Článek
„Z vojenské správy nám začaly chodit povolávací rozkazy. Zaměstnancům máme oznámit, že jsou mobilizovaní. S právníky řešíme, co dělat,“ sdělil mi personalista nejmenované velké ruské banky. Putinova válka se přenesla z televize a sociálních sítí k Rusům přímo domů v podobě bílých papírků s modrým razítkem a dvouhlavým orlem.
Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci v zemi. Má se týkat 300 tisíc rezervistů. Podle Kremlu má jít výlučně o Rusy s vojenskou zkušeností a konkrétní vojenskou odborností.
Noví vojáci jsou potřeba kvůli neúspěchům na ukrajinské frontě. Rusko nemohlo porazit Ukrajinu, tak si vymyslelo, že tam bojuje s celou Severoatlantickou aliancí.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu přiznal, že za sedm měsíců války proti Ukrajině přišla ruská armáda o 5 937 vojáků.
Pokud by tato informace byla pravdivá, o čemž existují oprávněné pochyby (podle monitoringu veřejných zdrojů ruskou redakcí BBC na Ukrajině padlo nejméně 6,5 tisíce ruských vojáků, ukrajinský generální štáb uvádí 55,5 tisíc zahynulých Rusů), ruská armáda přišla o víc vojáků než během krvavé první čečenské války.
Částečná, či úplná mobilizace?
„Místo ‚částečné‘ mobilizace dojde k maximální – k takové, jakou si Rusko může logisticky dovolit. A Evropa by si měla uvědomit, že pokud nenapne síly, zhroutí se celý evropský způsob života,“ řekl Seznam Zprávám Vladimír Votápek.
Rezervisté mají stát na tisíc kilometrů dlouhé frontě a nebo budou hlídat Ruskem okupovaná území. Ta, která budou za pár dní v tzv. referendech připojena k Rusku.
Pro Moskvany zvyklé na útulné kavárny a elektrické koloběžky to bude bezesporu šok. Sotva se budou cítit na Ukrajině jako osvoboditelé.
Protestovat proti mobilizaci se odhodlaly zhruba dvě tisícovky obyvatel ruské metropole. Ti nejodvážnější. Protestovat v Rusku je teď ruská ruleta. Po zatčení hrozí demonstrantovi přinejmenším deset dní za mřížemi, přinejhorším až patnáct let vězení za takzvanou diskreditaci ruské armády.
Co udělají volby s Ukrajinci v Česku
Platí heslo „Za Babiše bylo líp“ i pro válečné uprchlíky? Proč jsou komunální volby důležité i pro místní Ukrajince? Máte ve svém okolí běžence, který nalezl dočasný domov v Česku? Nasdílejte mu důležité informace z naší ukrajinské sekce, třeba o obecních volbách:
Podle ruského webu OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, někteří zatčení protestující v Moskvě dostali přímo na služebně povolávací rozkazy. „Obrana vlasti“ jako trest.
V mém okolí většina mužů nesloužila v ruské armádě. Uhráli to na zdravotní problémy. Skutečné nebo domnělé. Ruská armáda je pro střední třídu z velkoměsta zbytečná pakárna. A pro lidi na východ od Moskvy, z depresivního a ekonomicky neperspektivního venkova služba v armádě byla šance, jak si vydělat normální peníze nicneděláním. Než Putin vyhlásil válku.
Rusové se bouří
Stovky Rusů po celé zemi se kvůli vyhlášení mobilizace vzbouřily. Policie proti tomu tvrdě zasáhla. Prohlédněte si snímky z moskevského protestu.
„Jako lékařka mohu být mobilizována. Teoreticky by mě mohli povolat, protože mám požadovanou vojenskou odbornost. Ale protože jsem matka samoživitelka, tak mě mobilizovat nemohou. Ze stejného důvodu jsem nešla proti válce protestovat. Bojím se, co by se mohlo stát s mou dcerou. Doufám, že co nejvíc lidí se vyhne mobilizaci. Je lepší emigrovat než zabíjet nebo se nechat zabít,“ řekla mi asi třicetiletá Moskvanka Věra.
Kdyby ji povolali, raději by se vzdala do ukrajinského zajetí. A to i navzdory tomu, že podle nedávno schválené novely zákona by ji za dezerci nebo dobrovolnou kapitulaci hrozil trest deseti let za mřížemi.
„V první řadě by měli narukovat uprchlíci z oblastí, které naši hoši osvobodili. Z Chersonu, ze Zaporoží. Ať bojují za své země. Proč to nedělají? Proč se nebrání? Proléváme za ně svou krev a oni sedí u nás, krmíme je. Měli by se mobilizovat jako první,“ nešetří kritikou Marija.
Dáma v důchodovém věku žije ve městě nějakých sto padesát kilometrů od ukrajinského Charkova, který se ruská armáda neúspěšně snažila dobýt.
S Ukrajinci, bránícími se ruské agresi i těmi, kteří se jí poddali, nemá soucit. Připadá mi, že Marija by si dobře rozuměla s účastníky demonstrace na Václavském náměstí z kraje září.
Vitalik, který žije na jihozápadě Ruska v Rostovské oblasti, v sousedství samozvané Doněcké lidové republiky, má jasno. V Moskvě se mobilizace bojí, on by na frontu šel rád. Kdyby samozřejmě dostal povolávací rozkaz. Dobrovolně bojovat jít nechce.
Rozhovor o válečné strategii Ukrajinců
„Ukrajina má na větší akce tak měsíc a půl až dva, než se počasí začne lámat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský analytik Mychajlo Samus. Tou dobou by podle něj mohli na frontu dorazit i první mobilizovaní Rusové.
„Poté, co Putin vyhlásil mobilizaci, začal jsem hledat svou vojenskou knížku. Sloužil jsem v sovětské armádě u železničního vojska, jsem specialista na opravu vojenských vozidel. A má Táňa, manželka, má jako lékařka hodnost kapitána,“ směje se dvaapadesátník do telefonu.
„U nás v práci nikdo povolávací rozkaz nedostal. Přitom se mnou pracují dva důstojníci raketových vojsk, jeden chlap sloužil jako výsadkář v Čečensku. Zatím o ně zájem není. Ta válka s NATO je ale na dlouho. Myslím si, že se na frontu ještě podíváme,“ dodává Vitalik.
Podle průzkumu, který provedl Fond boje s korupcí vězněného předáka ruské opozice Alexeje Navalného na přelomu srpna a září, se 48 procent respondentů vyjádřilo proti tehdy ještě hypotetické mobilizaci. Bezmála 30 procent Rusů mobilizaci podpořilo.
„Sranda skončila. Byla vyhlášena mobilizace. Rodiče, manželky, děti, netrhejte (svým mužům) občanky nebo vojenské knížky. Všechno se dá rychle obnovit. Pokud se někdo narodil jako muž, musí soužit vlasti,“ nechal se slyšet Igor Jasko, šéf vojenské komise ve středoruském Kursku. A nařídil zákaz rezervistům opustit oblast.
Putinova válka už nejde podle plánu.
