Trumpův první host ze světa. Vztahy s Netanjahuem dávno nejsou idyla

Benjamin Netanjahu se v úterý večer středoevropského času stane prvním státníkem, s nímž se od své lednové inaugurace sejde americký prezident Donald Trump. Už to lze označit za vítězství izraelského premiéra.

„Je to důležité setkání, které posiluje hluboké spojenectví mezi Izraelem a Spojenými státy,“ prohlásil izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon po přistání vládního letounu ve Washingtonu.

Netanjahu, proti jehož vládě protestují každou sobotu tisíce Izraelců, potřebuje ukázat, že Spojené státy stojí za ním. Během administrativy Joea Bidena se mu přijetí v Bílém domě nedostalo a americko-izraelské vztahy se kontinuálně zhoršovaly, byť finanční i zbraňové dodávky Izraeli pokračovaly.

Izraelský premiér během americké volební kampaně aktivně podporoval Trumpa a porážku demokratky Kamaly Harrisové bral i jako své vítězství. Přesto ale nemá ve Washingtonu nic jistého a nevyzpytatelný Trump má své cíle, které se v některých bodech s těmi Netanjahuovými spíše kříží, než shodují.

Už v pondělí se Netanjahu sešel s Trumpovým zvláštním vyslancem pro Blízký východ Stevem Witkoffem - právě jeho jednání a zákulisní snažení Egypta a Kataru vedlo po 15 měsících ničivé války k dosažení příměří v Gaze.

Očekává se, že Witkoff by měl předjednat možné rozpory v názorech obou politiků. Zatímco z americké strany o schůzce žádné informace nepřišly, z izraelské pouze obecné prohlášení o tom, že se jednání vedlo v přátelském duchu.

Seznam Zprávy v následujících řádcích shrnují vývoj vztahů obou vrcholných představitelů svých zemí i to, o co jednotlivé strany v regionu usilují.

„I když došlo ke zlepšení vztahů, Trump stále nemá Bibiho rád a nevěří mu. K Palestincům chová větší sympatie, než se zdá,“ citoval server Walla News nejmenovaného amerického představitele, který má k Trumpovi blízko.

Jako nacionalističtí a konzervativní politici by si oba politici měli rozumět, jejich osobní vztah ale prošel složitým obdobím.

Během prvního Trumpova mandátu to tak nevypadalo - americký prezident předčil očekávání izraelské vlády a doslova jí splnil každé přání: Uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, zrušil jadernou dohodu s Íránem, proti níž Netanjahu dlouho bojoval, uznal izraelskou suverenitu nad syrskými Golanskými výšinami a vyjednal Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů Izraele s částí arabského světa. Navrhl také „dohodu století“, jinými slovy plán míru s Palestinci, na nějž arabský svět podle očekávání nepřistoupil, protože ho vnímal jako jednostranně proizraelský.

Trump měl také také podle kuloárních informací pocit, že ho Netanjahu využívá, a to jak s Palestinci, tak i v otázce Íránu.

Když pak prohrál prezidentské volby s Bidenem, pobouřilo ho, že Bibi uznal Bidenovo vítězství už ve chvíli, kdy Trumpův tým bojoval za zvrácení výsledků voleb. „Ať táhne do pekla,“ řekl dokonce tři měsíce po volbách na Netanjahuovu adresu. Poté s ním téměř čtyři roky nepromluvil, až po loňském setkání v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago se jejich vztahy opět zlepšily.

Izraelský premiér je po uzavření dohody o příměří v Gaze ve složité situaci, protože mu kvůli ní vyhrožují jeho extremističtí partneři, jak jsme psali zde.

Ministr veřejné bezpečnosti Itamar Ben Gvir už kabinet opustil, ministr financí Becalel Smotrič hrozil, že ho v případě ukončení války bude následovat. To by ale znamenalo pád vlády, předčasné volby a možná i Netanjahuův konec v politice, případně vězení kvůli stále probíhajícím korupčním kauzám.

Ukončení války by měla obsahovat až druhá fáze příměří, o níž by se právě nyní mělo začít jednat. Jak v neděli informoval server Ynetnews, Izrael přišel s dalšími požadavky - odchod vůdců Hamásu z Gazy, demilitarizace pásma a propuštění všech rukojmích, ať už jsou naživu, nebo ne.

„Netanjahu se snaží získat jiný rámec druhé fáze dohody, nebo získat od Trumpa záruky, že může izraelské koalici ukázat, že Hamás nemůže být součástí nové Gazy,“ řekl listu The Washington Post nejmenovaný izraelský představitel. Lišit se podle listu mohou i názory na politiku vůči Íránu, který je oslabený kvůli pádu syrského diktátora Bašára Asada i izraelskému bombardování Hizballáhu.

První vstřícný krok už Netanjahu udělal a jeho kancelář oznámila, že do katarského Dauhá o víkendu odcestují vyjednavači, aby řešili „technické detaily v souvislosti s další realizací dohody o příměří“.

Izraelský politolog Jonathan Rynhold minulý týden v rozhovoru pro SZ připomněl, že Trump rozhodně Netanjahua bezpodmínečně nepodporuje. Americký prezident naopak podle něj vyhrožuje oběma stranám konfliktu - Palestincům přímo, Izraeli nepřímo.

„Trump chce slávu, tedy dosáhnout konečné dohody (mezi Izraelem a Palestinci, pozn. red.). A je velmi egoistický,“ myslí si Rynhold a zdůrazňuje, že Trump už nemůže znovu kandidovat, pokud tedy USA zůstanou demokracií. Proto už ani nepotřebuje podporu jednostranně proizraelských evangelikálů.

„Trump má zájem na obnově Gazy prostřednictvím regionální dohody se Spojenými arabskými emiráty a Saúdy,“ citoval The Washington Post pod podmínkou anonymity vysokého izraelského představitele. Trump už ostatně mluvil o Pásmu Gazy spíše jako realitní magnát než jako politik a zdůrazňoval hezké počasí a potenciál tamního pobřeží. Do toho mu ale Netanjahuovy plány na další pokračování bojů příliš nepasují.

Otázkou tak je, jak moc bude Trump tlačit Netanjahua k dodržování příměří, řekla izraelská politoložka Gayil Talširová.

Dalším z Trumpových cílů je normalizace vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií - pokud by uznala Izrael kolébka islámu, znamenalo by to zásadní změnu v regionu a dost možná i Nobelovu cenu míru pro Trumpa. Saúdové ale normalizaci podmiňují vyřešením palestinské otázky, tedy vytyčením jasné cesty ke vzniku palestinského státu. Ten přitom odmítá jak Netanjahu, tak i jeho koaliční partneři.

V době, kdy spolu budou oba politici jednat, bude před Bílým domem demonstrovat Einav Zangaukerová, někdejší Netanjahuova volička a nyní jedna z nejviditelnějších představitelů skupiny příbuzných rukojmí Hamásu.

Po příjezdu do USA natočila Zangaukerová vzkaz pro Trumpa: „Můj syn Matan je držen Hamásem a já ho chci zpátky. Přijela jsem vám do Washingtonu poděkovat, že jste umožnil dohodu o příměří. Extremisté v izraelské vládě a koalici se ale pokoušejí dohodu sabotovat. Chtějí obnovit válku za cenu životů rukojmích. Nevěřím Netanjahuovi, že mého syna přivede ze zajetí, ale věřím vám, pane prezidente, že mého syna i ostatní rukojmí přivedete domů.“