Článek
Uprchlická krize
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, že Ukrajinu opustilo od začátku konfliktu osm milionů lidí. Dalších šest milionů Ukrajinců si našlo dočasný domov na Ukrajině a jsou tedy považováni za vnitřně vysídlené.
Uprchlíci v Polsku
Nejvíce uprchlíků zamířilo do Polska, kde se nyní nachází 1,5 milionu uprchlíků.
Uprchlíci v Česku
Česko udělilo lidem z Ukrajiny přes 488 200 víz k ochraně a po Polsku a Německu je v tomto ohledu na třetím místě.
Jak se uprchlíkům v Česku žije? Práci má polovina ekonomicky aktivních Ukrajinců. Berou za vděk i dlouho neobsazenými místy a hůře placenými pozicemi. Třicet procent bere do sta korun na hodinu, většina trpí těžkou materiální deprivací.
Materiální škody na Ukrajině
Kyjevská ekonomická škola odhadla v lednu výši škod na 138 miliard dolarů a více než 34 miliard dolarů ztrát v zemědělství.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal pak letošní ukrajinské válečné ztráty odhadl na 700 miliard dolarů. Sedmdesát procent válečných škod podle něj připadá na obytné čtvrti. Ruské útoky ale míří i na kritickou infrastrukturu a průmyslové podniky, jako jsou chemické závody a ocelárny, či na dopravní infrastrukturu.
Ukrajinský hrubý domácí produkt se loni propadl kvůli dopadům ruské invaze podle předběžného odhadu o 30,4 procenta.
Analýza
Zvyšte daně, netiskněte peníze a ještě více uvolněte regulaci, doporučují ukrajinské vládě odborníci z londýnského střediska. Neméně důležitá je podle nich pomoc ze zahraničí.
Ekologické škody
Válka má drastický dopad na životní prostředí. Při ruské invazi na Ukrajině se může vyprodukovat víc oxidu uhličitého, než kolik ho plánuje celá Evropská unie zredukovat v příštích sedmi letech.
Polský státní think tank PIE vyčíslil klimatické náklady na částku od 6,5 do 25,5 miliardy eur, v přepočtu až 600 miliard korun. To odpovídá asi 10 až 19 procentům ukrajinského HDP.
Celosvětové dopady
Ruská válka na Ukrajině zásadně ovlivnila světovou ekonomiku a vedla například k výraznému růstu cen energie a potravin i k výpadkům v dodavatelských řetězcích.
List Rheinische Post s odvoláním na studii německého hospodářského institutu IW uvedl, že v loňském roce stála válka světovou ekonomiku více než 1,6 bilionu dolarů (35,6 bilionu Kč).
Mezinárodní měnový fond (MMF) v lednu sice zlepšil odhad letošního růstu globální ekonomiky na 2,9 procenta, jedná se ale o zpomalení z loňského růstu 3,4 procenta. Předpověď odráží zvýšení úrokových sazeb centrálních bank v rámci boje proti inflaci i válku na Ukrajině.
Podle MMF výpadky v dodávkách obilí a hnojiv způsobené válkou na Ukrajině vytvořily největší krizi v oblasti potravinové bezpečnosti minimálně od globální finanční krize z let 2007 až 2008. Nedostatku potravin ohrožujícímu život nyní podle MMF čelí zhruba 345 milionů lidí.
Rusko a Ukrajina byly před válkou předními vývozci obilí i hnojiv. Podíl Ukrajiny na globálním exportu kukuřice činil zhruba 15 procent a na globálním vývozu pšenice zhruba 12 procent.
Energetická krize
Z důvodu vysoké závislosti evropských států včetně České republiky na dodávkách zemního plynu a ropy z Ruska byla po zahájení invaze Evropa ochromena.
Nejistota a strach z budoucího vývoje rapidně zvedly ceny pohonných hmot. V prvním pololetí loňského roku tak zdražily ceny benzinu a nafty a česká vláda byla nucena snížit spotřební daň na motorovou naftu.
Evropa i Česko se postupně dokázaly dostat z velké závislosti na ruském plynu, přesto agrese na Ukrajině významně přispěla ke zvýšení cen plynu a tím pádem i elektrické energie. Drahé energie se negativně promítly do situace ve všech oblastech hospodářství, veřejné sféry i domácností, prudce vzrostla inflace.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 procenta.
Česká inflace i v lednu patřila v Evropě mezi vyšší. Ze zemí Evropské unie rostly ceny rychleji pouze v Pobaltí a v Maďarsku, ukázala analýza investiční společnosti Portu.
O elektřině v Česku
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 procenta, zemního plynu o 87 procent, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta a tepla a teplé vody o 44,7 procenta.
Dopady sankcí
Díky ruské strategii ochrany ekonomiky před vnějšími otřesy a pružné reakci centrální banky sankce nevyvolaly v Rusku tuhou finanční krizi, jak se čekalo.
Výraznější pokles by země měla vykázat letos. Podle odhadů HDP meziročně poklesne až o 5,6 procenta.
Rusko vstupuje do roku 2023 bez evropského trhu pro vývoz plynu, s mnohem nižšími cenami ropy a nižšími objemy vývozu ropy.
