Trump se setká s Putinem v Saudské Arábii

Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že podepíše exekutivní nařízení, kterým zavede reciproční cla na všechny země uvalující cla na dovoz z USA. Informuje o tom agentura Reuters.

Reciproční cla mají zohledňovat úroveň cel, která ostatní země uplatňují vůči dováženému americkému zboží.

Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že se setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Saúdské Arábii. Informovala o tom agentura AFP. Podle agentury Reuters Trump řekl, že se s Putinem setká pravděpodobně v této zemi.

Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na tiskové konferenci několik hodin poté, co oznámil, že si se šéfem Kremlu telefonoval a oba vůdci se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina svým vpádem do země před téměř třemi roky. Trump si dnes telefonoval také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí v Oválné pracovně Bílého domu mezi mnoha nařízeními i jedno, které zavrhuje papírová brčka, upozornil dnes server BBC News.

„Vracíme se k plastovým brčkům,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě při podpisu příkazu. „Nemyslím si, že by plasty ovlivnily žraloky, prokousávající si cestu oceánem,“ řekl Trump o obavách, že plastová brčka by mohla skončit jako odpad.

Trumpův předchůdce Joe Biden kladl důraz na udržitelnost, včetně používání papírových slámek, aby se omezilo používání plastů na jedno použití, zatímco Trump dlouho brojil proti papírovým brčkům. Během Trumpovy kampaně za znovuzvolení v roce 2019 se prodávala znovupoužitelná plastová brčka značky Trump za 15 dolarů (asi 365 korun) za balení po deseti kusech. Biden, který tehdejší klání vyhrál, naopak usiloval o postupné ukončení federálních nákupů plastových výrobků na jedno použití, včetně brček, připomněla agentura AP.

Souběžně s Bidenovou snahou začala zavádět vlastní pravidla zakazující používání jednorázových plastů řada amerických států a měst.

„Zpátky k plastům!“ ohlásil nynější prezident svůj plán v předstihu na vlastní sociální síti Truth Social. Papírová brčka, jimiž chtěl Biden nahradit ta plastová, podle současného prezidenta „nefungují“. Neupřesnil, zda se hodlá vracet také k dalším jednorázovým plastovým výrobkům, jejichž používání na úřadech a v dalších institucích financovaných federální vládou chtěl Biden ukončit.

Federální soudce dnes znovu nedal zelenou vládě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby uvedla do praxe program několikaměsíčního placeného volna pro státní zaměstnance, kteří podali výpověď. Oznámil, že jeho předběžné nařízení blokující tento plán zůstane v platnosti i během dalšího pokračování soudního řízení. Informovala o tom agentura Reuters.

Bostonský soudce George O’Toole původně postup administrativy zablokoval ve čtvrtek těsně před vypršením lhůty, kterou vláda původně zaměstnancům pro přijetí nabídky dala. Podle odborové organizace vládních zaměstnanců AFGE administrativa nabídkou porušila zákon a poskytla rozporuplné pokyny ohledně podmínek návrhu. Svaz upozornil, že Kongres pro program „odstoupení s odkladem“ nevyčlenil peníze.

O’Toole dnes v této kauze předsedal dalšímu asi hodinovému jednání, na němž s definitivním verdiktem nepřišel. Na jeho konci oznámil, že čtvrteční dočasný zákaz ponechává v platnosti, „dokud se nevypořádám s předloženými otázkami“. Kdy by mohlo přijít konečné rozhodnutí, nebylo ihned jasné.

Ze Spojených států dnes poprvé od lednové dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem odletěla dvě letadla s venezuelskými přistěhovalci. Vrací se zpátky do vlasti, informovaly zahraniční agentury s odkazem na venezuelskou diplomacii.

„Na cestě na venezuelskou půdu jsou dvě letadla, která mají na naše území převézt spoluobčany, již se nacházeli ve Spojených státech,“ uvedlo podle agentury AFP venezuelské ministerstvo zahraničí v prohlášení.

Lety provozované venezuelskou leteckou společností Conviasa jsou součástí plánu repatriace tisíců migrantů. Na palubách strojů se podle diplomacie nacházejí lidé údajně zapojení do nelegálních aktivit venezuelského gangu Tren de Aragua. Po dosednutí letadla budou tyto osoby důkladně prošetřeny, napsala agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu financí, aby se přestaly razit jednocentové mince (penny). Podle agentury AP o tom v noci na pondělí informoval Trump na své sociální síti Truth Social.

„Příliš dlouho Spojené státy razily penny, která nás stála více než dva centy. To je takové plýtvání!“ napsal Trump. „Dal jsem pokyn svému ministrovi financí, aby ražbu těchto mincí zastavil,“ dodal.

Jednocentové mince razí americká mincovna od svého vzniku v roce 1792, napsal web deníku USA Today.

Trump po nástupu do úřadu minulý měsíc zahájil razantní snižování výdajů a škrty ve státní správě pověřil miliardáře Elona Muska. V rámci této kampaně Trump nařídil mimo jiné přezkoumat financování všech neziskových organizací, které dostávají vládní peníze, a chystá se zrušit či výrazně reorganizovat americkou agenturu pro mezinárodní rozvoj USAID, která je přitom zásadní pro humanitární pomoc v řadě zemí světa.

Americký prezident Donald Trump dnes zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se v Bílém domě podle agentury Reuters opět nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Rád by, aby je přijaly Jordánsko a Egypt. Není ale nutně pro osídlení tohoto území Izraelci.

S dvojicí kroků týkajících se UNHRC a UNRWA se počítalo, Trump k nim přistoupil v den, kdy v Bílém domě jako prvního zahraničního lídra přijme izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který orgány OSN označuje za zaujaté proti Izraeli.

Pokud jde o Pásmo Gazy, představitelé Palestinců jednoznačně odmítají jakékoliv úvahy o vysídlení 2,3 milionu zdejších obyvatel. Pásmo, které je nyní zdevastované válkou, by se podle představ Palestinců mělo spolu se Západním břehem a východním Jeruzalémem stát součástí jejich budoucího samostatného státu. Západní břeh ale Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje a východní Jeruzalém anektoval.

USA v roce 2018 z UNHRC vystoupily poté, co vysoký představitel OSN v projevu kritizoval imigrační politiku za první Trumpovy administrativy. Za úřadování prezidenta Joea Bidena pak Spojené státy v letech 2022 až 2024 znovu patřily mezi členy rady, která má za úkol monitorovat stav lidských práv ve světě. Aktuálně USA mezi 47 členskými státy nejsou.

Americký prezident Donald Trump podepsal memorandum obnovující tvrdou politiku Spojených států vůči Íránu s cílem zabránit mu ve vývoji jaderné zbraně a omezit íránský export ropy. Napsala to agentura Reuters.

Podle agentury AP šéf Bílého domu rovněž uvedl, že dal pokyny zničit Írán, pokud by na něj Teherán spáchal atentát.

Panama neobnoví dohodu s Čínou o svém podílu na čínské iniciativě Nové hedvábné stezky, tedy rozsáhlém projektu na budování infrastruktury po celém světě. Prezident José Raúl Mulino dokonce připustil, že dohoda může být ukončena předčasně. Její platnost podle něj vyprší za dva až tři roky.

Rozhodnutí je vítězství pro Spojené státy, poznamenává agentura Reuters. Washington považuje čínský projekt za snahu Pekingu rozšířit svůj globální vliv. Americký ministr zahraničí Marco Rubio krok přivítal, krátce před jeho oznámením s panamským prezidentem jednal.

Středoamerická země je pod tlakem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který řekl, že by chtěl dostat Panamský průplav pod kontrolu USA. Vadí mu údajný čínský vliv na provoz kanálu. Čína v něm nemá podíl, ale tamní firmy v jeho blízkosti provozují dva přístavy a zároveň staví nový most přes průplav. I některé z těchto smluv má Panama prozkoumat.

Panamský průplav je jednou z nejdůležitějších tras pro námořní obchod, je zásadní pro přepravu kontejnerových lodí i nerostných surovin z Atlantského do Tichého oceánu a naopak. V posledních letech se zvýšily poplatky za jeho využití, což dopadá na americké firmy, které patří mezi nejčastější uživatele spojnice.

Mexiko okamžitě posílí ostrahu svojí severní hranice o 10 000 příslušníků Národní gardy, aby se zabránilo pašování drog z Mexika do USA, zejména fentanylu. USA se zavázaly pracovat na bránění pašování zbraní do Mexika a výměnou odložily začátek platnosti cel na mexické zboží.

Kanadský premiér Justin Trudeau výměnou za odklad Spojeným státům přislíbil další spolupráci v oblasti bezpečnosti hranic. Na jejich ochraně se podle něj bude podílet téměř deset tisíc lidí v první linii, nasazeny budou nové vrtulníky a technologie. Kanada také jmenuje osobu zodpovědnou za boj proti pašování fentanylu.

Některé kanadské obchody začaly po oznámení amerických cel na kanadské produkty odstraňovat z regálů zboží ze Spojených států. Zvlášť patrné je to u alkoholu, který se v některých kanadských provinciích dá pořídit jen přes vládou kontrolované prodejny.

Americké lihoviny tak zmizely nebo zmizí z polic v obchodech v Ontariu, Britské Kolumbii, Quebecu, Manitobě nebo Novém Skotsku.

Například Rada pro kontrolu lihovin v Ontariu podle tamního premiéra Douga Forda ročně přeprodá americké víno, pivo a další alkoholické nápoje v hodnotě jedné miliardy dolarů (asi 24 miliard korun). „Teď už ne,“ dodal Ford.

Rada je jediným provozovatelem velkoobchodů v provincii, a tak si po úterním stažení amerických lihovin nedoplní zásoby ani restaurace a maloobchody v Ontariu. V Britské Kolumbii už některé obchody americké výrobky stáhly.

Některé obchody s dalším zbožím začaly speciálně zvýrazňovat produkty pocházející z Kanady.

„Jak jsem byl u regálu a rozmisťoval ty cedulky, byl jsem vlastně překvapený, před kolik produktů ten nápis umisťujeme. Byl jsem díky tomu hrdý,“ svěřil se kanadské stanici CBC v jednom ze supermarketů Giancarlo Trimarchi, bývalý šéf Kanadské federace nezávislých prodejců potravin.

Reportéři stanice v ontarijských obchodech narazili na řadu zákazníků, kteří byli odhodlaní americké zboží nekupovat, dokud budou Trumpova cla platit.

Na podobné odhodlání narazil i zpravodaj BBC v Novém Skotsku. Sedmašedesátiletá Carole Chandlerová chce nejen bojkotovat americké zboží, jak to jen bude možné, ale zrušila i plánovanou dovolenou na Floridě.

Kanadská média dokonce začala vydávat seznamy značek, které mohou spotřebitelé vzhledem k obchodní válce podporovat. Rozhořčení z Trumpovy politiky se o víkendu projevilo i na několika sportovních utkáních, kdy kanadští fanoušci bučeli a pískali, když hrála hymna USA.

Kanada plánuje zavést cla ve výši 25 procent na dovoz z USA. Odvetná cla nařídila také mexická prezidentka. Odpovídajícími opatřeními odpoví na Trumpova cla i Čína, která zároveň hodlá podat stížnost k WTO.

Americké akcie v pátek oslabily po oznámení Bílého domu, že Spojené státy v sobotu uvalí 25procentní cla na dovoz z Kanady a Mexika a desetiprocentní clo na dovoz z Číny. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie 30 předních amerických podniků, ztratil 0,75 procenta a zakončil obchodování na 44 544,66 bodu. Širší index S&P 500 klesl o 0,50 procenta na 6040,53 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, odepsal 0,28 procenta na 19 627,44 bodu.

Investoři se obávají negativních hospodářských dopadů nových cel. Ta by mohla vést k růstu inflace, což by americké centrální bance (Fed) omezilo prostor k dalšímu uvolňování měnové politiky. Fed zahájil snižování úrokových sazeb loni v září, aby podpořil ekonomiku. Základní úrok od té doby zredukoval třikrát, celkem o jeden procentní bod. Tento týden však snižování úroků přerušil a ponechal základní sazbu v pásmu 4,25 až 4,50 procenta.

Páteční údaje amerického ministerstva obchodu ukázaly, že cenový index výdajů na osobní spotřebu ve Spojených státech se v prosinci zvýšil o 0,3 procenta. Zaznamenal tak nejvýraznější nárůst za osm měsíců. Index je pro Fed preferovaným ukazatelem inflace. Údaje o jeho prosincovém vývoji podle analytiků signalizují, že centrální banka nebude s návratem ke snižování úrokových sazeb spěchat.

K pátečnímu poklesu akciového trhu přispěla ropná společnost Chevron, jejíž čtvrtletní výsledky zaostaly za očekáváním analytiků. Akcie Chevronu oslabily zhruba o 4,5 procenta. Pokles vykázaly rovněž akcie konkurenta ExxonMobil, které odepsaly zhruba 2,5 procenta.

Americký prezident Donald Trump v sobotu uvalí 25procentní cla na dovoz z Kanady a Mexika a desetiprocentní clo na dovoz z Číny. Oznámila to v pátek mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Cla jsou podle ní reakcí na to, že se přes Kanadu a Mexiko do USA dostává droga fentanyl. Leavittová rovněž uvedla, že Trump se zatím nerozhodl, jaký bude časový harmonogram pro zavedení cel na dovoz z Evropské unie. Odmítla také upřesnit, zda by cla na dovoz z EU byla stejná pro všechny členské země Unie, nebo zda by se u jednotlivých zemí lišila.

Mluvčí se nevyjádřila ani k tomu, zda se na cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny budou vztahovat nějaké výjimky. Panují obavy, že nová cla povedou k růstu inflace v USA. Agentura Reuters krátce před oznámením Leavittové s odvoláním na své zdroje uvedla, že Trump zřejmě odloží platnost cel na dovoz z Kanady a Mexika až na začátek března, to však Leavittová popřela.

Trump dříve uvedl, že zvažuje výjimku z cel pro dovoz ropy z Kanady a Mexika. Leavittová nicméně uvedla, že o výjimkách nemá žádné aktuální informace. Cla podle ní budou zveřejněna v sobotu a okamžitě vstoupí v platnost.

Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že splní svou hrozbu a uvalí 25procentní cla na dovoz zboží z Kanady a Mexika. Začala by platit od soboty 1. února. Zdůvodnil to přepravou fentanylu přes společné hranice, vysokým počtem migrantů a také velkým obchodním deficitem. Informuje o tom agentura Bloomberg.

„Oznámíme cla na Kanadu a Mexiko z řady důvodů,“ řekl dnes Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu. „Prvním jsou lidé, kterých se do naší země nahrnulo tak strašně moc. Zadruhé jsou to drogy, fentanyl a všechno ostatní, které se dostaly do země. Zatřetí to jsou masivní dotace, které dáváme Kanadě a Mexiku v podobě deficitů,“ dodal.

Podle Bloombergu svou hrozbu ještě zesílil, když řekl, že výše cel „se časem může, ale nemusí zvýšit“. Podle agentury Reuters americký prezident také řekl, že se dnes večer rozhodne, zda se 25procentní clo bude vztahovat i na kanadskou a mexickou ropu.

Donald Trump ve středu nařídil všem federálním zaměstnancům, aby se nejpozději 6. února dostavili osobně do práce, jinak budou propuštěni. Trump to podle agentur oznámil v Bílém domě. Staronová hlava Spojených států plánuje výrazně snížit výdaje na zaměstnance placené z rozpočtu federální vlády a mimo jiné hodlá zrušit dosud využívanou možnost práce z domova, zavedenou za pandemie covidu-19.

„Pokud neakceptují, aby se nejpozději do 6. února vrátili do práce v kanceláři, budou propuštěni a my tím omezíme velikost státního aparátu,“ řekl Trump.

Trump minulý týden krátce po složení prezidentské přísahy podepsal několik výnosů, jejichž cílem je snížit počet zaměstnanců placených vládou. Mimo jiné nařídil, že všichni federální zaměstnanci musí pracovat na plný úvazek. Zastavil také přijímání nových federálních zaměstnanců, s výjimkou pracovních míst v oblasti armády, imigrace, národní bezpečnosti a veřejné bezpečnosti.

Nová administrativa nabídla odstupné téměř všem zaměstnancům vládních agentur, kteří se rozhodnou dobrovolně odejít z práce. Prezident Trump tak chce dosáhnout snížení byrokracie.

V oficiálním e-mailu administrativa vyzývá pracovníky, aby se rozhodli do 6. února. Pokud budou s odchodem souhlasit, mají dostat zhruba osmiměsíční plat jako odstupné. Zpráva zároveň varovala před budoucím propouštěním.

Vláda očekává, že nabídku by mohlo vyslyšet asi deset procent z celkových dvou milionů adresátů, píše americká stanice CBS News. Celkové úspory by pak mohly činit asi 100 miliard dolarů, tedy 2,4 bilionu korun.

Nabídka se nevztahuje na všechny zaměstnance. Výjimkou jsou například pracovníci poštovních služeb, členové ozbrojených složek, imigrační úředníci nebo zaměstnanci v sektoru národní bezpečnosti.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, jenž má omezit federální podporu týkající se změny pohlaví u lidí mladších 19 let. Informovaly o tom v noci na středu světové agentury. V pondělí Trump nařídil Pentagonu, aby provedl přezkum, který pravděpodobně povede k tomu, že transgenderovým lidem bude zakázána vojenská služba.

Poslední Trumpův příkaz podle AP nařizuje, aby federální pojišťovací programy přestaly hradit lékařskou péči týkající se změny pohlaví u mladistvých, a vyzývá ministerstvo spravedlnosti k soudním sporům a zákonům zaměřeným proti této praxi. Zdravotní programy v některých amerických státech tuto lékařskou péči pokrývají.

Jazyk v exekutivním příkazu používá slova jako „mrzačení“ nebo „sterilizace“, což je v rozporu s tím, co je typické pro lékařskou péči týkající se změny pohlaví v USA, podotkla AP. Ačkoliv se tento typ terapie stal v zemi terčem útoku náboženských konzervativců a republikánů, velká lékařská sdružení ji podle Reuters podpořila a v některých případech ji i shledala život zachraňující, neboť někteří mladí transgenderoví lidé jsou zoufalí a náchylnější k sebevraždám.

Chirurgické zákroky u mladých jsou v USA extrémně vzácné, dodala agentura AP. Podle Reuters se dá očekávat, že nařízení bude předmětem právních sporů.

Trump krátce po svém návratu do Bílého domu prohlásil, že Spojené státy budou nadále uznávat pouze dvě pohlaví – ženské a mužské. Tento týden vydal jiný exekutivní příkaz, ve kterém stojí, že vojáci vyjadřující odlišnou identitu od svého biologického pohlaví nemohou splňovat podmínky pro vojenskou službu.

Jeden z mužů, kterému Trump udělil milost v souvislosti s jeho účastí na útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021, zemřel. Zastřelil ho v neděli zástupce šerifa při dopravní kontrole, informovala agentura AP.

Dvaačtyřicetiletý Matthew Huttle se podle úřadů vzpíral zatčení a měl u sebe tou dobou střelnou zbraň. Během hádky zástupce šerifa vystřelil a muže smrtelně zranil. Šerif teď bude incident vyšetřovat, jeho zástupce byl v souladu s interními směrnicemi dočasně postaven mimo službu.

Huttle se v srpnu 2023 federálním vyšetřovatelům přiznal k trestnému činu vstupu do budovy nebo na pozemek s omezeným přístupem a pobytu tam. V listopadu téhož roku byl odsouzen k šesti měsícům ve vězení.

Rozpočtový úřad Bílého domu nařídil pozastavit poskytování grantů, půjček a další federální finanční pomoci. V interní směrnici, ze které citují americká média, to oznámil dočasný ředitel Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Matthew Vaeth.

Podle amerického deníku The New York Times (NYT) může nařízení pozastavit stovky miliard dolarů, na kterých jsou závislé státní i regionální organizace. Může jít o peníze, které jdou na boj s následky katastrof, dopravu či školství nebo i půjčky malým podnikům. Ve směrnici se píše, že by mohly být dotčena částka přes tři biliony dolarů ve federální pomoci.

Zdroj tohoto čísla a celkový rozsah směrnice ale podle deníku zůstávají nejasné. Demokraté navíc ihned namítli, že prezident Donald Trump nemá pravomoc zastavit financování pomoci schválené Kongresem.