„Dodávka značící americkou nelidskost.“ Co umí střely, které dráždí Rusko

Spojené státy se vydávají ve šlépějích Velké Británie. Ve středu oznámily, že budou Ukrajině dodávat munici s ochuzeným uranem (více zde).

Protitankové střely ráže 120mm budou sloužit americkým tankům Abrams, které by Washington měl Kyjevu poskytnout během letošního podzimu. I Britové tímto typem munice doprovodili zase tanky Challanger 2.

Když dodávky v březnu oznámil Londýn, přišla z Moskvy smršť výhrůžek slibující, že to pro Británii „skončí špatně“ a že střet mezi Západem a Ruskem je zase o něco blíž. Kreml také ve snaze vyvolat obavy mluvil o zbrani „s jadernou složkou“ a zmiňoval možnost jaderné eskalace. Ještě téhož měsíce ruský prezident Vladimir Putin oznámil rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku.

Rétorika, která se ozývá tentokrát, je slabší, přesto znovu zaznělo slovo eskalace. Jak to ale s ochuzeným uranem je? Seznam Zprávy připravily odpovědi na nejdůležitější otázky.

Je to vedlejší produkt z výroby obohaceného uranu, který se používá jako jaderné palivo a také v jaderných zbraních. Důležitý rozdíl je, že nedokáže vyvolat jadernou reakci. Munici s jeho příměsí proto nelze považovat za jadernou zbraň, jak se snaží naznačovat Moskva. Mezi ně je neřadí ani Institut OSN pro odzbrojení (UNIDIR), protože nesplňují jejich právní definici.

Je také méně radioaktivní, uvádí se, že o 40 % ve srovnání s uranem vyskytujícím se v běžné přírodě. Mezinárodní agentura pro atomovou energii přesto raději při manipulaci s ochuzeným uranem a střelami z něj doporučuje opatrnost a používání ochranného oblečení.

Ochuzený uran se vyznačuje vysokou hustotou, 1,7krát vyšší než je u olova. Je tedy tvrdší, a proto se využívá k výrobě tankových pancířů i munice, která pak dokáže proniknout pancířem a ocelí. Když zbraň vyrobená s hrotem nebo jádrem z ochuzeného uranu zasáhne pevný předmět, například bok tanku, projde jím přímo skrz.

Tento kov má navíc schopnost se po střetu sám vznítit. Malé úlomky uranového jádra střely se pak šíří a zapalují hořlavé materiály nebo způsobí detonaci munice uvnitř cíle.

Po výstřelu se munice s ochuzeným uranem stává „v podstatě exotickou kovovou šipkou vystřelenou mimořádně vysokou rychlostí“, řekl agentuře AP bezpečnostní expert Scott Boston z amerického think tanku RAND.

Ukrajinský deník Kyiv Post tak ruské rozhořčení vysvětluje lakonicky: „Znamená to, že Ukrajina bude schopná zničit ještě víc jejich tanků.“

Dopady použití munice s ochuzeným uranem z hlediska dlouhodobého vlivu na lidské zdraví vědci bohužel zatím důkladně neprozkoumali. Ochuzený uran není vysoce radioaktivní, přesto je podle řady odborných zdrojů toxický a karcinogenní.

Úroveň toxicity ochuzeného uranu je ale sporná. Některé studie naznačují, že dlouhotrvající vystavení látce může vést ke genetickým nebo neurologickým potížím.

Nebezpečí podle BBC panuje zejména v parách, které se usazují jako jedovatý a také slabě radioaktivní prach. Téměř 70 procent hmotnosti ochuzeného uranu obsaženého ve střele shoří během výbuchu. Poté se ochuzený uran změní na aerosol, ten se postupně usazuje do půdy a podzemních vod.

Podle studie organizace Clean Air for Ukraine látka představuje největší nebezpečí, když se dostane do těla ve formě prachových částic. Takové částice nerozpustného uranu mohou zůstat v plicních tkáních a zejména v lymfatických uzlinách až několik let.

Ochuzený uran, který se dostane do trávicího traktu, se špatně vstřebává do krevního oběhu. Podle expertů by se neměla opomíjet ani skutečnost, že uran je těžký kov, jeho hromadění v těle tak může narušit funkci ledvin, jater a dalších orgánů.

Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2022 uvádí, že ochuzený uran představuje na Ukrajině problém pro životní prostředí.

„Ochuzený uran v běžných výbušninách může způsobit podráždění kůže, selhání ledvin a zvýšit riziko rakoviny. Chemická toxicita ochuzeného uranu je považována za významnější problém než možné dopady jeho radioaktivity,“ uvádí se ve zprávě UNEP.

Střely s ochuzeným uranem používaly západní armády v Iráku a na Balkáně, po letitých zkušenostech je americká i britská armáda označují za konvenční munici. Osvědčily se tam mimo jiné proti tankům sovětské výroby T-72, které ruská armáda používá ve velkém na Ukrajině.

Podle některých tvrzení mohly střely s ochuzeným uranem v těchto oblastech nepřímo způsobovat vrozené vady u později narozených lidí. Jiné studie tvrdí, že se po použití střel s ochuzeným uranem v Iráku zvýšil výskyt rakoviny.

Podle článku webu Al-Džazíra je ochuzený uran amerického dělostřelectva jednou z hlavních příčin nárůstu celkové úmrtnosti v Iráku, kterou lze od roku 1991 pozorovat. I někteří američtí veteráni z války v Iráku viní ze svých zdravotních potíží používání ochuzeného uranu. Jeden z veteránů ve zprávě pro web Tucson uvedl, že trpěl krvácením z dásní a krev se vyskytovala i v jeho moči.

Munici podle některých zdrojů využily i síly Severoatlantické aliance (NATO) při Operaci Spojenecká síla, v jejímž rámci bombardovaly tehdejší Jugoslávii.

Ruská ambasáda ve Washingtonu odsoudila americké rozhodnutí jako „znak nelidskosti“, píše britský deník The Guardian. Američané si podle ní nejsou ochotní připustit, že ukrajinská protiofenziva selhala. Ta nicméně v posledních týdnech po předchozím spíše tichém období hlásí úspěchy, u Robotyne Ukrajinci prolomili první linii ruské obrany.

Americký krok kritizovala i mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová. „Co to je, lež nebo hloupost?“, napsala na sociální síti Telegram. Připomněla tvrzení o zvýšeném výskytu rakoviny v oblastech, kde se střely dříve používaly.

Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov zmínil možnost další eskalace. Podle ruské státní agentury TASS mluvil o „zločinu“ a „šokující bezohlednosti vůči dopadům na životní prostředí“, varoval před ohrožením zdraví.

Obavy o nárůst případů rakoviny na Ukrajině i v následujících generacích dal najevo také mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zodpovědnost za důsledky podle něj plně ponesou Spojené státy. „Je to velmi špatná zpráva,“ citovala ho státní agentura.