Do čela Moldavska chce politik s vazbami na proruskou stranu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Trojský kůň Moskvy nebo člověk Kremlu. Taková přízviska dostává od současné vlády Alexandr Stoianoglo, který ve druhém kole prezidentských voleb v Moldavsku stojí proti současné hlavě státu Maie Sanduové.

Vyzývá k prohlubování evropské integrace, jedním dechem ale dodává, že chce usilovat i o normalizaci vztahů s Moskvou.

Pozice vyrovnaného politika, který rozdělené moldavské společnosti dává to nejlepší z obou světů, vynesla Stoianoglovi postup do druhého kola. A nyní se zdá, že pro stávající prezidentku, která se stále více potkává s nespokojeností Moldavanů, jde i o ostrého soupeře.

S blížícími se volbami tak vyvstala otázka, zda by opravdu zvolení kandidáta proruské strany znamenalo příklon balkánské země k Rusku, které nad ní drží hrozbu nejen v podobě separatistického Podněstří.

Stoianoglo na první pohled nesplňuje profil dobře zavedeného politika, což on sám využívá jako svou přednost. Bývalý moldavský prokurátor se prezentuje jako nová krev, která by mohla dokázat sjednotit opozici.

„Nejsem politik. Ale zároveň jsem schopen najít společnou řeč s mnoha moldavskými politiky,“ řekl krátce po oznámení kandidatury. Právě to mu poskytlo výhodu nad všemi dobře známými soupeři, u nichž byly vazby na Moskvu jasně dlouhodobé a prokazatelné.

Přesto nevychází z politického vakua, naopak. Stoianoglovu prezidentskou kandidaturu podporuje proruská Strana socialistů. Její lídr, exprezident a nejpopulárnější opoziční politik v zemi Igor Dodon, překvapil své stoupence, když oznámil, že nebude kandidovat a naopak uvolní tento prostor pro Stoianogla.

„Stoianoglo má málo politických zkušeností. Byl generální prokurátor a do druhého kola se dostal hlavně díky podpoře strany, která je prokazatelně proruská. Zdá se, že jde o člověka, který ve volbách pouze symbolizuje určitý proud proti současné vládě, ale není to o něm samotném,“ říká pro Seznam Zprávy novinářka Natalia Zaharescuová z moldavského nezávislého týdeníku Ziarul de Garda s tím, že i v jediné proběhlé debatě byl rozdíl ve zkušenostech kandidátů znát.

Dodon navíc vyzval ostatní opoziční skupiny, aby následovaly jeho příkladu a zajistily, že Stoianoglo bude jediným vyzyvatelem Sanduové.

Podpora Strany socialistů i samotného Dodona je ovšem dvojsečná. Na jedné straně bývalý prezident propůjčuje Stoianoglovi část své popularity, která má v zemi velkou váhu. Na straně druhé nejsou on a jeho strana vnímáni jen jako proruští –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mnozí si myslí, že jejich aktivity jsou z Kremlu dokonce přímo řízeny, jak popsal v analýze pro think tank Carnegie Endowment For International Peace novinář Vladimir Solovyov.

Kritický postoj vůči politikovi zaujala i jeho protikandidátka Sanduová s lidmi z jejího okolí. Spory mezi nimi a Stoianoglem nicméně trvají už delší dobu.

Po nástupu do funkce začala Sanduová vyjadřovat nespokojenost s generální prokuraturou, kterou Stoianoglo vedl, kvůli neschopnosti vyšetřit významné trestní případy týkající se moldavských oligarchů, kteří měli dříve značný vliv.

Sanduová zpočátku neměla pravomoc Stoianogla odvolat. Když však její Strana akce a solidarity (PAS) zvítězila v parlamentních volbách v roce 2021, jejímu týmu se nakonec podařilo dosáhnout jeho propuštění.

To se stalo politickým skandálem poté, co vláda nepředložila přesvědčivé důkazy o jeho pochybení. Minulý rok pak Stoianoglo vyhrál spor proti Moldavsku u Evropského soudu pro lidská práva, který rozhodl, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces.

„Socialisté mají velkou síť kanceláří a poboček po celé zemi, která ho v kandidatuře podporuje a vlastně umožnila udělat z poměrně neznámého člověka solidního kandidáta. Předtím byl krátkou dobu generálním prokurátorem, než ho současná vládnoucí strana nahradila někým jiným. Od té doby se snažil toto rozhodnutí zpochybnit a obrátil se proti vládnoucí straně,“ vysvětlil Seznam Zprávám Stoianoglovu pozici už dříve moldavský politolog Ion Marandici.

Přesto –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vedle vnitropolitických sporů o korupci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zůstává klíčovým tématem těchto voleb směřování země. V rukou prezidenta je totiž zahraniční politika jedním z těch nejzásadnějších.

Sanduová učinila z evropské integrace hlavní téma svého čtyřletého působení ve funkci. Vymezení se vůči Rusku, které označuje za jednu z největších hrozeb, se během tohoto období stalo také hlavní hnací silou zahraniční politiky Moldavska. A vztahy s Moskvou se výrazně zhoršily.

Stoianoglo ovšem slibuje, podobně jako v domácím měřítku, jakýsi středový přístup. Pro agenturu Reuters popsal, že pokud bude zvolen, bude se snažit překlenout rozpory se separatistickou enklávou Podněstří. Současně přiznal, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem, pokud to bude v zájmu většiny moldavské společnosti.

„Už léta nemám žádné kontakty s úředníky v Rusku. Ani telefonicky, ani tajně, ani na schůzkách, ani nikde jinde,“ reagoval Stoianoglo na obvinění, že by měl být spojován s ruským režimem.

Stoianoglo se snaží také distancovat od otevřeně proruských sil v Moldavsku, konkrétně popřel jakékoliv vazby s Ilanem Šorem. Proruský podnikatel, který dnes žije v Rusku, přiznal, že se účastnil podplácení voličů s cílem zamezit přijetí proevropského referenda.

Přestože Stoianoglo deklaruje, že touží po pokračování moldavské cesty do EU, vymezuje se vůči přístupu vlády. Naléhal také na své podporovatele, aby proběhlé referendum o Unii bojkotovali, případně hlasovali proti.

Hlasování navzdory průzkumům, které odhadovaly jasné odsouhlasení referenda, dopadlo velmi těsně. Konečný výsledek byl 50,39 procenta pro a 49,61 procenta proti. Ukázalo se tak, že představa Moldavska jako proevropské země s populárním, proevropským vůdcem je příliš zjednodušená, jak popsala tamní bývalá státní tajemnice pro evropské záležitosti Oana Popescu-Zamfirová.

„Moldavsko je nyní velmi polarizované a probíhá mnoho debat o tom, jak by měla teď země ke svému evropskému směřování přistupovat. A opravdu jde cítit, že tyto otázky teď ve společnosti způsobují napětí,“ shrnula současnou situaci Zaharescuová. Dodala, že se také stále řeší, jak velký zásah do těchto voleb mělo ve výsledku Rusko a jeho snaha výsledky ovlivnit.