Vstupujeme do nové éry, je ohnivým ekvivalentem doby ledové, říká vědec

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nejsem zrovna fanda tohoto slova, ale tohle je bezprecedentní,“ řekl Michael Flannigan, odborník na lesní požáry z univerzity Thompson Rivers v Britské Kolumbii. Letošní začátek požárové sezony pro CNN popsal jako „velmi aktivní, extrémní a historický“ a dodal, že pro většinu Kanady je sezona požárů teprve na úplném začátku.

Požáry už spálily miliony hektarů a podle Flannigana přišly extrémně brzy. Spálená plocha v oblasti Severozápadních teritorií je podle něj až 60krát větší než průměrná plocha, která v tomto období roku shořela v posledních letech. Celkově pro celou Kanadu spálená plocha přesahuje průměr 15krát.

Celosvětové pozornosti se požárům dostalo minulý týden, kdy kouř z Kanady zahalil New York, kde způsobil nejhorší znečištění vzduchu od 60. let, a docestoval dokonce až do Evropy.

Brzký příchod požárů, jejich rozsah a kouř dostávající se do oblastí, kde to není typické, vzbudily debatu o tom, co událost znamená pro budoucnost.

Časopis Scientific American s odkazem na vědce a pracovníky vládních ekologických a lesnických institucí píše o požárech jako o varování východního pobřeží „před kouřem zahalenou budoucností“.

„Východní pobřeží má o hodně méně zkušeností s lesními požáry než hořlavý západ. New York a Washington D. C. minulý týden zažily rekordní znečištění vzduchu, čímž se jim možná dostalo náhledu do budoucnosti ve světě ovlivněném klimatickou změnou,“ stojí v článku.

Washington Post s odkazem na environmentálního historika Stephena Pynea napsal, že lidstvo „vstupuje do nové éry“, která je „ohnivým ekvivalentem doby ledové“ neboli, jak ji s odkazem na rostoucí množství katastrofálních požárů nazývá Pyne, do éry „pyrocénu“.

Tyto a podobné hlasy vědců i články v médiích – opakovaně používající anglické spojení „wake-up call“ (varovný signál či důrazné připomenutí nějaké skutečnosti) – narážejí na fakt, že k požárům přispívá stále sílící změna klimatu. Podobně jako loni v Česku při požáru Českého Švýcarska se tak nyní v Kanadě a USA na pár dní dostala do popředí souvislost klimatické změny a lesních požárů.

Ta už je vědecky prokázaná a není pochyb o tom, že požárů bude se zvyšujícími se teplotami a suchem přibývat. Alespoň tedy pokud člověk nepřijde na to, jak požárům lépe zamezovat i přes rostoucí počet dní s počasím vhodným k jejich vzniku.

Stejně jako u dalších projevů extrémního počasí není ani u požárů možné spojovat s klimatickou změnou konkrétní případy. Vědci proto většinou na otázku novinářů, zda ten či onen požár způsobila klimatická změna, odpovídají neurčitě a řeknou, že obecně jsou požáry kvůli klimatické změně častější a intenzivnější.

Požáry se nicméně od povodní či vln veder v tomto ohledu v jedné věci zásadně liší – zásadní vliv na ně má přímé jednání člověka, což do jisté míry znepřehledňuje a ztěžuje míru vlivu klimatické změny.

Drtivá většina lesních požárů (uvádí se až 95 %) vzniká nedbalostí či úmyslným založením. Lidé navíc přímo ovlivňují rozsah požárů i opačným směrem – preventivními opatřeními, péčí o krajinu a hašením. Vliv měnícího se klimatu na vznik, rozsah a množství lesních požárů se tedy vyčísluje těžko, protože ani zdaleka nezáleží jen na něm.

To ale neznamená, že neexistuje.

Kromě první jiskry jsou pro rozšíření lesních požárů zcela zásadní meteorologické podmínky, přičemž ideální chvíle pro lesní požár nastává, když je horko, sucho a fouká vítr. Dny, kdy panují ideální podmínky pro požár, se měří tzv. „fire weather indexem“. A vědci vědí, že jich kvůli klimatické změně přibývá.

Na rostoucí počet dní s počasím příznivým pro vznik požárů upozorňuje celá řada studií z různých koutů světa. Že je trend globální, ukazuje například loňská a předloňská studie dvou nezávislých týmů kanadských vědců. Sezony s výskytem počasí vhodného pro šíření požárů jsou čím dál delší, intenzivnější a stále častěji pronikají i na území, kde byly dříve velmi vzácné. Globálně se od roku 1980 prodloužily o 27 %.

Kanada a sever USA mimochodem zrovna letos zažily rekordně teplý květen. Minulý měsíc padlo v oblasti mnoho teplotních rekordů a například na severozápadě kontinentu poblíž Hudsonova zálivu padaly teploty přesahující průměr o víc než 10 stupňů. Přidaly se k tomu i jarní podprůměrné srážky. Můžeme tedy ještě jednou zopakovat, že souvislost klimatické změny konkrétně s touto sérií požárů není prokázaná, ale je evidentní, že k podmínkám vhodných pro vznik požárů přispěla.

Vstupujeme do „doby ohňové“ či, jak říká Pyne, do „pyrocénu“?

Podobné výroky mohou působit alarmisticky a odpověď na otázku, jestli jsou, či nejsou přehnané, záleží na subjektivním vnímání každého z nás. Že se budou podmínky pro vznik požárů ve světě vyskytovat stále častěji a na větším území, je nicméně jisté.

Na zhodnocení rizika lesních požárů v následujících dekádách se loni poprvé v historii výrazněji zaměřil Program OSN pro životní prostředí a vydal zprávu odhadující situaci do konce tohoto století. Na reportu pracovalo přes 50 vědců ze šesti kontinentů a došli k závěru, že při středním scénáři odhadu vývoje globálního oteplování se riziko katastrofických požárů zvýší o 30 % do roku 2050 a o 52 % do roku 2100.