Článek
Kolem 1200 rastafariánských dětí v Malawi se může v příštím měsíci vrátit do škol. Specifický zákaz jim přes 10 let neumožnil školy normálně navštěvovat.
Zákaz se týkal nošení dredů, jež jsou typickým znakem rastafariánů. Vedení škol zakazovala dětem je do školy na hlavách nosit, údajně z hygienických důvodů. Jejich nástup do škol podmiňovala jejich ostříháním. To mnoho rodičů svým dětem odmítlo udělat, protože dredy jsou důležitým aspektem jejich vyznání. Mnoha tisícům dětí tak úřady přes deset let znemožnily navštěvovat školy.
Změna přišla až nyní, kdy nejvyšší malawijský soud rozhodl, že zákaz je protiústavní. O rozhodnutí soudu bylo skrze malawijské ministerstvo školství informováno přes sedm tisíc škol, které nyní musejí rastafariánské děti s dredy přijmout.
Základní vzdělání je v Malawi bezplatné, existují zde ale i soukromé školy, za které musí rodiče platit nemalé částky. Do těchto škol mohli rastafariáni své děti posílat, protože u nich zákaz neplatil. Většina z nich však soukromé školy nedokázala zaplatit, a tak pro děti neexistovala žádná možnost, jak se vzdělávat, kromě domácí výuky.
V Malawi žije rastafariánská komunita čítající kolem 15 tisíc lidí. Další tisíce lidí se k tomuto proudu hlásí jako k životnímu stylu. Dredy jsou pro ně důležitým znakem jejich přesvědčení, odkazují jimi na některé pasáže ze Starého zákona. Ustřižení dredů je pro ně nemyslitelné.
Co je rastafariánství
- Náboženství
- Vzniklo ve 30. letech 20. století na Jamajce
- Kombinuje prvky židovství, křesťanství a částečně islámu
- Vychází především ze Starého zákona
- Jah je jméno Boha v rastafariánském náboženství
- Etiopský císař Haile Selassie I. je vnímán jako mesiáš a Etiopie je země zaslíbenou
- Důležitými znaky náboženství jsou hudební styl reggae, dredy a kouření marihuany
Mnoho členů komunity uvítalo verdikt soudu jako zrovnoprávnění, po kterém dlouho volali. Podle nich byla po celou dobu jejich práva potlačována zastaralým rozhodnutím, které vnímalo dredy jako nehygienické, a jež ovlivnilo životy jejich dětí.
Komunita nyní žádá, aby vláda schválila kompenzace pro děti, které nemohly kvůli zákazu školy navštěvovat. Děti prý ztratily několik cenných let, které jim už nikdo nevrátí. Ezaius Mkandawire, který je jedním z lídrů rastafariánské komunity, si myslí, že mnoho mladých lidí kvůli absenci školní docházky sklouzlo ke kriminální činnosti a rolí vlády je pomoci těmto dětem, aby se jejich životní podmínky zlepšily. „Neválčíme s vládou, nechceme jí házet klacky pod nohy, jen se snažíme jim pomoci najít správná řešení,“ prohlásil Mkandawire.
Dredy jsou součástí víry
Mnoho rodičů vnímalo zákaz účasti svých dětí s dredy na výuce jako jasné porušení základních práv dětí. Pemphero Georgeová chtěla svým třem dětem dopřát základní vzdělání. Avšak nedokázala všem třem zaplatit vzdělání na soukromé škole. Okolnosti jí donutily udělat podle jejích slov „neuvěřitelně těžkou věc“, a to ustřihnout svým dětem dredy. „Bylo bolestivé sledovat mé děti, jak jsou odtrhnuté od božího učení. Ustřižení dredů v našem vyznání znamená, že se vzpíráme vůli našeho Boha,“ řekla Georgeová.
Ve chvíli, kdy uslyšela o rozhodnutí soudu, byla nadšená. Stále si však myslí, že rastafariánští rodiče se vždy budou cítit vyloučeni a se zvláštním pocitem, že musí vyvinout enormní úsilí, aby jejich děti byly ve škole upravené.
O Jamajce, zemi, která světu přinesla rastafariánství
Rastafariánská komunita si už dříve stěžovala, že se cítí diskriminovaná. Poté, co ji vláda vynechala z dohody mezi křesťany a muslimy z roku 2021, se pocit vyloučení ze společnosti prohloubil. Dohoda vyvrcholila v podepsání memoranda mezi dvěma komunitami o vzájemném porozumění. Dohoda mimo jiné umožnila muslimským dívkám navštěvovat školy v hidžábu. Rastafariáni se podobného zrovnoprávnění dočkali až nyní.
Podobně rozhodl soud v roce 2020 v Keni, když nařídil školám, aby umožnily studovat dětem s dredy z rastafariánských komunit, zmiňuje web Africa news.
