Článek
Během listopadu a prosince se na italských březích vylodilo na 3800 migrantů z Bangladéše. Právě běženci ze 170milionového státu v jižní Asii tvoří velkou část těch, kteří v poslední době přijíždějí na území Evropské unie přes severoafrickou Libyi.
Ta se v posledních měsících stala hlavním migračním centrem, z něhož vyrážejí uprchlíci i migranti směrem do Evropy.
Bangladéšané platí za letenku přes Turecko nebo Spojené arabské emiráty a následný převoz lodí do Itálie zhruba 8000 eur (asi 200 tisíc korun), napsal britský deník The Times.
O italsko-albánské migrační dohodě
Albánský ústavní soud pozastavil ratifikaci migrační dohody s Itálií. Albánská veřejnost zůstává rozpolcena. Jedni tvrdí, že Tirana Římu pomoc s uprchlíky dluží, jiní si stěžují na to, že si albánský premiér dělá, co chce.
Nejprve legálně cestují do Libye, kde dostávají pracovní víza, obvykle jako zaměstnanci úklidových firem. Poté se přesouvají do přístavu Zuára nedaleko Tripolisu, odkud vyplouvají rybářské lodě do Itálie.
Libye jako hlavní tranzitní centrum migrace
Ještě před rokem nejvíce běženců vyplouvalo ze sousedního Tuniska, to ale po jednání s evropskými politiky začalo proti migrantům - pocházejícím nejčastěji ze zemí subsaharské Afriky - zasahovat a vypovídat je ze země. Příjezdy Afričanů do Itálie se tak sice snížily, o to více šly ale nahoru počty Asiatů. Jen v sicilském Palermu žije nyní asi 15 až 20 tisíc Bangladéšanů. Část z nich se živí prodejem různého zboží na plážích, tento byznys ale v poslední době skomírá a migranti, kteří často dluží převaděčům a posílají část výdělků domů, si za osm hodin chození po pláži vydělají třeba jen 15 eur.
Nová migrační pravidla
Součástí dohody je i povinná spoluúčast všech zemí EU. Státy si ale budou moci vybrat, jestli přijmou uprchlíky, nebo zemím, které je musí hostit, poskytnou peníze a další pomoc.
V první polovině loňského roku se Bangladéšané, Pákistánci i Syřané plavili do Itálie z východní Libye, kterou ovládají milice generála Chalífy Haftara. V lukrativním převaděčském byznysu měl podle Artura Varvelliho z think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy prsty Haftarův syn Saddám.
Italští politici podezřívají i Rusko
Po červencové schůzce Haftara s italskou premiérkou Meloniovou se ale migrační trasa z východolibyjského Tobrúku takřka uzavřela a milice Saddáma Haftara lodě s migranty zastavují a posílají zpět do Libye. Běženci se proto přesouvají na západ země do výše zmíněné Zuáry.
Kromě Haftara jednala Itálie i s představiteli Bangladéše. Na jednání o vzájemné spolupráci vloni v červnu zavítal do Říma bangladéšský ministr zahraničí Masúd Bin Momen. S generálním ředitelem italského ministerstva zahraničí se shodli na omezení ilegální migrace, otevřeli ale také cestu pro migraci legální - do Itálie tak cestují i vyučení dělníci pro práci na stavbách. V červenci se pak v Římě sešly premiérky obou zemí.
Jedním z důvodů zvýšené bangladéšské migrace může být i aktivita Ruska, myslí si někteří italští politici. To je pevným spojencem Chalífy Haftara a deník The Times upozorňuje na to, že zvýšená aktivita v jejich vzájemných vztazích časově souvisí s přílivem bagladéšských migrantů. Rusko také od srpna vyslalo do Libye už třikrát náměstka ministra obrany Junus-beka Jevkurova.
Ale například analytik Varvelli se k verzi Ruskem iniciované migrace nekloní: „Nevěřím, že Rusko chce vytvářet migrační toky. Neudělá ale nic, aby je zastavilo, protože migrace vytváří problémy pro Evropu a chaos v Africe, což je přesně to, co Moskva chce.“
Premiérka pozvedla ekonomiku, demokracie ale úpí
Bangladéš sice zůstává jedním z nejchudších států Asie (126. místo na světě v přepočtu HDP na hlavu), za vlády premiérky šajch Hasíny Vadžídové zažila ale od roku 2009 výrazný ekonomický růst a HDP na obyvatele se ztrojnásobil. Růst zastavila až pandemie koronaviru a následné zpomalení globální ekonomiky. Druhý největší světový výrobce oděvů se tak propadl do chaosu.
Premiérka šajch Hasína bude ve vládnutí nicméně pokračovat. V neděli zveřejněný výsledek parlamentních voleb ji a jejím spojencům zaručuje jasné vítězství a zisk 223 z 300 poslaneckých křesel. Odvrácenou stránkou voleb jsou však tisíce uvězněných opozičníků a bojkot hlavní opoziční strany. Voličská účast dosáhla podle oficiálních údajů 40 procent, tomu ale kritici nevěří.
Politolog Badiul Alam Madžumder řekl stanici BBC, že volební komise účast nadhodnocuje. „Z různých zdrojů a zpráv z médií jsme viděli, že účast (oznámená volební komisí) neodpovídá skutečnosti,“ řekl.
Na Bangladéš roste i mezinárodní tlak. Spojené státy uvalily v září sankce na některé představitele bangladéšského režimu kvůli podrývání demokratických voleb, OSN a neziskové organizace pak ve svých zprávách kritizovaly rozsáhlé porušování lidských práv. Jen po opozičním pochodu 28. října skončilo za mřížemi na 10 tisíc opozičních aktivistů.
Za této situace se mnozí Bangladéšané vydávají na strastiplnou cestu do Evropy.
