Dohoda o nerostech vázne. Nemůžeme zůstat bezbranní, zní z Kyjeva

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dohoda o výměně ukrajinského nerostného bohatství za americkou pomoc měla být už přes měsíc podepsaná. Bezprecedentní roztržka, která se odehrála v Oválné pracovně Bílého domu, nicméně vše pozdržela a k výsledku se Kyjev a Washington zřejmě neblíží ani nyní.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj snaží vycouvat. „Pokud to udělá, bude mít velké, velké problémy,“ citovala ho agentura Reuters. Dodal, že ačkoliv si Zelenskyj přeje, aby Ukrajina byla členem NATO, nikdy jím nebude.

Ukrajinský prezident v pátek uvedl, že se v nové verzi dohody objevily věci, o kterých se nejednalo, případně které dříve jedna ze stran odmítla. Dodal, že dohodou se bude zabývat, až „nebudou existovat žádné relevantní legislativní hrozby“.

Ministr zahraničí Andrij Sybiha dodal, že Kyjev nepřijme „nic, co by Ukrajinu zanechalo oslabenou nebo bezbrannou“. Upozornil přitom na důležitost silných bezpečnostních záruk pro zajištění trvalého míru.

Nová verze dohody, jejíž detaily minulý týden popsaly servery Bloomberg a Financial Times, vzbudila v Kyjevě pozdvižení. Washingtonu by podle ní mělo náležet „právo první nabídky“, co se týče investic do projektů týkajících se silnic, železnic, přístavů, dolů a těžby ropy, zemního plynu a strategických surovin.

„Ukrajina byla ve válce s USA, prohrála, byla lapena a nyní musí platit celoživotní repatriace,“ uvedl pro list The Washington Post pod podmínkou anonymity vysoce postavený ukrajinský představitel. Podle něj nový návrh budí na Ukrajině obavy, jelikož mění dřívější americkou pomoc na půjčky, které musí být splaceny.

Ukrajinský zdroj obeznámený s vyjednáváním listu řekl, že nový návrh může být jen počátečním vyjednávacím postojem USA, ale „pro Ukrajinu je to hrozné“. „Buď jsou velmi drzí, nebo se snaží začít s příliš agresivní pozicí, jen aby mohli udělat nějaké malé ústupky,“ myslí si.

Podle poslance Jaroslava Železňaka je ukrajinský parlament pro spolupráci se Spojenými státy, není ovšem šance, že by dal současné verzi nerostné dohody zelenou. „Problém je, že tato dohoda v současné podobě není jen ‚málo výhodná‘, rozhodně není neutrální,“ uvedl. Na svém telegramovém účtu ji označil za „upřímně strašlivou“ vzhledem k tomu, že by Američanům na dobu neurčitou poskytla přístup k veškerým ukrajinským zásobám nerostných surovin, ropy a plynu.

Americký expert na ekologickou bezpečnost Rod Schoonover, který působí na americké Georgetown University a je zakladatelem Ecological Futures Group, už dříve Seznam Zprávám řekl, že jakákoliv dohoda, kdy USA vojenskou pomoc podmiňují přístupem k cenným surovinám, je z podstaty špatná a nevýhodná nejen pro Kyjev, ale i pro Washington.

„Podkopává suverenitu Ukrajiny a její dlouhodobé hospodářské oživení a zároveň krátkozrace omezuje podporu USA na transakční výměnu, nikoli na strategickou investici do demokracie a stability,“ podotkl.

Případný podpis dokumentu by také mohl ohrozit záměr Ukrajiny vstoupit do Evropské unie, jelikož obsahuje přísné podmínky, které by mohly výrazně ovlivnit ekonomickou suverenitu země, jak upozornili novináři serveru Evropská pravda, kteří novou verzi dohody analyzovali.

Na jejím základě by Kyjev mohl nabídnout licenci k těžbě surovin ukrajinským nebo evropským podnikatelům pouze v případě, že by o ni neměl zájem žádný americký investor. A i v tomto případě by šlo 50 % licenčních poplatků do sdíleného fondu.

Server připomněl, že takový přístup není v souladu s existujícími dohodami mezi Ukrajinou a Evropskou unií ani principem soutěže, který platí v rámci sedmadvacítky.

Ostatně prezident Zelenskyj na páteční tiskové konferenci rovnou vzkázal, že nepřijmou žádnou dohodu, která by členství v EU ohrozila. „Ústava Ukrajiny jasně říká, že směřujeme do EU,“ vysvětlil.

Podle analytičky European Policy Centre Svitlany Taran předchozí verze dohody více dbaly na ukrajinské zájmy, nejnovější návrh je ovšem nevyvážený a těžily by z něj převážně Spojené státy.

„Měla by existovat otevřená soutěž pro všechny investory do projektů. Otevřených výběrových řízení by se měly účastnit společnosti z EU i americké společnosti a soutěžit za stejných podmínek,“ uvedla pro server Euronews. „Vidím, že zde dochází ke střetu zájmů,“ dodala.

K návrhu dohody, která by upřednostňovala americké firmy před evropskými, se vyjádřila i Evropská komise. Její mluvčí Paula Pinho vzkázala, že úřad se jím bude zabývat ve chvíli, kdy bude mít k dispozici „konkrétní smlouvu, černou na bílém“. „Takovou dohodu by bylo třeba posoudit z hlediska vztahů mezi Ukrajinou a EU a zejména z hlediska přístupových jednání,“ vysvětlila.

Rusové mezitím oznámili, že o vzácných minerálech s USA jednají i oni.

„Kovy vzácných zemin jsou důležitou oblastí pro spolupráci a samozřejmě jsme zahájili jednání o různých kovech vzácných zemin a projektech v Rusku,“ řekl listu Izvestija šéf ruského státního investičního fondu Kirill Dmitrijev s tím, že některé firmy už projevily zájem o zapojení.

Dmitrijev se už dříve nechal slyšet, že Rusko má několikanásobně větší zásoby vzácných nerostů než Ukrajina a mohlo by navázat spolupráci s USA i dalšími zeměmi, připomíná ruská státní agentura TASS.

O možnosti „rozšířit obchod s Moskvou“ v této oblasti mluvil Trump už poté, co telefonicky jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.