Článek
Döner kebab patří v Německu mezi velmi oblíbené pokrmy. „Všichni ho jedí,“ řekl agentuře AP Deniz Buchholz, majitel berlínské restaurace Kebap With Attitude. Status tohoto občerstvení by ale mohl být ohrožený. Turecko chce totiž regulovat, jaké jídlo smí nést označení „döner kebab“. Návrhem se proto zabývá Evropská komise.
Podle berlínského Sdružení tureckých výrobců döneru v Evropě je v sázce odvětví, které jen v Německu dosahuje ročních tržeb ve výši zhruba 2,3 miliardy eur, tedy více než 57,5 miliardy korun. V celé Evropě pak roční tržby činí zhruba 3,5 miliardy eur, což je necelých 88 miliard korun.
Turecko ale v dubnu požádalo, aby byl döner kebab chráněn statusem „zaručená tradiční specialita“. Jde o nižší status, než je známé „chráněné označení původu“, které se vztahuje například na šampaňské. I přesto by ale změna měla dopady na majitele kebabáren a jejich zákazníky.
Podle tureckého návrhu by hovězí maso muselo pocházet ze skotu starého nejméně 16 měsíců. Zároveň by se marinovalo v daném množství živočišného tuku, jogurtu či mléka společně s cibulí, solí, tymiánem a paprikou. Konečný produkt by se pak nakrájel z vertikálního rožně na tři až pět milimetrů silné kousky. Podobná úprava by měla platit i pro kuřecí maso.
Naopak krůtí či zeleninové kebaby by měly být podle turecké žádosti zakázány. Podle Buchholze by ale toto nařízení šlo obejít změnou názvu. „Půjdeme berlínskou cestou a najdeme řešení, jak to pojmenovat jinak. Třeba ‚vegetariánský sendvič‘,“ řekl.
„Kebab je součástí Německa“
Turecká žádost vyvolala vášně i mezi samotnými politiky. „Kebab do Německa patří. Každý by měl mít možnost sám rozhodnout, jak se zde připravuje a jí. Není třeba žádných pokynů z Ankary,“ napsal na sociální platformě X Cem Özdemir, německý spolkový ministr zemědělství a potravinářství, který má rovněž turecké kořeny.
Tamní ministerstvo zemědělství a potravinářství zároveň uvedlo, že postoj Turecka „vzalo na vědomí s jistým údivem“. „Kebab je součástí Německa a rozmanitost způsobů jeho přípravy odráží rozmanitost naší země - to je třeba zachovat. V zájmu mnoha příznivců v Německu se zasazujeme o to, aby döner kebab mohl zůstat takový, jaký se zde připravuje a jí,“ popsalo ministerstvo.
Evropská komise musí do 24. září rozhodnout, zda je 11 námitek proti žádosti, včetně námitek německého Spolkového ministerstva potravinářství a zemědělství, oprávněných. Pokud ano, Německo a Turecko budou mít až šest měsíců na to, aby dosáhly kompromisu. Konečné slovo ale bude mít Evropská komise.
Recept přímo pro Berlíňany
Slovo „döner“ je odvozeno od tureckého slovesa „dönmek“, což znamená „obracet“. Maso se několik hodin vertikálně griluje na rožni a krájí se, když je křupavé a hnědé. V Turecku se tento pokrm původně vyráběl z jehněčího masa a prodával se pouze na talíři. V 70. letech 20. století se však turečtí přistěhovalci v Berlíně rozhodli podávat ho v pitě, a recept upravili tak, aby byl pro Berlíňany výjimečný.
„Uvědomili si, že Němci mají rádi všechno v chlebu,“ řekl Buchholz, který vyrostl v Berlíně a má turecké kořeny. „A pak si řekli: ‚Dobře, dáme tohle jídlo do chleba‘, a tak vznikl döner kebab po berlínsku,“ sdělil Buchholz agentuře AP.
