i Baltů
Kdo do Severní Makedonie naopak nedorazí, je ukrajinský šéf diplomacie Dmytro Kuleba. Seznam Zprávy o tom informovala stálá mise Ukrajiny při mezinárodních organizacích se sídlem ve Vídni, a v úterý informaci na svém webu potvrdilo i samo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
„Naše společné úsilí bychom měli zaměřit na to, jak zachránit OBSE před Ruskem, a ne státu, který rozpoutal největší ozbrojenou agresi v Evropě od konce druhé světové války, vysílat vzkazy o možnosti návratu k formám spolupráce, které existovaly před únorem 2022,“ stojí v oficiálním prohlášení Ukrajiny.
K bojkotu akce se navíc rozhodli i ministři zahraničí pobaltských států, jmenovitě Estonska, Lotyšska a Litvy. Podle společného vyjádření trojice „Rusko svými protiprávními a krutými činy opakovaně prokázalo, že není bezpečnostním partnerem Evropy“, což je v rozporu s tím, jaké cíle má OBSE.
Pokud jde o postoj zbylých členských zemí k Lavrovově návštěvě, problémy s jeho účastí má podle diplomatických zdrojů webu Politico řada diplomatů.
Šéf české diplomacie Jan Lipavský pro Seznam Zprávy uvedl, že do Severní Makedonie zatím i nadále odcestovat plánuje. „Uvidíme, jak se bude jednání vyvíjet. Je to celé živé a řeší se to dost na poslední chvíli,“ přiblížil situaci v Bruselu, kde se účastní jednání ministrů zahraničí NATO.
Rozhovor o Balkánu
Panuje tu přetvářka, že je všechno v pohodě. Napětí se ale už měsíce stupňuje, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy srbský historik Milan Igrutinović z Institute of European Studies v Bělehradě.
„Před námi stála a ještě do velké míry stojí otázka, jak zachovat OBSE jako existující a funkční organizaci. Realita je taková, že OBSE má 57 členů, včetně Ruské federace. Na druhou stranu ale rozhodně nechci být účasten čehokoliv, co by mohlo nějakým způsobem dodat legitimitu ruské válce proti Ukrajině,“ dodal Lipavský.
Na otázku redakce, zda o bojkotu po vzoru Baltů uvažoval, připomenul český ministr řadu aktivit, které se konají na okraj jednání, jako je hromadná středeční večeře, které by se rád zúčastnil. Komunikaci s Lavrovem prý ovšem neočekává.
Fungování OBSE v ohrožení
Jak naznačil i ministr Lipavský, Rusko a OBSE momentálně řeší hlubší problémy, než je účast Lavrova na setkání. Od roku 2021 je totiž orgán, který uplatňuje systém jednomyslnosti, na mrtvém bodě kvůli tomu, že Rusko jakožto jeden z jeho více než 50 členů odmítlo schválit, aby v roce 2024 převzalo předsednictví Estonsko.
Důvodem je ruský postoj k organizaci. Moskva OBSE dlouhodobě kritizuje a obviňuje ji, že se změnila v nástroj Západu. A je zásadně proti tomu, aby po Polsku a Severní Makedonii stál v čele další stát NATO.
Kromě estonské otázky pak Rusko brání také organizaci v přijetí rozpočtu, v pořádání oficiálních akcí OBSE nebo v rozšiřování zahraničních misí. To ostatně vedlo třeba k ukončení terénních operací orgánu na Ukrajině.
Čínský vliv na Balkáně
Srbsko je pro Čínu klíčovým spojencem na západním Balkáně, a to nejen kvůli vzájemné podpoře územní integrity. Čím může čínská přítomnost škodit, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy srbský analytik Stefan Vladisavljev.
„Bylo by bezprecedentní, kdyby OBSE vstoupila do nového roku bez lídra - takový scénář by mohl dokonce předznamenat zánik celé organizace,“ varoval ve svém newsletteru Wider Europe vycházejícím na webu Svobodná Evropa (RFE/RL) novinář Rikard Jozwiak.
Hledání řešení
Oficiální rozhodnutí o tom, co dál, by mělo padnout již ve čtvrtek na zasedání orgánu. Jedním z možných scénářů byl například ten, že Severní Makedonie zůstane předsednickou zemí i po celý rok 2024, nebo alespoň po jeho část. Zároveň se ovšem spekulovalo také o tom, že by otěže převzal zcela jiný stát.
Právě tento scénář je nyní zřejmě nejpravděpodobnější. Ministr Osmani totiž v pondělí informoval na platformě X, že Malta je ochotna tuto funkci převzít a že kolegové z organizace se na tomto postupu shodli.
Výměna však ještě musí být potvrzena i na setkání ve Skopje.
Některé země přitom již dříve označily převzetí předsednictví jinou zemí za ústupek Moskvě, který by Rusko mohlo prezentovat jako své vítězství. Jiní ale argumentují tím, že je třeba myslet na to, že z dlouhodobého hlediska by OBSE mohla jednou opět být prostředkem komunikace s Moskvou, pokud v budoucnu nastane čas pro jednání o Ukrajině.
