Dohoda, kvůli níž se Zelenskyj hádal s Trumpem, je hotová. Co se o ní ví?

Měla se zrodit jako součást „plánu vítězství“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v posledních týdnech ale kvůli ní létaly přes Atlantik velmi silné a velmi nediplomatické výroky.

Nyní je dohoda o vzácných kovech mezi Spojenými státy a Ukrajinou před podpisem.

Kyjev si od ní slibuje, že mu pomůže v obraně před už více než tři roky trvající ruskou agresí. Nové vedení Bílého domu doufá, že se mu pomoc napadené zemi ekonomicky vyplatí.

Seznam Zprávy shrnují, co je o chystaném obchodu známo.

Oficiálně toho moc nic. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve středu dopoledne pouze uvedl, že je přímo spojená s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu a zahrnuje vytvoření společného investičního fondu. Spojené státy podle něj podporují „snahu Ukrajiny získat bezpečnostní záruky pro vybudování trvalého míru“.

Zelenskyj se později nechal slyšet, že jde o partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny. „Ukrajina potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA,“ citovala ho agentura Reuters.

Úspěch dohody podle něj bude záviset na Donaldu Trumpovi. Má jít o součást širších dohod s USA, které by měly Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru.

Podle zdrojů obeznámených s jednáním, na něž se odkazují The New York Times (NYT), Financial Times (FT) či The Kyiv Independent, Kyjev souhlasil s předáním příjmů z některých svých nerostných zdrojů Spojeným státům. FT napsaly, že si Ukrajina zajistila výhodnější podmínky a dohodu považuje za způsob, jak posílit vztahy s USA.

Pozitivně se o průběhu v posledních dnech vyjadřovala i ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. „Jednání probíhají konstruktivně a téměř všechny klíčové detaily jsme dokončili. Jsme odhodláni dohodu urychleně dokončit, abychom mohli přistoupit k jejímu podpisu,“ napsala v pondělí na platformě X. Vyjádřila zároveň naději, že k podpisu dojde co nejdříve, „abychom ukázali náš závazek na další desetiletí“.

Prezident Trump uzavření dohody nepotvrdil, ale v úterý řekl, že Ukrajina na oplátku získá „právo dál bojovat“. „Bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by bylo po válce už po velmi krátkém čase,“ dodal Trump.

Bohaté zásoby lithia, urania a titania. Ty jsou zásadní pro výrobu celé řady produktů, včetně motorů elektrických aut či větrných turbín.

Ukrajina by se mohla stát klíčovým dodavatelem cenných kovů a průmyslových nerostů. Kromě již zmíněných má i zásoby berylia, manganu, gallia, zirkonia, grafitu, apatitu, fluoritu a niklu. Tyto rozsáhlé zásoby by podle nich mohly „významně přispět ke globálnímu dodavatelskému řetězci mnoha, ne-li všech“ významných průmyslových odvětví.

Zřejmě už tento týden. Podle premiéra Šmyhala dokument ještě během středy posoudí ukrajinská vláda, ale neočekává se, že by byla proti.

K podpisu by pak mělo dojít, až se prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump domluví na bezpečnostních zárukách. „Za přítomnosti prezidentů zástupce vlády podepíše tuto předběžnou úmluvu,“ dodal.

To by se mohlo odehrát už za pár dnů. „Slyšel jsem, že přijede v pátek. Jistě, je to v pořádku, pokud by chtěl. A rád by to se mnou podepsal. A chápu, že je to velká věc, velmi velká věc,“ řekl Trump v úterý novinářům v Oválné pracovně Bílého domu.

V posledních týdnech velmi turbulentně. Dohoda se stala jedním z bodů rozepře mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Připomeňme, že poté, co dal Kyjev Trumpovu návrhu o výměně vzácných kovů za vojenskou pomoc „zelenou“, se začalo spekulovat, že by se mohlo podařit uzavřít dohodu už před necelými dvěma týdny během Mnichovské bezpečnostní konference.

Spojené státy před konferencí předložily návrh, který si Ukrajinci prostudovali, během setkání Zelenského s americkým viceprezidentem J. D. Vancem v Mnichově se ovšem shodu najít nepodařilo.

Trump si za vojenskou pomoc Ukrajině řekl o vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu korun). Zelenskyj ovšem nabídku, kterou mu předložili členové Kongresu USA, „zdvořile odmítl“, napsal list The Washington Post.

K posunu nedošlo ani minulý týden během návštěvy zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko Keitha Kellogga v Kyjevě. Ta se konala v době, kdy se mezi prezidenty rozhořela ostrá slovní přestřelka. Trump nazval Zelenského „diktátorem bez voleb“, ten opáčil, že šéf Bílého domu podléhá ruské propagandě.

Vášně neutichly ani v dalších dnech, kdy Trump mluví o tom, že USA už pomoc napadené zemi stála 350 miliard. Zelenskyj to na tiskové konferenci odrazil tím, že se takový dluh nechystá uznat. Podotkl, že Washington poslal Kyjevu pomoc za 100 miliard dolarů. „A dary nepovažujeme za půjčky,“ dodal.

S protinávrhem. Ruský prezident Vladimir Putin tento týden oznámil, že by jeho země mohla Spojeným státům rovněž nabídnout účast na projektech těžby kovů vzácných zemin. Mimo jiné poznamenal, že by tato činnost probíhala i na Ruskem okupovaných ukrajinských územích.

„Kovy vzácných zemin jsou velmi důležitou součástí, velmi důležitým zdrojem pro moderní odvětví ekonomiky. A my v tomto směru zatím mnoho neděláme. Měli bychom dělat více,“ prohlásil s tím, že Rusko je připraveno nabídnout Američanům spolupráci v této sféře.

Putin také pravil, že rodící se dohoda mezi USA a Ukrajinou o vzácných nerostech není problémem a že Rusko „nepochybně má, chci zdůraznit, podstatně více zdrojů tohoto druhu než Ukrajina“.

Rusko je skutečně na seznamu největších producentů zdrojů vzácných zemin a jejich ložisek, jak upozornil ruský nezávislý list Novaja gazeta.

Kvůli snahám USA i Evropské unie snížit svoji závislost na Číně a jejích rozsáhlých zásobách.

Server Deutsche Welle v té souvislosti napsal, že Peking ve světě drží lví podíl industriálně využívaných vzácných surovin. Podle nedávné zprávy Světového ekonomického fóra pokrývá přibližně 40 % potřeb EU v oblasti těchto zdrojů. Mezi další klíčové dodavatele patří Austrálie, Jihoafrická republika, Kanada a Brazílie.

Americký expert na ekologickou bezpečnost Rod Schoonover v té souvislosti Seznam Zprávám řekl, že ukrajinské zdroje mohou v tomto ohledu sehrát pozitivní roli. Jejich efekt je ale do značné míry omezený. „Čína je nejen významným těžařem vzácných zemin, ale také světovým lídrem v oblasti zpracování a rafinace,“ vysvětlil.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření ukrajinského premiéra Šmyhala a prezidenta Zelenského.