Článek
„Copak už tam nezbyla žádná civilní infrastruktura? (…) Není tam žádné elektrické vedení, rozvodny, jaderné elektrárny, logistické uzly? Je tam spousta objektů, jejichž zničení by tenhle nepřátelský stát paralyzovalo,“ ptala se nedávno jedna z hlavních tváří putinovské propagandy Margarita Simonjanová z média RT.
Ruské invazní jednotky jako by ji vyslyšely a v posledních dnech zintenzivnily útoky na objekty ukrajinské civilní infrastruktury.
Útok na přehradu
Nejčerstvějším takovým incidentem je dopad osmi řízených střel na jihoukrajinské město Kryvyj Rih. Středeční útok poškodil hráz tamní Karačunivské přehrady, která slouží jako zásobárna pitné vody pro město se 600 tisíci obyvateli.
Hráz Rusové poničili balistickými střelami Iskander a hypersonickými raketami Kinžal. Následná záplavová dvoumetrová vlna na řece Inhulec pak zasáhla několik čtvrtí města a vynutila si evakuace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že cílem Rusů bylo zatopení města. Útok označil za cílenou ruskou akci proti civilní infrastruktuře. Moskvě podle něj jde o vyvolání humanitární katastrofy.
„Jste slaboši, kteří bojují s civilisty,“ uvedl prezident a Rusy nazval „darebáky“ a „teroristy, za které se budou stydět vlastní vnoučata“.
Co Rusové útokem způsobili:
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se ruské síly patrně snažily narušit ukrajinské operace přes řeku Inhulec a níže po proudu poškodily ukrajinské pontonové mosty.
Na sociálních sítích se v souvislosti se středečním útokem na přehradu připomíná i incident z minulosti. V srpnu 1941 vyhodila sovětská NKVD do povětří část hráze Dněperské nádrže, aby zbrzdila postupující německé jednotky.
Následná povodeň zabila civilisty žijící okolo Dněpru. Historici mluví o 20 tisících až 100 tisících obětí.
Zničená hráz Dněperské nádrže v roce 1941.
Blackout Charkova
Za jasný akt ruské odvety za úspěšnou ukrajinskou protiofenzivu a osvobození velké části Charkovské oblasti se dá považovat nedělní zásah Zmijivské tepelné elektrárny u Charkova, následný požár a také útoky na rozvodny vysokého napětí.
Druhé největší ukrajinské město i část regionu se ocitly bez proudu a pitné vody. Obnovení dodávek elektřiny trvalo ukrajinským energetikům několik hodin, ovšem v pondělí se výpadky po dalších útocích opakovaly.
K úplnému výpadku dodávek proudu v důsledku ruského bombardování kritické infrastruktury došlo v neděli také v Doněcké oblasti a bez elektřiny byly také části Záporožské, Dněpropetrovské a Sumské oblasti.
Kyjev slibuje, že střelbu přes hranice Rusku oplatí
Gubernátor Luhansku Serhij Hajdaj se připojil k dalším ukrajinským představitelům, kteří v posledních dnech prohlašují, že Kyjev udělá vše, co bude nutné, aby plně vytlačil ruské jednotky z okupovaného ukrajinského území. Včetně střelby přes rusko-ukrajinské hranice.
Výpadky elektřiny trápily Charkov i v úterý, kdy se musel opět zastavit provoz metra.
Útoky na energetickou síť mohou Ukrajinu před začátkem topné sezony dále poškozovat. Země totiž přišla o zhruba polovinu výrobních kapacit elektrické energie – některé elektrárny jsou zničené, některé poškozené a některé v rukou ruských okupantů.
Energetická společnost Ukrenergo upozorňuje, že Rusové vědí, kam svými útoky cílit. Ukrajinskou síť totiž znají dobře. Od ruské a běloruské se přenosová soustava odpojila až letos na konci února.
Ukrenergo má pro rychlé opravy soustavy připravených 40 operačních týmů a na havárie rozvoden se připravují i regionální energetické společnosti. Prezident Zelenskyj už dal vládě pokyn k vytvoření koordinačního centra pro případ poškození energetické infrastruktury.
Okupovaná jaderná elektrárna
Velmi důležité budou letos v zimě pro Ukrajinu jaderné elektrárny, které budou tvořit 60-65 procent výroby elektřiny. Vůbec největší elektrárna – Záporožská ve městě Enerhodar – je přitom už od začátku března v rukou ruských okupantů.
Areál Záporožské jaderné elektrárny.
Situace kolem elektrárny je už týdny velmi napjatá kvůli opakovanému ostřelování a poškozování linií elektrického vedení. V současnosti je všech šest bloků elektrárny odstavených.
Ruskými vojsky obsazené jsou také tepelné elektrárny Záporožská, Vuhlehirská a Luhanská.
Jak dopadá válka na ukrajinskou energetiku?
Energetickou situaci na Ukrajině rozbíral redaktor Lukáš Marek v rozhovoru s odborníkem na elektrické sítě a rozvoj soustav Jiřím Ptáčkem.
Zničená klíčová rafinerie
Ránu pro zásobování Ukrajiny pohonnými hmotami už na jaře znamenala série útoků na největší ukrajinskou rafinerii v Kremenčuku ve střední Ukrajině.
Denně rafinerie zpracovávala 7 000 tun ropy a pokrývala třetinu ukrajinské poptávky. Teď je země zcela závislá na importu motorových paliv, což ovšem komplikuje blokáda a okupace ukrajinských přístavů i odstřižení se od dodávek z Běloruska a Ruska. Ještě loni pokrývala Ukrajina dovozem z Běloruska a Ruska 62 procent své spotřeby nafty a 50 procent spotřeby benzínu.
Válka a fronty na benzín
O ukrajinské krizi na trhu s motorovými palivy jsme informovali podrobně letos na jaře.
Teď se na 95 procent importovaného benzínu a na 72 procent importované nafty dováží na Ukrajinu ze zemí EU – z Rumunska, Litvy, Slovenska, Řecka, Bulharska a Polska.
Právě dovoz z Polska a změna distribuce paliv a jejich logistiky pomohly Ukrajině v květnu překonat nejvážnější krizi, kdy se před čerpacími stanicemi stály až několikakilometrové fronty. Během šesti válečných měsíců od března do srpna Ukrajina navýšila import paliv na dvanáctinásobek.
